Kritická teplota, kterou by trend globálního oteplování neměl překonat, je rozdíl 1,5 °C oproti předindustriální době

Kritická teplota, kterou by trend globálního oteplování neměl překonat, je rozdíl 1,5 °C oproti předindustriální době

Foto: tomwang / Depositphotos

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Vědci a světoví lídři po léta upínali své naděje do budoucna k mlhavému příslibu, že i když teploty stoupnou vysoko nad globální cíle, planetu se nakonec podaří ochladit. Nejnovější studie však toto tvrzení zpochybňuje.

Reklama
Obsah článku
  1. Ukázkovým příkladem dopadů zvyšování teploty je hurikán Milton
  2. Věda naráží na limity současných technologií
  3. Stávající cíl je nesplnitelný. Co tedy bude s planetou dál?

Kritická teplota, kterou by trend globálního oteplování neměl překonat, je rozdíl 1,5 °C oproti předindustriální době. S touto hodnotou tedy v posledních letech počítaly prakticky všechny klimatické modely, které se snažily tento problém řešit. Původně to navíc vypadalo, že rozdíl jednoho a půl stupně sice není radno překonat, v případě nouze je však možné se vrátit zpět do běžných hodnot. Studie zveřejněná začátkem letošního října v časopise Nature však ukazuje, že tento návrat není až tak samozřejmý, jak se původně zdálo.

Ukázkovým příkladem dopadů zvyšování teploty je hurikán Milton

Autoři nového výzkumu zjistili, že i když se teploty vrátí zpět pod 1,5 °C, mnohé dopady na klima – například zvyšování hladiny moří a tání permafrostů –- budou přetrvávat po další staletí až tisíciletí. Vědci dokázali vypočítat, že za každých 10 let, kdy teplota na Zemi zůstane nad touto hranicí, se hladina moří zvýší přibližně o 4 cm. I malé zvýšení mořské hladiny může vést k nebezpečnějším záplavám při hurikánech a přívalových deštích. Podobné scénáře můžeme vidět například i na Floridě, kde v současné době řádí hurikán Milton a kde je dnes hladina moře o několik centimetrů vyšší než v roce 1950.

Od uzavření Pařížské dohody o klimatu v roce 2015 si světoví lídři slibují, že se pokusí udržet nárůst globální teploty na 1,5 °C. Tento cíl zůstává v platnosti i dnes, přestože se zemím nedaří omezit spalování fosilních paliv: Podle březnových pozorování na havajské observatoři Mauna Loa roste koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře rekordním tempem. Ve zvláštní zprávě OSN z roku 2018 však vědci a klimatičtí modeláři zpopularizovali kontroverzní myšlenku: státy by mohly dočasně „překročit“ stanovený cíl a v budoucnu teploty opět snížit.

Věda naráží na limity současných technologií

Techniky přímé zachycování emisí ze vzduchu nebo jiné formy odsávání uhlíku z atmosféry by podle vědců mohly ochladit Zemi zpět i v situacích překonání předindustriální úrovně o 1,6 až 1,7 °C. Jelikož pak koncentrace zplodin v atmosféře stále stoupají, jeví se myšlenka překročení klimatických cílů nejen jako lákavá, ale možná už i nezbytná.

V roce 2022 analyzoval deník The Washington Post 1 200 cest k dosažení 1,5 °C, přičemž zjistil, že neexistují žádné cesty s „rozumnými“ předpoklady o technologickém vývoji, které by nezahrnovaly nějaký druh překročení. Vědci však začali varovat, že překročení našich klimatických cílů a následný návrat k nim není totéž jako jejich dodržování. Výše zmíněná studie totiž uvádí, že se s těmito následky můžeme vypořádávat celá století až tisíciletí. Dopady tohoto ustalování zpět do normálu by pak byly znatelné po celém světě, například v podobě vymírání živočišných druhů. Takový zásah do přírody by bylo možné zvrátit jen stěží.

Stávající cíl je nesplnitelný. Co tedy bude s planetou dál?

Podobné scénáře predikují i další nové studie. Výzkum z letošního srpna publikovaný v Nature Communications přišel s informací o tom, že každá desetina stupně nad hranici 1,5 °C zvyšuje pravděpodobnost vyvolání bodu zvratu (tedy situace, z níž už není cesty zpět) o 1 až 1,5 %. Experti se navíc začínají shodovat na tom, že zpětné ochlazení planety nemusí být technicky proveditelné. Většina navrhovaných technologií sice funguje v rámci kontrolovaných experimentů, při plošném nasazení po celé planetě však prakticky nemá šanci uspět.

Jedno je již dnes jasné: globální oteplování míří k překonání hranice 1,5 °C. Již jsme absolvovali dvanáctiměsíční období, během něhož teplota tuto hranici překročila, a na začátku roku 2030 bude nad tímto limitem dokonce několik let v kuse. Ačkoliv politici zatím tvrdí, že je situace pod kontrolou, dříve či později si budou muset přiznat pravdu. Co se ale stane dalším klimatickým cílem, zůstává záhadou.

Reklama

Možná jste zmeškali

Znalostní kvíz prověří, kolik toho víte o naší kultuře a tradicích

Znalostní kvíz prověří, kolik toho víte o naší kultuře a tradicích

Máme tady další ze znalostních kvízů. Tentokrát jsou tématem tradice a kultura. Pojďte se s námi přesvědčit, kolik toho víte. Pokud neuhádnete alespoň půlku, zůstaňte radši u piva!

Palovčík brazilský neboli banánový pavouk: Je jedním z nejjedovatějších pavouků světa, jeho jed může pomoci v medicíně

Palovčík brazilský neboli banánový pavouk: Je jedním z…

Palovčík brazilský, jak jeho jméno napovídá, pochází z Brazílie. Nejčastěji se mu říká banánový pavouk, protože se šíří do celého světa hlavně v dovážených banánech. Jeho silný jed má jednu zajímavou vlastnost, která by mohla pomoci spoustě lidí.

Odhalte všechny odlišnosti na obrázcích s mladou cvičitelkou psů

Odhalte všechny odlišnosti na obrázcích s mladou cvičitelkou psů

Vstupte do světa detailů a hledání rozdílů, kde se si budete moci otestovat vaše rozlišovací schopnosti. V tomto článku vás čeká další dvojice obrázků, která vás nepustí, dokud neodhalíte všechny odlišnosti.

Rajčata chutnají dobře, mohou být ale také jedovatá: V určitých případech mohou způsobit nepříjemnou otravu

Rajčata chutnají dobře, mohou být ale také jedovatá: V určitých…

Pro rajčata najdeme četná využití v teplé i studené kuchyni. Nicméně mohou způsobit velkou neplechu, pokud se jimi přiotrávíme. Rajčata, stejně jako brambory či jiné lilkovité rostliny, obsahují solanin, alkaloid, který nám v menší míře neubližuje. Jak poznat špatná rajčata?

Nejhorší zemětřesení zažila Čína v roce 1556: V provincii Šen-Si kvůli zřícení budov zahynulo přibližně 100 000 lidí

Nejhorší zemětřesení zažila Čína v roce 1556: V provincii Šen-Si…

Přibližně 100 000 lidí zemřelo v důsledku zavalení budov a umělých jeskyň, kde obyvatelé žili. Ovšem počet obětí tímto nekončí. Dalších přibližně 730 000 lidí zemřelo v jiných oblastech a ti, kteří se snažili odstěhovat, zemřeli vyčerpáním.

Otestujte svou pozornost: Odhalte všech 10 rozdílů

Otestujte svou pozornost: Odhalte všech 10 rozdílů

Vstupte do světa hledání rozdílů, zábavné aktivity pro děti i dospělé. V tomto článku se zaměříme na úkol, který vás skutečně prověří. Vaším cílem bude najít 10 rozdílů mezi dvěma obrázky.

Již v barokních Čechách vysávaly vládní elity státní kasu. Nejvíc na dluh si žil spekulant a bankrotář František Karel Přehořovský z Kvasejovic

Již v barokních Čechách vysávaly vládní elity státní kasu. Nejvíc na…

Pocházel z rodiny, která patřila mezi táborskou smetánku. Přehořovští z Kvasejovic byli český vladycký rod, pocházející ze dvou vsí, Přehořova a Kvasejovic. Obě se nacházejí nedaleko Soběslavi. František Karel však myslel výš: chtěl obsadit nejpřednější zemské posty a proniknout mezi barokní aristokracii.

Houbová výzva pro správné houbaře. Najděte všech deset rozdílů

Houbová výzva pro správné houbaře. Najděte všech deset rozdílů

Houbařská sezóna je v plném proudu a proto i k nám doputovala tato skvělá sezónní výzva. Čeká vás další oblíbené hledání rozdílů, které vás nenechá klidnými. Vyzkoušejte a uvidíte sami.

Radovánky ve sněhu: Odhalte deset rozdílů do jedné minuty

Radovánky ve sněhu: Odhalte deset rozdílů do jedné minuty

Zima je sice ještě daleko, ale nezadržitelně se blíží. Pokud je vám v těchto dnech vedro, můžete se zkusit zchladit touto hledací výzvou. Dnes bude zapotřebí najít všechny odlišnosti mezi dvěma obrázky se zimní tematikou.

Nebezpečná klíšťata číhají na své hostitele vysoko v korunách stromů: Mýtus, který si sami přiživujeme

Nebezpečná klíšťata číhají na své hostitele vysoko v korunách stromů:…

Klíště už navštívilo snad každého z nás. Tento roztoč je velmi nebezpečný, neboť se jedná o přenašeče infekčních chorob. Záměrně se proto vyhýbáme vysoké trávě. Mnozí z nás však panikaří i pod vzrostlými stromy. Je taková panika nutná?

Doporučené články

Chalupu jí spálil požár. Pak chtěla koupit dům ze slavného seriálu, ale neuspěla. Nakonec našla vlastní ráj

Chalupu jí spálil požár. Pak chtěla koupit dům ze slavného seriálu, ale neuspěla. Nakonec našla vlastní ráj

Na lovu: Kvízová dáma odhalila zajímavosti ze svého života. Tohle o ní diváci zřejmě netušili

Na lovu: Kvízová dáma odhalila zajímavosti ze svého života. Tohle o ní diváci zřejmě netušili

Zahrál si po boku Louise de Funèse, měl tvář filmového svůdníka. Pak jeho kariéra nabrala nečekaný směr

Zahrál si po boku Louise de Funèse, měl tvář filmového svůdníka. Pak jeho kariéra nabrala nečekaný směr

Jiří Mádl: skvěle natočená tarantinovská nadsázka. Televize jeho spot odmítly

Jiří Mádl: skvěle natočená tarantinovská nadsázka. Televize jeho spot odmítly

Kvíz: Ecce homo Homolka a nezapomenutelné rodinné hlášky. Tohle bude zkouška filmové paměti

Kvíz: Ecce homo Homolka a nezapomenutelné rodinné hlášky. Tohle bude zkouška filmové paměti

Reklama