Tuto legendární stavebnici mělo za Československa každé dítě. Kdo nepostrácel dílky, má dnes od sběratelů 15 000 Kč

Možná ji máte na půdě v zaprášené dřevěné krabici i vy. Geniální hračka z masivního bukového dřeva, která voní historií a dětstvím našich předků, dodnes vyvolává silnou nostalgii. Málokdo však ví, že její vznik provázelo obrovské rodinné zoufalství a že její skutečný původ halí hluboce zakořeněný omyl. Pokud doma schováváte kompletní sadu v dobrém stavu, můžete v rukou držet nečekané bohatství.

Vztek, který změnil svět hraček

Starší sourozenci s láskou staví vysokou věž z dřevěných kostek. Vtom přiběhne nejmladší bratr a celé dílo jim jedním pohybem zbourá. Pláč. Křik. Potyčka.

Tento neustálý koloběh zažíval na sklonku 19. století rakouský železniční inženýr Johann Korbuly. Místo hněvu však zapojil svou technickou představivost a vymyslel řešení, které navždy přepsalo historii hračkářského průmyslu.

Vzal klasické dřevěné kostky, precizně je provrtal a spojil dřevěnými kolíky. Stavby najednou držely pevně pohromadě a nejmladší syn už je nedokázal tak snadno zničit. V listopadu roku 1901 si nechal tento převratný princip v tehdejším Rakousku-Uhersku patentovat.

V roce 1903 pak v malé vídeňské dílně zahájil výrobu a prodej stavebnice, kterou pojmenoval Matador. Název neodkazoval na býčí zápasy, ale na tehdejší populární rčení „být matadorem“, což znamenalo být mistrem ve svém oboru.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Myslíte si, že o dovolených víte všechno? Tento kvíz vás rychle prověří

7. 8. 2026

Rakouský triumf, který jsme si přivlastnili

Mezi lidmi dodnes koluje silný mýtus, že tato stavebnice je legendární československá hračka. Pravda je však jiná. Jde o čistě rakouský vynález pocházející z Vídně. V našich zemích byla pouze nesmírně populární a masivně se sem dovážela.

Její kouzlo bylo tak silné, že si získala i nejvýznamnější osobnosti naší kultury. Dokazuje to historické svědectví z příprav na světovou výstavu EXPO 58 v Bruselu.

Slavný český výtvarník a režisér Jiří Trnka tehdy v diskuzi o expozici s Viktorem Fixlem trval na použití této klasiky. „Pane Fixl, prosím vás… most má být ze stavebnice Matador, nepotřebujeme nový návrh,“ prohlásil Trnka. Chtěl, aby běžná stavebnice, s dílky v podobě špalíčků s dírkami a výztuhami jako silnější špejle, přirozeně ukončovala tehdejší Strom hraček.

Vůně bukového dřeva, kladívko a kleště

Základem stavebnice se stalo masivní bukové dřevo, konkrétně červený buk. Princip fungování byl geniálně jednoduchý, ale vyžadoval trpělivost a motorickou zručnost.

Přesně vrtané dřevěné bloky a kostky děti spojovaly dřevěnými kolíky a tyčkami za pomoci malého dřevěného kladívka. Když bylo potřeba stavbu rozebrat, ke slovu přišly speciální kleště.

Pamětníci na tuto zkušenost vzpomínají s obrovskou nostalgií. Jeden z věrných příznivců popsal své zážitky v internetové diskuzi slovy, která mluví za vše: „Tuhle stavebnici jsme měli doma po tátovi. Pamatuju si tu vůni bukového dřeva a to, jak strašně těžko se ty kolíky někdy vytahovaly, když se to spojilo moc napevno. Kladívko a kleště byly nutnost. Škoda, že jsme ji při stěhování vyhodili, dneska bychom za ni měli slušné peníze,“ píše sběratel.

Plastová zrada a velký návrat ke kořenům

Zlatá éra stavebnice Matador nastala ve 20. a 30. letech 20. století. Stala se celosvětovým hitem, její návody se překládaly do mnoha jazyků a školy ji využívaly jako skvělou didaktickou pomůcku.

Jenže pak přišel necitlivý zásah, který legendu málem pohřbil. V roce 1978 firmu koupil Kurt Falk, který se rozhodl jít cestou modernizace. Nahradil tradiční dřevěné díly plastovými, což se ukázalo jako fatální chyba. Stavebnice ztratila své kouzlo, zájem prudce opadl a v roce 1987 byla výroba zcela ukončena.

Zachránce se objevil až v roce 1996. Značku tehdy koupil Michael Tobias, který okamžitě pochopil, v čem tkví skutečná síla této hračky. Vrátil se k původnímu dřevěnému konceptu a obnovil výrobu v rakouském městě Waidhofen an der Thaya. Dnes tak stavebnice opět těší děti ve dvou řadách – od 3 let v řadě Ki/Maker a od 5 let v řadě Klassik/Explorer.

Přečtěte si také

Tahle děsivá panenka vzbuzovala trauma u dětí z celého Československa. Dnes je sběratelskou raritou…

8. 8. 2026

Máte doma poklad za 15 000 Kč?

Na internetu se často šíří zprávy, že stará stavebnice po dětech má automaticky hodnotu patnácti tisíc korun. To je však mýtus, který je třeba uvést na pravou míru.

Běžné nekompletní nebo novější sady se prodávají v řádu stovek až nižších tisíců korun. Částka kolem 15 000 Kč odpovídá prodejní ceně za komplet několika historických meziválečných sad dohromady (např. kombinace sad 1, 1A, 2A, 3A) v zachovalém stavu, s původními krabicemi a návody.

Jak poznáte, zda máte doma skutečně hodnotný unikát? Představte si modelovou situaci: Našli jste na půdě starou dřevěnou krabici se stavebnicí Korbuly Matador po svých prarodičích z 30. let 20. století. Aby měla maximální sběratelskou hodnotu, musí splňovat tři přísná kritéria.

Prvním kritériem je kompletnost – sada musí obsahovat všechny původní bukové kostky s přesnými otvory, spojovací tyčky různých délek, dřevěná kolečka, kladívko a kleště.

Druhým faktorem je stav materiálu, kdy bukové dřevo musí být suché, bez stop plísně, hniloby či poškození červotočem a otvory nesmí být vychozené, aby v nich kolíky stále pevně držely.

Třetím klíčem k úspěchu je dokumentace a obal, tedy originální dřevěná krabice s nepoškozeným barevným papírovým přebalem a původní brožura s návody v češtině a němčině.

Pokud toto všechno váš nález splňuje, držíte v rukou poklad s hodnotou až 15 000 Kč. Pokud jsou však dílky poškozené, pomíchané nebo chybí návod, klesá tržní hodnota na 500 až 1 500 Kč.