Kritická teplota, kterou by trend globálního oteplování neměl překonat, je rozdíl 1,5 °C oproti předindustriální době
Foto: tomwang / Depositphotos
4 min
Vědci a světoví lídři po léta upínali své naděje do budoucna k mlhavému příslibu, že i když teploty stoupnou vysoko nad globální cíle, planetu se nakonec podaří ochladit. Nejnovější studie však toto tvrzení zpochybňuje.
Reklama
Kritická teplota, kterou by trend globálního oteplování neměl překonat, je rozdíl 1,5 °C oproti předindustriální době. S touto hodnotou tedy v posledních letech počítaly prakticky všechny klimatické modely, které se snažily tento problém řešit. Původně to navíc vypadalo, že rozdíl jednoho a půl stupně sice není radno překonat, v případě nouze je však možné se vrátit zpět do běžných hodnot. Studie zveřejněná začátkem letošního října v časopise Nature však ukazuje, že tento návrat není až tak samozřejmý, jak se původně zdálo.
Ukázkovým příkladem dopadů zvyšování teploty je hurikán Milton
Autoři nového výzkumu zjistili, že i když se teploty vrátí zpět pod 1,5 °C, mnohé dopady na klima – například zvyšování hladiny moří a tání permafrostů –- budou přetrvávat po další staletí až tisíciletí. Vědci dokázali vypočítat, že za každých 10 let, kdy teplota na Zemi zůstane nad touto hranicí, se hladina moří zvýší přibližně o 4 cm. I malé zvýšení mořské hladiny může vést k nebezpečnějším záplavám při hurikánech a přívalových deštích. Podobné scénáře můžeme vidět například i na Floridě, kde v současné době řádí hurikán Milton a kde je dnes hladina moře o několik centimetrů vyšší než v roce 1950.
Od uzavření Pařížské dohody o klimatu v roce 2015 si světoví lídři slibují, že se pokusí udržet nárůst globální teploty na 1,5 °C. Tento cíl zůstává v platnosti i dnes, přestože se zemím nedaří omezit spalování fosilních paliv: Podle březnových pozorování na havajské observatoři Mauna Loa roste koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře rekordním tempem. Ve zvláštní zprávě OSN z roku 2018 však vědci a klimatičtí modeláři zpopularizovali kontroverzní myšlenku: státy by mohly dočasně „překročit“ stanovený cíl a v budoucnu teploty opět snížit.
Věda naráží na limity současných technologií
Techniky přímé zachycování emisí ze vzduchu nebo jiné formy odsávání uhlíku z atmosféry by podle vědců mohly ochladit Zemi zpět i v situacích překonání předindustriální úrovně o 1,6 až 1,7 °C. Jelikož pak koncentrace zplodin v atmosféře stále stoupají, jeví se myšlenka překročení klimatických cílů nejen jako lákavá, ale možná už i nezbytná.
V roce 2022 analyzoval deník The Washington Post 1 200 cest k dosažení 1,5 °C, přičemž zjistil, že neexistují žádné cesty s „rozumnými“ předpoklady o technologickém vývoji, které by nezahrnovaly nějaký druh překročení. Vědci však začali varovat, že překročení našich klimatických cílů a následný návrat k nim není totéž jako jejich dodržování. Výše zmíněná studie totiž uvádí, že se s těmito následky můžeme vypořádávat celá století až tisíciletí. Dopady tohoto ustalování zpět do normálu by pak byly znatelné po celém světě, například v podobě vymírání živočišných druhů. Takový zásah do přírody by bylo možné zvrátit jen stěží.
Stávající cíl je nesplnitelný. Co tedy bude s planetou dál?
Podobné scénáře predikují i další nové studie. Výzkum z letošního srpna publikovaný v Nature Communications přišel s informací o tom, že každá desetina stupně nad hranici 1,5 °C zvyšuje pravděpodobnost vyvolání bodu zvratu (tedy situace, z níž už není cesty zpět) o 1 až 1,5 %. Experti se navíc začínají shodovat na tom, že zpětné ochlazení planety nemusí být technicky proveditelné. Většina navrhovaných technologií sice funguje v rámci kontrolovaných experimentů, při plošném nasazení po celé planetě však prakticky nemá šanci uspět.
Jedno je již dnes jasné: globální oteplování míří k překonání hranice 1,5 °C. Již jsme absolvovali dvanáctiměsíční období, během něhož teplota tuto hranici překročila, a na začátku roku 2030 bude nad tímto limitem dokonce několik let v kuse. Ačkoliv politici zatím tvrdí, že je situace pod kontrolou, dříve či později si budou muset přiznat pravdu. Co se ale stane dalším klimatickým cílem, zůstává záhadou.
