Zákeřně škodí v Česku celé roky. Podzim je ideální čas, jak se s nimi vypořádat.
Foto: pexels
více než 5 min
Při podzimním rytí půdy můžete narazit na tlusté bílé larvy stočené do písmene C. Na první pohled vypadají všechny stejně. Některé ale okusují kořeny rostlin a dokážou zničit trávník, zeleninu i mladé stromky, jiné žijí v kompostu a pomáhají rozkládat organické zbytky. Jak poznat, kterou máte právě na zahradě?
Reklama
Bílé larvy v půdě: ne každá ponrava škodí
Sklízíte brambory, připravujete záhon na zimu nebo čistíte skleník a najednou se z hlíny objeví masitá bělavá larva s hnědou hlavou. Je stočená do písmene C a má tři páry nohou. Typická ponrava.
Jenže samotný vzhled nestačí k tomu, abyste poznali, jestli máte co do činění se škůdcem.
Ponravy jsou larvy různých druhů brouků. Některé se živí živými kořeny rostlin, jiné dávají přednost odumřelému dřevu, kompostu nebo starému hnoji. Právě proto je důležité vědět, kde jste larvu našli a co se děje s rostlinami v jejím okolí. Larva objevená v kompostu tedy není automaticky důvodem k likvidaci. Může naopak patřit broukovi, jehož larvy pomáhají rozkládat organickou hmotu.
Proč je podzim vhodný čas půdu zkontrolovat
Podzim je pro kontrolu zahrady vhodný hlavně proto, že při sklizni a rytí půdy máte šanci larvy objevit. Zároveň ještě nebývá půda tak studená, aby se všechny stáhly hluboko pod povrch. Jakmile se ochladí, larvy některých brouků sestupují do hlubších vrstev půdy, kde přečkávají zimu. Na jaře se zase mohou vracet blíže ke kořenům.
U chroustů navíc nejde o problém, který by vznikl během několika týdnů. Jejich larvy mohou v půdě žít několik let. Na jednom místě tak můžete najít malé mladé larvy i několikaleté jedince, kteří už jsou několikanásobně větší.
Pokud máte podezření, že rostlinám kořeny skutečně poškozují, vyplatí se proto podívat do půdy ještě před zimou.
Jak poznat škodlivou ponravu
Ponravy chroustů mají bělavé až krémové tělo, hnědou hlavu a tři páry nohou. Při vyrušení se stáčejí do typického písmene C.
Podobně mohou vypadat také larvy zlatohlávků. Ty však často najdete v kompostu, starém hnoji nebo mezi rozkládajícími se rostlinnými zbytky. Živí se totiž především odumřelou organickou hmotou a živé kořeny běžných zahradních rostlin neokusují.
Pomoci může i jednoduchá zkouška. Položte larvu na hladký povrch a chvíli ji pozorujte. Larvy zlatohlávků se často pohybují po zádech, zatímco ponravy chroustů se snaží lézt po břiše nebo na boku. Pro přesné určení druhu ale může být potřeba zkušenější oko.
Pozornost si zaslouží hlavně larvy, které najdete přímo mezi kořeny chřadnoucích rostlin. Pokud jich je na jednom místě více, je mnohem pravděpodobnější, že jejich přítomnost souvisí s poškozením zahrady.
Velké bílé larvy nalezené v trouchnivějícím dřevě mohou patřit například roháčům. Ty kořeny rostlin nepoškozují a některé druhy jsou chráněné. Takové larvy proto nechte na místě.
Rostlina vadne, přestože má dost vody
Poškození kořenů může zpočátku vypadat jako obyčejný nedostatek vody. Rostlina vadne, přestává růst nebo začíná žloutnout, přestože je půda dostatečně vlhká.
Když ji zkusíte opatrně vytáhnout ze země, může jít ven podezřele snadno. Kořeny totiž přišly o část jemných kořínků, které rostlině zajišťují vodu a živiny.
U trávníku se objevují žluté nebo hnědé plochy. Poškozený travní koberec se někdy dá snadno nadzvednout jako uvolněná rohož. Dalším vodítkem mohou být ptáci, kteří se opakovaně slétají na stejné místo a rozrývají trávník. Hledají v něm totiž larvy jako potravu.
Jedna taková známka ještě nemusí znamenat, že máte v půdě ponravy. Pokud se ale několik příznaků objeví současně, stojí za to půdu zkontrolovat.
Co dělat, když ponravy najdete na záhonu
Jedna náhodně objevená ponrava není důvodem k tomu, abyste začali ošetřovat celou zahradu. Nejprve se podívejte, jestli jich je v půdě více a zda se v okolí nacházejí poškozené rostliny.
Na malé ploše je nejjednodušším řešením ruční sběr. Ponravy můžete vybírat při rytí, přesazování nebo přípravě záhonu. Tento postup dává smysl také ve skleníku nebo na vyvýšeném záhonu, kde máte nad půdou lepší kontrolu.
Nemá ale smysl preventivně hluboce překopávat celou zahradu. Zbytečně tím narušíte půdu a poškodíte i mnoho organismů, které jsou pro zahradu užitečné.
Pokud ponravy nacházíte pouze v kompostu, není důvod předpokládat, že máte stejný problém také v záhonech. Může jít právě o larvy brouků, které se živí rozkládající se organickou hmotou.
Proti některým ponravám pomohou hlístice
Pokud se potvrdí výskyt kořenožravých larev, lze proti některým druhům použít entomopatogenní hlístice. Jde o mikroskopické organismy, které napadají larvy hmyzu a pomocí bakterií, s nimiž žijí v symbióze, je usmrcují.
Nejúčinnější bývají v době, kdy jsou larvy ještě mladé a pohybují se v půdě blízko povrchu. Důležitá je také teplota a vlhkost půdy. Přesné podmínky se liší podle konkrétního přípravku, proto je potřeba řídit se návodem výrobce.
Hlístice se aplikují zálivkou do půdy. Po aplikaci nesmí půda vyschnout a přípravek je vhodné používat večer nebo za zataženého počasí, aby nebyly organismy vystaveny přímému slunci.
Nečekejte ale, že jeden přípravek zabere na všechny bílé larvy, které v zahradě najdete. Nejdříve je potřeba vědět, proti jakému škůdci přípravek skutečně působí. U velkých a starších larev nemusí být účinek stejný jako u mladých jedinců.
Ocet ani sůl do půdy nepatří
Když v půdě objevíte ponravy, může být lákavé zkusit nějaký rychlý domácí prostředek. Ocet, sůl, saponát nebo vroucí voda ale nejsou řešením, které byste měli lít do záhonu.
Neublíží totiž pouze larvám. Mohou poškodit kořeny rostlin, žížaly, půdní mikroorganismy i další užitečné organismy. Sůl navíc v půdě zůstává a může zhoršit podmínky pro další pěstování.
U několika ponrav je proto nejlepší začít jednoduše: zkontrolovat půdu, larvy ručně odstranit a zjistit, jestli skutečně způsobují škody. Teprve při větším výskytu má smysl řešit biologickou ochranu nebo jiný cílený zásah.
