Zdravé jídlo nemusí být nudné: Vyzkoušejte 4 rychlé recepty na skvělou večeři
Pokud si chcete k večeři uvařit něco zdravého, chutného a rozmanitého, ale nemáte čas trávit v...
Za vlády knížete Svatopluka se Velká Morava dočkala svého největšího rozmachu. Široká veřejnost si jej však nejčastěji pamatuje ve spojení s trojicí prutů, na kterých měl ukazovat sílu jednoty. Co je na tomto příběhu pravdy?
Složitější život existuje na naší planetě nejméně 400 milionů let, moderní člověk vznikl před 300 000 lety a vybudoval průmyslovou civilizaci teprve před 300 lety. Mohla na Zemi existovat i jiná pokročilá civilizace a byli bychom schopni to dokázat?
Alexandrijský maják, známý také jako maják na ostrově Pharos, byl jedním ze sedmi divů starověkého světa. Byla to nejvyšší stavba na světě, dokud nebyla v roce 1889 postavena Eiffelova věž.
V přírodě je nádherně a klid. Setkáme se třeba s loupežníkem Rumcajsem, Mankou a Cipískem. A kam zamíříme dál, co myslíte? Za uspávací neposlušnou peřinou Kanafáskem, který vymýšlí spolu s Jonášem různé praštěné nápady, místo toho, aby ho uspal.
Kóryos byla organizovaná skupina mužů, která tvořila jednu z nejstarších válečných družin na území Evropy. Svými vojenskými akcemi komplikovali život celé řadě národů.
Jakmile spatříte maják Þrídrangaviti, myslíte si, že něco podobného lze vidět jen v pohádce - bílý domeček s červeným majákem na vrcholku vysoké hubené skály trčící z oceánu na jednom ze tří útesů poblíž Vestmanských ostrovů. Jak se zde jen mohl objevit a kdo ho postavil?
Psal se rok 2014, když se vědci po téměř 30 letech shodli, že ostatky objevené v katedrále v německých Cáchách patří franskému králi Karlu Velikému. Jejich výzkum odhalil, jak panovník vypadal a co mu pomohlo získat u lidu takovou autoritu.
V roce 864, asi rok po příchodu na Velkou Moravu se Cyril a Metoděj dozvěděli, že se v Čechách narodilo pozoruhodné děvče, které se mělo stát svatou. „Svatá Dobroslava, známá a uctívaná v Jace pod jménem svatá Orosia…“ Tak praví legenda.
Napříč staletími najdeme více případů obrazů a soch, které nepřežily do dnešní doby. Ale jen málokteré z uměleckých děl se může pochlubit tím, že získalo pozici jednoho z divů světa. Názorným příkladem je složitý příběh sochy boha Dia.
Jestliže se rčení „po nás potopa“ používá od dob Ludvíka XV. pro vyjádření nevhodného až bezohledného, krátkozrakého vztahu k budoucnosti, potom teprve současné generace ukážou našim potomkům „zač je toho loket“. Kdyby jenom vodu, ale podle slov renomovaného geologa zde do daleké budoucnosti zanecháme zcela jiné nezničitelné „artefakty“.