Přes tisíc let stará loď pohřbená uprostřed polí objasňuje smuteční obřady Vikingů
Foto: Unstphoto / Creative commons, CC-BY-SA
3 min
Vikingská loď stará 1200 let, objevená na norském bramborovém poli, odhaluje neobyčejný obraz toho, jak byli dávní skandinávští vojevůdci posíláni na onen svět.
Reklama
V roce 2018 byl zahájen archeologický průzkum v oblasti Gjellestadu, která leží v jižním Norsku poblíž hranic se Švédskem. Původně mělo jít o analýzu několika mohyl v poli, radar však odhalil mnohem zajímavější nález – loď pohřbenou jen šest centimetrů pod povrchem bramborového pole. Plavidlo pravděpodobně pocházelo z vikinské éry. Díky délce přes 18 metrů se přitom jednalo o jednu z největších dosud objevených lodí tohoto typu. Bárka byla navíc v prakticky neporušeném stavu, a šlo tak skutečně o nález století.
Původně měla loď zůstat v zemi
Pohřbená loď brzy dostala své jméno – Loď z Gjellestadu – a v průběhu prvních měsíců od nálezu nebylo plánováno ji vykopávat. V důsledku klimatických změn a zemědělských aktivit v oblasti však museli archeologové přistoupit k jejímu vyjmutí ze země. Archeologové navíc zjistili, že uvnitř lodi je přítomna agresivní houba, která začala požírat veškeré dřevo, které zbylo.
Následný výzkum, který dodnes trvá, byl v mnoha ohledech jedinečný. Odborníci postupně dospěli k názoru, že jde o vykopávku vzácného vikingského lodního hrobu, přičemž k podobnému objevu došlo před více než 100 lety. V roce 1904 totiž byla objevena Loď z Osebergu.
Pohřební rituály Vikingů
Ačkoli obraz vikingských válečníků uložených k odpočinku v jejich elegantních lodích je oporou populární kultury, představa, že tato plavidla byla zapálena nebo vytlačena na moře jako součást pohřebních obřadů, má jen málo archeologických důkazů, které by ji potvrzovaly.
Zhruba od roku 400 n. l. tak byli mocní severští válečníci pohřbíváni, přičemž jako rakve jim sloužily právě tyto lodě. Ty pak byly umístěny pod několik metrů vysokými hliněnými mohylami. Další tisíce lidí, pravděpodobně méně majetných, byly pohřbeny v menších lodích.
Kompletace skládačky stále pokračuje
Během odkrytí horní vrstvy zeminy, ke kterému došlo v roce 2020, bylo zjištěno, že svrchní polovina Lodi z Gjellestadu byla již dávno odorána a velká část toho, co z ní zbylo, shnila a zanechala v půdě jen otisky ve tvaru prken. Naštěstí se však podařilo klíčové konstrukční prvky zachovat.
Výzkum objevu těchto rozměrů je nutné neuspěchat, a proto i dnes dochází ke skenování okolní půdy a mapování toho, jak budou výkopové práce pokračovat. Loď totiž zůstává stále v zemi. Vznikají tak nejrůznější počítačové modely, které by měly lépe nastínit další postupy.
Dosavadní odhalení
Podle předběžných analýz pochází plavidlo z konce 8. století, tedy z doby, kdy skandinávští mořeplavci začali na své dlouhé lodě poprvé nasazovat plachty, díky nimž byly schopny jak dlouhých plaveb, tak rychlých a náhlých útoků. Ať už vikingský pohřeb před zhruba 1 200 lety organizoval kdokoli, věnoval pozornost i těm nejmenším detailům.
V nadcházejících letech bude průzkum Lodi z Gjellestadu pokračovat. Vědci doufají, že nebudou nakonec nuceni plavidlo přesouvat, a trosky tak budou moci být po analýze uloženy zpět do země. Časem se tedy teprve ukáže, jak velkolepý objev může tato pohřební loď skutečně být.
