Chodili vzpřímeně, měli malé mozky, jejich prsty byly dlouhé a zakřivené. V roce 2013 vědci našli nejnovějšího člena lidské větve evolučního stromu
Foto: Cicero Moraes / Creative commons, CC-BY
3 min
Novodobý nález pozůstatků další větve vývojové linie člověka poněkud zamíchal kartami s představou o tom, jak se naši předkové mohli vyvíjet. Co dnes víme o tajemném Homo naledi?
Reklama
Historie objevu
První nálezy dosud neznámého zástupce rodu Homo byly objeveny v Jihoafrické republice teprve nedávno. V roce 2013 byly zahájeny archeologické práce v jeskynním systému Rising Star, konkrétně pak v jedné z podzemních komnat s názvem Dinaledi. V průběhu tohoto a následujícího roku se pak vědcům podařilo získat více než 1550 nálezů, které dohromady patřili minimálně patnácti jedincům neznámého druhu. Ten byl později pojmenován po místě svého objevení, tedy Homo naledi.
Nález v jeskyních Rising Star patří dodnes do největší sbírky jediného druhu Hominidae nalezeného na území Afriky. Paralelně s nálezy v komnatě Dinaledi pak byly objeveny další exempláře v nedaleké jeskynní místnosti Lesedi. Teprve v roce 2017 byly fosilie Homo naledi datovány, a to do období před 335 000 až 236 000 lety.
Záhada časové osy
Homo naledi by se dal přeložit jako „hvězdný člověk“ (komnata Dinaledi je vlastně „hvězdný chrám“). Je pozoruhodné, že o existenci tohoto našeho příbuzného se vědělo již dříve, jeho datování však bylo zpřesněno až právě analýzou nálezů z jeskyní Rising Star. Původní odhady totiž předpokládaly, že k vývoji Homo naledi došlo přibližně ve stejné době, kdy se objevil rod Homo jako takový, tedy asi před 2,8 až 2,5 miliony let.
Z hlediska katalogizaci by tak obdobím jeho výskytu byl pliocén (před 5,3 až asi 2,6 miliony let) a pleistocén (asi před 2,6 až 11 700 lety). Až později bylo prokázáno, že Homo naledi byl mnohem mladší. Díky přesnějšímu datování se nakonec ukázalo, že stáří nálezů z let 2013 a 2014 se pohybuje v rozmezí mezi 335 000 a 236 000 lety.
Pozice Homo naledi na větvi vývojové větve člověka dodnes není jednoznačná
Vzhledem k absenci jiných fosilií či nástrojů souvisejících s Homo naledi je o ekologii a životě tohoto druhu známo jen velmi málo. Část informací týkající se jeho stravy a prostředí, ve kterém žil, se dá vyčíst například z jeho chrupu. Zuby tohoto příbuzného dnešního člověka se totiž liší od ostatních druhů Homo, které žily přibližně ve stejné době. Je tedy možné, že hvězdný člověk obýval odlišné prostředí než ostatní předchůdci člověka, přestože mají vzájemně celou řadu jiných morfologických podobností.
Z hlediska příbuzností má Homo naledi nejspíš nejblíže k rodu Australopithecus. V tomto směru jsou podobnostními znaky zejména rozložení pánve a ramen. Shodné jsou také velikosti mozků obou primátů, přestože tvar lebky je do značné míry odlišný.
Nález pozůstatků v jeskyni Dinaledi navíc ukazuje, že se schopnost pokročilého uvažování objevila mnohem dříve, než se dosud předpokládalo. Ačkoliv tak kolem Homo naledi koluje celá řada nezodpovězených otázek, podařilo se s jeho pomocí najít odpovědi na jiné palčivější otázky, a skládačku vývoje člověka se tak možná podaří sestavit i za pomoci člověka z hvězdného chrámu.
