60 000 Kč/měsíc nástup hned po škole. I v nejchudších částech republiky tito zaměstnanci zoufale chybí
Česká republika čelí bezprecedentnímu suchu na trhu práce. Aktuálně chybí přibližně 100 000 kvalifikovaných řemeslníků. Největší hlad je po zednících, klempířích, pokrývačích, instalatérech, topenářích a elektrikářích.
Média často lákají mladé lidi na mýtus okamžitého bohatství. Tato představa však v běžném zaměstnaneckém poměru naráží na tvrdou realitu.
Reálné průměrné platy zaměstnanců se výrazně liší podle konkrétního oboru a úrovně zkušeností. Instalatéři a topenáři začínají na 40 000 Kč, s praxí se mohou posunout na 51 000 Kč. Elektrikáři se pohybují v rozmezí od 30 000 Kč do 58 000 Kč. Svářeči bez praxe startují na 32 000 Kč, ale špičkoví specialisté na metodu TIG dosahují až na 60 000 Kč.
U pokrývačů a klempířů se výdělky pohybují od 28 000 Kč do 56 000 Kč. Truhláři začínají na 25 000 Kč a jejich průměrná mzda roste pomaleji, přibližně o 5 % ročně, až k hranici 45 000 Kč. Velmi žádaní operátoři CNC strojů pak startují jako junioři na 35 000 Kč, zatímco zkušení seřizovači a programátoři si přijdou až na 60 000 Kč.
Zlatý důl jménem OSVČ: Vysoké příjmy vykoupené rizikem
Zcela jiná situace nastává, pokud se řemeslník rozhodne pracovat na vlastní pěst jako živnostník. OSVČ s vybudovanou klientelou a vlastním vybavením běžně dosahují příjmů mezi 60 000 Kč a 100 000 Kč čistého měsíčně. U vysoce žádaných specializací, jako jsou montáže tepelných čerpadel nebo kompletní rekonstrukce koupelen, mohou být tyto částky ještě vyšší.
Tato cesta však vyžaduje značné vstupní investice do drahého nářadí a nese s sebou nemalé podnikatelské riziko.
Katastrofální deficit: Kdo bude stavět naše domy?
Situace na trhu práce se bude podle všeho dál dramaticky zhoršovat. Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví může českému stavebnictví do roku 2030 chybět až 74 000 kvalifikovaných pracovníků. Každý rok totiž obor opouští přibližně 10 000 lidí, převážně kvůli odchodu do starobního důchodu, zatímco nových absolventů přichází do praxe výrazně méně.
Zájem o učňovské obory s výučním listem dlouhodobě klesá a podle Národního pedagogického institutu je volí pouze přibližně 30 % populačního ročníku. Velká část z těch, kteří školu úspěšně dokončí, navíc brzy odchází pracovat do jiných, fyzicky méně náročných oborů.
Tento alarmující trend potvrzují i odborníci z praxe. „Průměrné měsíční finanční ohodnocení řemeslníků se samozřejmě liší podle oboru. Obecně řemeslník, který je zaměstnán u firmy, si v průměru vydělá 40 až 50 tisíc. Řemeslník pracující jako OSVČ si může vydělat až 80 tisíc měsíčně. Vzhledem k dlouhodobému nedostatku řemeslníků na trhu práce lze očekávat, že platy schopných řemeslníků dál porostou,“ vysvětluje Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov.
Cesta k vysokým výdělkům v řemesle tedy skutečně existuje, ale nevede přes zkratky, nýbrž přes tvrdou práci, neustálé vzdělávání a trpělivost. Jan z Moravskoslezského kraje to pochopil hned první den. A tisíce dalších mladých lidí se s touto realitou teprve setkají.