Vědci opět žádají Čechy o pomoc: Hledá se myška z doby ledové. Přinese ji kočka nebo se schovává ve vašem trávníku

Vědci opět žádají Čechy o pomoc: Hledá se myška z doby ledové. Přinese ji kočka nebo se schovává ve vašem trávníku

Foto: Shutterstock

Aktualizováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Není myš jako myš. Drobounká „myška“ s černým proužkem na zádech má krásné české jméno myšivka horská. V horách střední Evropy zůstala jako připomínka doby ledové. Ač vypadá jako myš, je našim jediným zástupcem tarbíků. Protože je nenápadná, v noci žijící, šplhající v porostech vysoké trávy a velmi vzácná, je těžké ji najít.

Reklama

Není myš jako myš. Drobounká „myška“ s černým proužkem na zádech má krásné české jméno myšivka horská. V horách střední Evropy zůstala jako připomínka doby ledové. Ač vypadá jako myš, je našim jediným zástupcem tarbíků. Protože je nenápadná, v noci žijící, šplhající v porostech vysoké trávy a velmi vzácná, je těžké ji najít.

Odborníci z ALKA Wildlife a Grünes Herz Europas proto vyzývají veřejnost k pomoci tuto myšku najít v česko-rakouském pohraničí. Někdo ji třeba náhodou zahlédne, někomu ji domů přinese kočka.

Představení

Myšivka horská má nejen krásné české jméno, ale i to latinské: Sicista betulina. Myšivka horská je jediným zástupcem rodu Sicista a celé čeledi tarbíků v České republice, i v Rakousku. Jakožto příbuzná tarbíkům má silné zadní nohy a tak i kromě pohybu na zemi dobře šplhá po stoncích vysokých bylin a keřů.

Domovina

Myšivka byla plošně rozšířená v Evropě v době ledové, s postupným oteplováním ustupovala na sever. Ostrůvkovitě zůstaly populace myšivky pouze v některých horách ve vyšších nadmořských výškách. „Konkrétně v České republice zůstala ve třech oblastech: v širším okolí Beskyd a Jeseníků a v pohraničních horách jižních Čech a Rakouska.“ popisuje výskyt koordinátorka na české straně Kateřina Poledníková. Doplňuje ji kolega z rakouské strany Thomas Engleder, jak to vypadá tam: „v česko-rakouském pohraničí navazuje výskyt na populace na druhé straně hranice a dál se vyskytuje ještě roztroušeně v Alpách“. Myšivka je v dnešní době chráněná, a to jak národní legislativou, tak i v rámci Evropské Unie.

Myšivka horská je velmi nenápadně žijící druh, zároveň je velmi vzácná. Znalosti o tomto druhu jsou proto minimální. Až dnešní moderní metody a přístroje umožňují tento druh poznat.

Češi již našli plcha

„V roce 2015 jsme vyzvali veřejnost k hlášení výskytu plcha velkého v České republice a tato tzv. citizen science byla velmi úspěšná. Ozvalo se nám obrovské množství lidí, poslali fotky, psali různé příběhy soužití s plchem. Díky veřejnosti jsme získali ucelené informace o jeho aktuálním výskytu i např. jeden záznam velmi vzácného plcha zahradního. Tímto všem velmi děkujeme a budeme velice rádi za podobnou odezvu!“ vysvětluje důvod této výzvy koordinátorka projektu Kateřina Poledníková a dodává: „Fotoaparáty v mobilech jsou z pohledu sledování výskytu druhů geniální vynález. Lidé je mají po ruce a fotí a fotí. Zoologové tak mohou získávat dříve nevídané množství dobře doložených záznamů o chráněných druzích živočichů.“

Setkání

Kde se s ní tedy můžete potkat? A jak ji poznáte? Myšivka žije na vlhkých loukách v horských oblastech - podmáčené louky, zamokřená rašeliniště, v porostech tužebníku. Miluje okraje lesů a pozdně sečené louky. Poznat myšivku lze velmi dobře. Na první pohled vypadá jako mládě myši. Je velmi drobounká, váží pouhých 10 g (jako dvě kostky cukru). Oproti myším, či myšicím má menší ouška a velmi dlouhý ocas. Naprosto jednoznačně ji lze ale poznat podle černého proužku na zádech. Podobný pruh na zádech má u nás už jen myšice temnopásá. Ale ta žije převážně v nížinách.

Živá (i mrtvá)

„Lidé mohou myšivku najít například po posečení louky nebo se jim pochlubí jejich kočka, co našla“ uvádí konkrétní možnosti Thomas Engleder a výzvu uzavírá Kateřina Poledníková „Pokud tedy má někdo pocit, že myšivku horskou viděl, či ji našel třeba mrtvou, napište nám. V případě nálezu mrtvé myšivky budeme moc rádi, když ji seberete a zamrazíte, než si pro ni přijedeme. Již teď moc děkujeme, informace od vás pomohou k její ochraně.“

Pozorování, fotky, dotazy je možné zasílat na tyto kontakty:

Česká republika: [email protected]

Typická lokalita myšivky horské (Staré hutě, Novohradské hory)

Hledání myšivky horské je součástí projektu „Za myškou z doby ledové“, který je financován z Fondu malých projektů programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika. Partnery projektu jsou: na české straně ALKA Wildlife a na rakouské straně Grünes Herz Europas- Nationalparkregion Donau-Moldau.

Reklama
Zdroj článku:

Možná jste zmeškali

Zapomeňte na nudný dotaz „Jak bylo ve škole“. Pomocí jednoduchých spouštěčů komunikace rozpovídáte své dítě a dozvíte se mnohé

Zapomeňte na nudný dotaz „Jak bylo ve škole“. Pomocí jednoduchých…

„Jo, dobrý“ nebo pokrčení rameny jsou pravděpodobně nejběžnější „odpovědi“ na rodičovskou otázku po návratu dítěte ze školy. Neopakujte se začátkem nového školního roku tu samou chybu a naučte se rozpovídat své dítě několika jednoduchými způsoby. A to nejen na téma škola. Pomocí tzv. spouštěčů konverzace.

Jak si čeští emigranti v Chicagu poameričťovali příjmení

Jak si čeští emigranti v Chicagu poameričťovali příjmení

Během období rozsáhlé imigrace do Spojených států, kdy do Chicaga přicházely tisíce lidí ročně, se Češi asimilovali do převážně anglicky mluvící společností jen omezeně. Změny v podobě jejich příjmení probíhaly spíše sporadicky.

Gustáv Husák byl k politické kariéře předurčen

Gustáv Husák byl k politické kariéře předurčen

Augustín Husák byl československým politickým představitelem v dobách hluboké totality a v letech 1975 až 1989 zastával funkci nejvyšší – v tomto dlouhém období byl prezidentem Československé socialistické republiky čili Československa.

Pět lží, které vám říkali v dětství a kterým zřejmě věříte dodnes

Pět lží, které vám říkali v dětství a kterým zřejmě věříte dodnes

Dlouhá léta jsme slýchali od rodičů, prarodičů, učitelů a obecně dospělých „generacemi uznávaná a opakovaná fakta“, která se ale nezakládají na pravdě. Odkud se vzala, přesně nevíme, ale vsadili bychom se, že jste všem těmto lžím věřili, věříte – ale už věřit nebudete.

Neplnohodnotný člověk: Za zemřelé děti se nemodlilo, protože se ihned staly andělíčky

Neplnohodnotný člověk: Za zemřelé děti se nemodlilo, protože se ihned…

Průzkum pohřebních zvyků odhaluje dojemnou historii a víru ve spojení dětské nevinnosti s anděly a nebesy, a to včetně fascinujících, byť někdy pochmurných obřadů. Ve středověku měl způsob pohřbívání dětí hluboký kulturní význam a odrážel postavení dítěte ve společnosti.

Přírodní přístav v kráteru aktivní sopky. To je ostrov plný klamů - Deception

Přírodní přístav v kráteru aktivní sopky. To je ostrov plný klamů -…

Ostrov Deception na souostroví Jižní Shetlandy bývá často jedním z prvních, kam šlápne návštěvník Antarktidy. Jeden z nejpůsobivějších přírodních přístavů - nejen - Antarktidy se ukrývá v kaldeře aktivního vulkánu. Ostrov je neobydlený a kromě zvědavých a roztomilých tučňáků tu najdete pozůstatky velrybářské stanice nebo termální pramen, ve kterém se můžete vykoupat.

Sněžka se mění v ledovou horu i přes nebývale vysoké teploty, varují meteorologové

Sněžka se mění v ledovou horu i přes nebývale vysoké teploty, varují…

Přestože se průměrná teplota na nejvyšším vrcholu Krkonoš neustále zvyšuje, za posledních 145 let zvýšila o dva stupně Celsia, stává se ze Sněžky během zimního období ledová hora. Jak je to možné? Vysvětlení přinášejí vědci ze zdejší vysokohorské meteorologické stanice.

První nehoda dopravního letadla v historii měla čtrnáct obětí

První nehoda dopravního letadla v historii měla čtrnáct obětí

První světová válka přinesla prudký rozvoj letectví, který se přenesl i do letectví civilního. Po skončení konfliktu začala být letecká doprava cestujících stále běžnější. S tím ale nevyhnutelně přicházely i nehody.

Které národy chodí nejvíce pěšky. Premianty byste rozhodně netipovali

Které národy chodí nejvíce pěšky. Premianty byste rozhodně netipovali

Při jednom výzkumu zadali vědci skupině lidí se sedavým způsobem života úkol udělat 10 000 rychlejších kroků za den (měřeno na krokoměru). Jejich kondice se zlepšila stejně jako kondice skupiny lidí, kteří chodili na tradiční aerobní cvičení. Je jasné, že „obyčejná“ chůze našemu tělu prospívá. Chodíme dostatečně? A v jakých státech chodí lidé pěšky nejvíce? Asi se budete divit.

Stanfordský vězeňský experiment: Jedna skupina studentů představovala vězně a druhá dozorce

Stanfordský vězeňský experiment: Jedna skupina studentů představovala…

Existuje mnoho vědních oborů, ve kterých je zapotřebí kromě teoretických znalostí provádět i pokusy. Jsou prováděny na zvířatech, anebo některé dokonce i na lidech.

Doporučené články

Ulice: Diváky znechucuje, jak se exmanžel starostky ponižuje. Jsou za tím postranní úmysly

Ulice: Diváky znechucuje, jak se exmanžel starostky ponižuje. Jsou za tím postranní úmysly

RECENZE: Z obyčejného seriálu se stala fantasy. Boží plán čeká druhá série a velká otázka

RECENZE: Z obyčejného seriálu se stala fantasy. Boží plán čeká druhá série a velká otázka

Fotokvíz z českých filmových hitů: Na plný zásah 10 z 10 v podání umělé inteligence dosáhnou jen největší bystrozrací

Fotokvíz z českých filmových hitů: Na plný zásah 10 z 10 v podání umělé inteligence dosáhnou jen největší bystrozrací

Lovec Bandita z pořadu Na lovu našel novou životní roli

Lovec Bandita z pořadu Na lovu našel novou životní roli

Polabí: Do Polabí se vloudila jako šedá myška a teď je ochotná rozbít i spokojenou rodinu

Polabí: Do Polabí se vloudila jako šedá myška a teď je ochotná rozbít i spokojenou rodinu

Reklama