Zahraniční experti hodnotili alkohol vyráběný v Česku. Nejhůře dopadla tradiční kultovní značka

Tuzemák propadl, slavné pivo těsně za ním

Tradiční český tuzemák získal v hodnocení mezinárodní databáze TasteAtlas pouhých 2,5 bodu z pěti možných a propadl na absolutní dno žebříčku českých alkoholů. Ještě větší šok však přineslo druhé místo – Starobrno se známkou 3,1 bodu. 

Bronzovou pozici v nelichotivé hitparádě obsadil Březnický ležák s 3,2 body. Následují Muškát moravský (3,3), Becherovka (3,5) a Cabernet Moravia (3,6). Spodní příčky však ukazují, že slovo „nejhorší“ je silně zavádějící – čtyři poslední položky získaly shodně 3,9 bodu, což v přepočtu odpovídá velmi solidním 78 procentům.

Mezi jedenácti nejhůře hodnocenými nápoji se tak ocitly i Pilsner, Českobudějovické pivo, Chodské pivo a oblíbená moravská odrůda Pálava – všechny se známkou 3,9. O žádném propadáku tedy nemůže být řeč.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Google tentokrát nepomůže. Ukažte, co z všeobecného přehledu vám v hlavě zůstalo

21. 9. 2026

Ruský mix piva s vodkou i pelyňkový děs z Chicaga. Co je horší než tuzemák?

Ačkoliv tuzemák v českém měřítku skončil poslední, ve světové hitparádě hrůzy mu patří až 18. místo. Při pohledu na absolutně nejhorší alkoholy planety je jasné, že česká rumová klasika na tom vlastně není tak zle.

Yorsh z Ruska (1,5 bodu) získal zlatou medaili v kategorii nejhorších nápojů. Jde o vražedný mix piva a vodky, jehož jediným cílem je opít se v co nejkratším čase. Stříbro bere Malört z amerického Chicaga (1,7 bodu) – legendárně hořký pelyňkový likér z 30. let, proslulý šokující a extrémně hořkou pachutí, která v ústech zůstává neskutečně dlouho.

Bronz si odnesl německý Korn (2,0 body), tradiční levná obilná pálenka, kterou němečtí štamgasti popíjejí po panácích a často si jím zpestřují pivo v kombinaci zvané Herrengedeck. Následuje paraguayský Carrulim (2,1 bodu) – domorodý drink ze třtinové pálenky, směsi bylin, medu a citronu, který se tradičně pije 1. srpna proti nemocem a smůle. Pátá je arménská samohoňka Oghi (2,1 bodu) z moruší či meruněk, kterou místní bez mrknutí oka popíjejí klidně už k snídani.

Oproti těmto delikatesám působí tuzemák s kofolou nebo český ležák jako absolutní luxus.

Přečtěte si také

Zapomeňte na listové těsto. Nejlepší jablečný štrůdl se dělá mnohem jednodušeji

22. 9. 2026

Proč tuzemák není rum a co se v něm vlastně skrývá?

Zatímco zahraniční uživatelé gastronomického portálu nad českým „rumem“ ohrnují nos, tuzemští spotřebitelé na něj nedají dopustit. Částečně za negativní hodnocení může záměna pojmů – zahraniční popisy s oblibou tvrdí, že jde o destilát z brambor či cukrové řepy.

Česká legislativa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce však mluví jasně: tuzemák je lihovina vyrobená z lihu, vody, rumových aromat či rumové tresti, dobarvená karamelem a případně dochucená cukrem či vanilkou. Jelikož se nevyrábí z cukrové třtiny, po vstupu do EU musel opustit název rum a spadá do obecné kategorie lihovin.

Zatímco změnu názvu Češi po vstupu do EU ještě jakžtakž zkousli, v roce 2017 přišel z Bruselu další úder. Evropský úřad pro bezpečnost potravin vydal stanovisko, podle kterého tradiční rumový éter – klíčová esence dávající nápoji charakteristickou vůni – obsahuje potenciálně karcinogenní furan. Evropská komise proto chtěla aroma plošně zakázat.

Čeští likérníci se okamžitě postavili na zadní s argumentem, že bez éteru tuzemák ztratí duši a že stejnou dávku furanu člověk přijme i z obyčejné kávy nebo dokřupava opečeného toastu. Česku se nakonec podařilo vyjednat pětiletou výjimku, během níž výrobci v čele s plzeňským Stockem vyvinuli nové, bezpečnější receptury. Tuzemák tak z pultů zmizet nemusel a běžný štamgast v chuti nepoznal vůbec nic.

Ačkoliv v zahraniční databázi tuzemák pohořel, na domácím trhu platí přesný opak. Komerční obliba tuzemáku v Česku je tak obrovská, že do této kategorie letos v dubnu vstoupil i známý výrobce Becherovky se svým novým produktem Becherovka Tuzemský. Že by tedy šlo o nepitelný nápoj, si čeští zákazníci rozhodně nemyslí.

Srovnávají jablka s hruškami. Pilsner není Plzeňský Prazdroj

Při detailnějším pohledu na žebříček vyvstává zásadní metodický zádrhel. TasteAtlas totiž naházel do jednoho pytle zcela rozdílné kategorie: konkrétní značkovou lihovinu (Becherovka), regionální chráněná označení piv (Českobudějovické, Znojemské), celé vinařské odrůdy (Pálava, Cabernet Moravia), a dokonce obecný pivní styl.

Právě u osmého místa nastává největší nedorozumění. Položka Pilsner neoznačuje konkrétní láhev ikonického Plzeňského Prazdroje, ale celosvětově rozšířený pivní styl (světlý spodně kvašený ležák), který v Plzni roku 1842 sice vznikl, ale dnes se vaří po celém světě.

Že nejde o hejt na slavný český pivovar, dokládá jiný paralelní žebříček téhož portálu, ve kterém samotný Plzeňský Prazdroj získal mezi českými pivovary skvělé hodnocení 4,3 z pěti a umístil se na osmičce nejlepších.

Stejný problém nastává u vína. Dávat známku Pálavě nebo Muškátu moravskému je jako hodnotit bílé víno jako takové – ve skutečnosti záleží na konkrétním vinaři, ročníku i množství zbytkového cukru.

Další slabinou žebříčku je nízký počet hlasujících. Pro český žebříček bylo uznáno necelých 900 hlasů, což vysvětluje, proč mají výsledky tak malou statistickou váhu a proč se do hodnocení promítají spíše náhodné dojmy turistů než fundované posudky odborníků.