Etiketa vznikla díky zahradníkovi francouzského krále. Zakázal sexuální hrátky!
Foto: Mistervlad / Shutterstock
Je poměrně komplikované přesně určit, kde se vzala „pravidla společenského chování“, kdy už mluvíme o všeobecně platných pravidlech nebo jak bylo jejich dodržování vynucováno.
Je poměrně komplikované přesně určit, kde se vzala „pravidla společenského chování“, kdy už mluvíme o všeobecně platných pravidlech nebo jak bylo jejich dodržování vynucováno.
Pravidla společenského chování vlastně znamenají pravidla chování ve společnosti, jenomže co je to společnost?
Společnost vznikla pod stromy
Dalo by se říci, že společnost vznikla ve chvíli, kdy předchůdce člověka slezl ze stromu a začal se sdružovat do tlup, tehdejších „společenských“ skupin. Už pro tuto společnost platila jistá nepsaná pravidla, zvyklosti, práva, způsoby chování vůči sobě navzájem, píše Lucie Konečná, autorka bakalářské práce na téma Historie etikety a vývoj pravidel společenského chování v ČR na VŠE v Praze. V tomto období se způsoby chování projevovaly hlavně jako vyjádření přízně či nepřízně k druhé straně. S trochou nadsázky můžeme toto období označit za podstatně rovnější z hlediska vztahů než mnohá období následující.
Zvyklosti se měnily, poté ustalovaly
Zvyklosti a pravidla se měnily podle momentálních změn geografických podmínek, náboženských kultů, materiálních podmínek nebo struktury společnosti. Jak se měnily tyto podmínky, přizpůsobovala se i forma pravidel. V průběhu vývojových etap dostávala neurčitá pravidla podobu zákonů nebo náboženských přikázání, mnoho pravidel bychom našli v religiózních knihách všech náboženství, přibližuje situaci Konečná.
Odkud se vzalo slovo etiketa?
Slovo etiketa vzniklo jako soubor pravidel pro daný den, místo, oblast, existují však minimálně další dvě teorie, které vznik etikety blíže specifikují.
První pravidlo v trávě
Traduje se, že první pravidlo pro chování dvorské šlechty stanovil zahradník francouzského krále Ludvíka XIV. (1643-1715), když zakázal rozverným párům dovádět na pěstěných trávnících ve Versailles. Napíchal do trávníku cedulky se zákazem a od starogermánského „sticken“, připichovat, se přes starofrancouzské estiquette vyvinulo slovo étiquette, etiketa. Tyto tabulky byly vlastně prvními instrukcemi pro chování dvorské šlechty.
Pravidlo a cedulka
Proto je slovo etiketa homonymum, označuje jednak pravidla chování, jednak nálepku na lahvi. Druhý možný výklad je pravděpodobnější: za významnými hodnostáři u dvora chodil ceremoniář s cedulkou se jménem.
Etiketa uléhání a vstávání z lože!
Ludvík XIV., zvaný „král Slunce“, byl považován téměř za boha a tomu odpovídala také složitost ceremoniálu na jeho dvoře. Propracovaná pravidla definovala například i uléhání do lože a vstávání. Bylo zavedeno tak zvané malé uléhání, při kterém určení šlechtici sňali králi svrchní šat a spodní košili, další hodnostáři krále omyli v koupeli, a tak zvané velké uléhání, které znamenalo doprovod na lože, asistenci při modlitbách a další procedury. Vstávání mělo podobně složitý a ceremoniální průběh.
Zasedací pořádek a kravata, díky, Ludvíku
Ludvíkovi XIV. vděčíme i za pravidla zasedacího pořádku, nebo za uvedení kravaty mezi oděvní prvky pánského šatníku.
