Hodina má 60 minut a den má 24 hodin. Naše pojetí času vytvořili Sumerové před 5000 lety
Foto: Melinda Nagy / Shutterstock
3 min
Sumerové rádi pozorovali nebesa a byli skvělými astronomy a matematiky. Například uspořádali hvězdy do nám známých souhvězdí a vytvořili také první číselnou soustavu. Zároveň jako první rozdělili den do 24 hodin a hodinu do 60 minut.
Reklama
Národ mnoha prvenství
Staří Sumerové byli nejstarší známou civilizací, která existovala cca mezi lety 4500–1900 př. n. l. Jejich říše se rozprostírala v oblasti jižní Mezopotámie mezi řekami Eufrat a Tigris v oblasti dnešního jihovýchodního Iráku. Jednalo se o rozvinutou a vyspělou společnost, která byla typická pozoruhodnou kulturou, architekturou, uměním i pokročilými studiemi matematiky a astronomie. Sumerové byli „národem mnoha prvenství“, protože objevili a vynalezli mnohé: bronz, sklo, asfalt, ruční nářadí, soustavu měr a vah, pluh, kolo, klínové písmo, kanalizaci, zavlažovací systém... Nás však nyní zajímá jejich jiné prvenství a tím je zavedení pojetí času, které používáme dodnes, tedy 5 000 let poté.
Počátky chápání času
Jisté chápání času měli naši předci již od pradávna. Z počátku jim však stačilo vědět, kdy bude teplejší období a kdy bude naopak chladněji. S tím, jak začaly vznikat první civilizace, přišla potřeba lépe vymezit různá časová období. Pro určování času jsou zcela zásadní pravidelné pohyby Země kolem Slunce a rotace Země kolem vlastní osy. Naši předci proto podle pozorování těles na obloze a různých sezónních změn dokázali ohraničit časová období jako rok, měsíc, týden a den. Změny ročních období definovaly rok. Měsíc určoval jeden celý lunární cyklus a týden jednotlivá fáze Měsíce. Den trval od jednoho východu slunce k druhému.
Praktické sumerské chápání času
Sumerští astronomové a matematici byli jedni z nejlepších ve starověku. Pozorování nebeských jevů je vedlo k tomu, že vymysleli mnohem složitější a přesnější časový systém než jiné národy. Sumerové také objevili první číselnou soustavu, konkrétně šedesátkovou. Předností čísla 60 a jeho násobků je obrovský počet možných dělitelů. Beze zbytku můžeme šedesátku dělit čísly 1, 2, 3, 4, 5, 6, 10, 12, 15, 20 a 30. Starověcí astronomové navíc věřili, že rok trvá 360 dní, a tudíž se do něj dokonalé číslo 60 vejde šestkrát. Na základě pozorování a výpočtů Sumerové rozdělili hodinu na 60 minut, den na 24 hodin a rok na 12 měsíců. A proč právě čísla 12, 24, 60? Všechno jsou to násobky čísla šest a lze je dobře rozdělovat na stejné části. Praktické rozdělení času od Sumerů později převzaly další národy, čímž se rozšířilo po celém světě.
Grónsko: Kdo sem létá za světlem, které trvá 24 hodin? A žili opravdu grónští Vikingové na zelených…
Vynález hodin
S pojetím času souvisí také jeho měření pomocí hodin. Nejstarší typ hodin, který lidé sestavili, byly sluneční hodiny. Podle písemného záznamu byly poprvé použity v Egyptě okolo roku 4 000 př. n. l. Konkrétní čas se v jejich případě vypočítával tak, že se podle úhlu slunce sledovala délka stínu, který vrhal vzpřímený objekt. Jejich nevýhodou však byla nutnost přítomnosti slunečného světla, takže za šera či v noci nefungovaly. Staří Egypťané později vynalezli také přesýpací a vodní hodiny. První mechanické hodiny byly kyvadlového typu a vznikly až ve středověku. Sestrojení jedněch z nejstarších mechanických hodin je připisováno papeži Silvestru II. a bylo to v roce 996.
