Jakou hotovost byste měli mít doma pro případ výpadku proudu
Foto: pexels
4 min
Platební karty a mobily fungují skvěle, dokud nejde proud. Co když ale blackout zasáhne celé regiony? Odborníci vydali jasné doporučení, kolik peněz v hotovosti by měla mít každá rodina připraveno.
Reklama
Když zmizí elektřina, zmizí i přístup k penězům
Dubnový blackout na Pyrenejském poloostrově ukázal, jak křehký je náš digitální svět. Výpadek elektřiny 28. dubna 2025 ochromil Španělsko a Portugalsko na 12 až 24 hodin. Přes padesát milionů lidí se ocitlo bez proudu – a zároveň bez možnosti platit kartou, vybrat z bankomatu nebo použít mobilní aplikaci. Šlo o nejzávažnější evropský blackout za poslední dvě dekády.
Právě takové scénáře vedly mnohé evropské úřady k vytvoření manuálů pro občany, jak se proti takovým situacím pojistit.
Například slovenské ministerstvo vnitra vydalo příručku s názvem Príručka pre prípad krízy alebo ozbrojeného konfliktu. Dokument obsahuje konkrétní návody, jak se připravit na situace, kdy přestane fungovat běžná infrastruktura – od internetu přes mobilní sítě až po platební systémy a čerpací stanice.
Hotovost se v takových chvílích stává jediným spolehlivým platidlem. Nepotřebuje elektřinu, internetové připojení ani funkční terminály. Evropská centrální banka proto fyzické peníze označuje za důležitou součást připravenosti na krizové situace a doporučuje, aby se domácnosti nespoléhaly jen na jeden způsob držení peněz.
Jednoduchý vzorec: Dvojnásobek týdenních výdajů
Odborníci přitom nepřichází s univerzální částkou platnou pro všechny. Místo toho nabízejí praktický výpočet, který si každá domácnost přizpůsobí podle svých potřeb. Základní pravidlo zní: mějte doma hotovost přibližně ve výši dvojnásobku běžných týdenních nákupů.
Pokud vaše rodina utratí za potraviny, léky a další nezbytnosti kolem 3 500 korun týdně, doporučená rezerva činí zhruba 7 000 korun. U domácností s týdenními výdaji kolem 6 000 korun by to bylo přibližně 12 000 korun. Rodina s více dětmi, autem nebo členem, který vyžaduje pravidelnou medikaci, bude mít samozřejmě jiné nároky než jednotlivec žijící sám.
Podobná doporučení přicházejí i z dalších evropských zemí. Úřady v mnoha státech doporučují přibližně 1 700 až 2 400 korun na jednoho člena domácnosti nebo částku postačující na základní potřeby během prvních 72 hodin krize, upozorňuje Evropská centrální banka.
Důležitý je také formát hotovosti. Během krizové situace může mít obchodník problém vydávat drobné na velké bankovky, proto jsou praktičtější menší nominální hodnoty. Pět stoeurových bankovek v trezoru zní impozantně, ale při nákupu chleba a mléka budou k ničemu.
Čtrnáct dní bez elektřiny: Co všechno budete potřebovat
Peníze jsou jen začátek. Úřady rovněž doporučují mít doma zásobu jídla a nápojů minimálně na 14 dní. Na jednoho člověka počítá s minimálně čtyřmi litry vody denně – dva litry k pití, další dva k vaření a hygieně.
Pro čtyřčlennou rodinu to znamená přibližně 224 litrů vody při plné dvoutýdenní zásobě. K tomu pravidelně užívané léky, lékárnička, baterky a náhradní baterie, rádio na baterie, hygienické potřeby a alternativní způsob přípravy jídla – například plynový vařič.
Nejde o paniku ani přehnanou opatrnost. Jde o rozumnou přípravu na situace, které se v Evropě už staly a které se mohou opakovat. Digitalizace přinesla obrovské výhody, ale zároveň nás učinila zranitelnějšími vůči výpadkům infrastruktury. Několik stovek eur v hotovosti a základní zásoby mohou v kritické chvíli znamenat rozdíl mezi klidem a stresem.
