Pavlína ze Schwarzenbergu. Uhořela ve svých 36 letech na plese císaře Napoleona

Pavlína ze Schwarzenbergu. Uhořela ve svých 36 letech na plese císaře Napoleona

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Kněžna Pavlína ze Schwarzenbergu byla v mnoha ohledech ideálním prototypem šlechtičny, manželky i matky. Přesto však jí osud nadělil poměrně krutý odchod z tohoto světa, ze kterého dodnes mrazí.

Obsah článku
  1. Dokonalá žena
  2. Výchova dětí ve stylu J. J. Rousseaua
  3. Předzvěst neštěstí
  4. Napoleonův ples
  5. Další podivná věštba

Dokonalá žena

Pavlína byla nejstarší dcerou belgického vévody Ludvíka Engelberta (1750-1820) a jeho manželky Luisy Pauliny de Brancas-Villars (1755-1812). Jak už to v životě ušlechtilých rodů chodí, Pavlíně se dostalo komplexního vzdělání, díky kterým měla možnost navštívit i řadu evropských zemí. Z Pavlíny se tak postupně stávala šlechtična erudovaná ve všech možných oborech.

V roce 1794 si Pavlína vzala na muže svého prvního (a posledního) manžela, knížete Josefa II. Z rodu Schwarzenbergů. Svatba se konala 25. května v belgickém městě Heverlee. Společně pak pár vychovával celkem devět dětí.

Výchova dětí ve stylu J. J. Rousseaua

Pavlína při výchově svých dětí volila poměrně neortodoxní praktiku, kterou v té době hlásal slavný spisovatel Jean Jacques Rosseau. Ten kladl matkám na srdce ponechání dostatečného prostoru dětem pro vyjádření vlastních postojů a názorů. Díky tomuto přístupu měla Pavlína navzdory vysokému počtu dětí čas i na své koníčky. Ráda například kreslila nejrůznější obrazy z českých luhů a hájů.

Předzvěst neštěstí

Osudovým pro Pavlínin život bylo setkání s francouzským šlechticem z rodu Rohanů, ke kterému došlo na jednom z řady vídeňských večírků v roce 1808. Rohanský princ byl známý svými věšteckými schopnostmi. Když jej tedy kněžna ze Schwarzenbergu požádala o výklad budoucnosti, pravil jen: „Nevidím nic než oheň.“ I přes opakování věštby se pak význam karet nezměnil. K naplnění osudu však došlo až o dva roky později.

Setkání s francouzkým šlechticem bylo osudové
Setkání s francouzským šlechticem bylo osudové | Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Napoleonův ples

V roce 1810 se Pavlína zúčastnila velkolepého plesu, který uspořádal její švagr Karel Filip Schwarzenberg na počest sňatku Napoleona Bonaparte a Marie Luisy Habsbursko-Lotrinské. Na tuto akci s sebou vzala také dvě nejstarší dcery. Během plesu pak vypukl požár, během kterého se Pavlíně podařilo z hořícího sálu uprchnout. Jakmile však zjistila, že mezi přeživšími nevidí ani jednu ze svých dcer, vběhla zpět do ohnivého pekla. Podruhé se jí už uprchnout nepodařilo – osudným se stal kněžně lustr, který se v důsledku poškození požárem uvolnil a nebohou Pavlínu pod svou tíhou rozdrtil.

Další podivná věštba

Pozoruhodný osud si však s příběhem kněžny ze Schwarzenbergu pohrával i dál. Své nejmladší ratolesti totiž Pavlína nechala ve Vídni u své švagrové, princezny Eleonory. Ta hlídala malé princezny v jejich pokoji, když spaly. Během noci, kdy došlo k tragédii, prý Eleonora ve slabém světle lucerny viděla, jak se otevřely dveře a princezna se tiše vplížila do pokoje. Zkontrolovala prý děti, zda spí, a pak stejně neslyšně jako vstoupila také odešla. Když se pak princezna na druhý den dozvěděla nešťastnou novinu, byla v šoku, jelikož byla přesvědčena, že se jí noční zážitek skutečně stal.

Osiřelé děti Pavlíny a Josefa nakonec dostala do péče kněžnina švagrova Eleonora. Ovdovělý kníže Josef II. se už nikdy neoženil, a jeho láska k zemřelé kněžně tak přetrvala až do jeho smrti v roce 1833.

Reklama