Čarodějnické procesy, kruté mučení, upalování. Tohle byste v Čechách nečekali

Co se vlastně pod pojmem čarodějnictví rozumí?

Zejména ženy byly obviňovány se spojením s různými nečistými silami, pro obcování s ďáblem či démony, často se tvrdilo, že znaménko na těle ženy je označení čarodějnic; věřilo se, že očarovávají dobytek nebo způsobují neúrodu, byly viněny ze špatného počasí, kupříkladu z přivolávání krupobití, a také z toho, že mohou někoho uhranout nebo ochromit do konce života či způsobit epidemie nemocí, komunikovat s duchy zemřelých osob, způsobovat impotenci mužů a neplodnost žen, z náhlého úmrtí novorozenců byly též často viněny čarodějnice, etc., etc.

Přečtěte si také

Hrobky nesly ženská jména, před 2000 lety něco neslýchaného. Pak je majitelky záhadně opustily

14. 9. 2022

Čarodějnické procesy byly v podstatě církevním a později i světským trestním stíháním žen, které byly z čarodějnictví či kouzelnictví podezřelé – k podezření často docházelo na základě udavačství. Byly krutými mučicími metodami nuceny k přiznání a mnohé se také přiznaly, neboť mučení bylo nesnesitelné. Byly používány různé mučicí nástroje – kupříkladu natahování na skřipec, domnělým čarodějkám byly odstraňovány části končetin, žhavým železem vypalovány cejchy, aj. Následně byly za svá provinění potrestány upálením nebo pověšením na šibenici.

Ve starověku bylo nejčastějším trestem ukamenování nebo naražení na kůl. Římané věřili, že čarodějnice ožírají mrtvoly nebo kradou jejich orgány. Germáni obvykle trestali čarodějnictví utopením. Někde existovaly i mírnější tresty, např. mrskání, vyhoštění, zabavení majetku, aj. Při stanovení trestu se bralo v potaz, zda se jedná o čaroděje, kteří škodí, anebo zda jsou neškodní.

Historici údajně odhadují, že za oběti čarodějnických procesů mohlo padnout v letech 1575-1700 až milion osob. Čarodějnictví se totiž ve všech dobách řadilo k nejtěžším zločinům.

A proč se vlastně na čarodějnice věřilo a vznikaly mýty o nich?

• Neznalostí a neschopností vysvětlit si různé jevy nebo události; některé z nich se opakovaly (úhyn dobytka, úmrtnost novorozenců, neúroda v důsledku špatného počasí apod.); lid totiž v každé době hledal viníka – věděl ovšem velmi málo o fyzikálních zákonech a zákonitostech přírody, takže veškeré neúspěchy byly připisovány nečistým silám.
• Mezi lety 1560-1628 se v Evropě mimořádně zhoršilo podnebí a nastala „malá doba ledová“. Zimy byly kruté a dlouhé – sníh padal až do července a v září začalo sněžit nanovo. Obyvatelstvo tehdy trpělo hladomorem a nemocemi, a tak hledalo viníky, kteří jejich živoření způsobili. Tehdy se pořádaly největší hony na čarodějnice.
• V raném středověku žádné čarodějnické procesy prakticky ještě nebyly, nanejvýš podezřelé osoby trestala církev církevními tresty, například exkomunikací; to se změnilo po křížových výpravách kontaktem s arabským světem – tam byly čarodějnice upalovány nebo ukamenovány již ve 13. století. A tak i v Evropě začalo být čarodějnictví (černá magie) pokládáno za kacířství a vyžadovalo se pro ně světské potrestání: v roce 1326 vydal Papež Jan XXII. bulu Super illius specula, v níž bylo čarodějnictví dáno do přímé souvislosti s kacířstvím a papežští inkvizitoři dostali oprávnění pronásledovat kouzelníky a čarodějnice. K masovému a celoevropskému pronásledování došlo na sklonku středověku, zejména koncem 15. století.

Dnešní „pálení čarodějnic“ je pravděpodobně pozůstatek právě z období pozdního středověku a raného novověku – oheň totiž údajně zaháněl démony a zlé duchy a měl očistnou moc. V tuto noc čarodějnice pořádaly sabat, tedy slet čarodějnic.

Čarodějnictví v Čechách a na Moravě

Nejvíce procesů s odsouzenými a mučenými ženami probíhalo v polovině 17. století. Počátky honů na čarodějnice se datují po nástupu Habsburků na český trůn. Na základě nových zákoníků začalo být čarodějnictví vnímáno jako zločin a jeho vyšetřování a trestání získalo právní podklad. Ovšem ve „smolných knihách“ byly zaznamenány případy potírání černé magie již v době předbělohorské (1540-1620). Obviněné ženy většinou vypovídaly na mučidlech.

Přečtěte si také

Živí se dušemi mrtvých a vraždí spící muže: Staré slovanské báby byly nejstrašnějšími démony našich…

10. 11. 2022

• první doložený proces s dvěma ženami, které byly žalovány pro kouzelnictví proběhl kolem roku 1350; obvinění se týkalo úmrtí mladého muže po očarování; ženy složily očistnou přísahu pro prokázání své neviny
• roku 1494 byla v Uherském Hradišti popravena jedna služebná pro přípravy magických lektvarů
• ve Starých letopisech českých jsou zachyceny pramenně doložené popravy pachatelek domnělé škodlivé magie – v květnu 1495 bylo v Praze upáleno pět žen (předtím však byly podrobeny mučení a týrání, při nichž udaly dalších sto žen), roku 1498 v Kutné Hoře byla upálena „jedna bába“
• první český proces s masovým vynesením trestu smrti trval pět let, mezi roky 1571 až 1576, a to ve Velké Bíteši; popraveno bylo 22 žen za vraždu, užívání těl mrtvých „nekřtěňátek“ k té nejčernější magii a za různá škození lidem i dobytku
• Nymburk 1604-1605 – obviněný Jan Špička se na mučidlech doznal k používání těl oběšenců k vytváření různých lektvarů. Mučení tam tehdy byla tak ukrutná, že mnohé „čarodějnice a kouzelníky“ přinášeli na popraviště jen po kusech – odnímání částí těl jako prsty, ruce, přirození, probíhalo při vědomí obviněných
• čarodějnické procesy ve Velkých Losinách a Šumperku, které se odehrály mezi lety 1678-1679 se pojí s inkvizitorem Boblingem, který se v těchto městech postaral o zřízení inkvizičního tribunálu: tehdejší hon na čarodějnice byl úporný a při něm bylo ukrutně mučeno a popraveno kolem stovky osob; některé byly upáleny, jiné sťaty a spálena jejich těla; mučen a upálen byl i farář a děkan Kryštof Alois Lautner, který se proti čarodějnickým procesům rezolutně postavil