Historický původ slova privilegium už nezapomenete! Souvisí s naší intimitou
Foto: Efired / Shutterstock
Archeologii lze oprávněně označit za pravděpodobně „nejšpinavější“ z historických věd, jak záživně popisuje na blogu Švýcarského národního muzea Elias Flatscher, odborný asistent středověké archeologie na univerzitě v Curychu a vědecký pracovník v Agentuře pro výzkum archeologické půdy ve švýcarské Basileji.
Archeologii lze oprávněně označit za pravděpodobně „nejšpinavější“ z historických věd, jak záživně popisuje na blogu Švýcarského národního muzea Elias Flatscher, odborný asistent středověké archeologie na univerzitě v Curychu a vědecký pracovník v Agentuře pro výzkum archeologické půdy ve švýcarské Basileji.
Pro některé dnešní badatele není archeologie latrín (studium obsahu toalety) jen informativní, ale také skutečnou pokladnicí – ať už páchnoucí nebo ne.
Peníze nesmrdí
Když byl římský císař Vespasianus (69-79 n. l.) kritizován za novou daň z použití veřejných záchodů – přesněji daň z moči, která se používala k barvení textilií, měl panovník lakonicky poukazovat na to, že peníze nesmrdí, bez ohledu na jejich zdroj.
Nezpochybnitelná výhoda neboli privilegium
Latríny jsou šachty nebo jámy vyztužené zdmi nebo roubením, které přijímaly odpad ze záchodů (tzv. „privilegií“, výhoda toalety je zde zřejmá). Tyto šachty, rozšířené v pozdním středověku, musely být v pravidelných intervalech vyprazdňovány. Tuto špinavou práci vykonávala samostatná profesní skupina osob s nižším společenským postavením, jejíž praktikující byli také – ne bez ironie – označováni jako „zlatokopové“.
Aroma vskutku nepopsatelné
Dnešní archeologie jen výjimečně obtěžuje zápach někdejšího obsahu, protože proces kompostování je obvykle dokončen – pokud latrína nebyla pod hladinou podzemní vody, v takovém případě mohou archeologové oprávněně mluvit o „nepopsatelném aroma“!
