Kvíz: Doba socialismu se nám pomalu ztrácí v mlze historie, otestujte si, co si ještě pamatujete
Foto: Sergey Korovkin 84 / Creative commons, CC-BY-SA
3 min
Současnou společnost dobře charakterizuje výrok pocházející z jedné filmové klasiky: „Rozmohl se nám tady takový nešvar“. Je jím přílišná nostalgie po době socialismu. Trpíme historickou slepotou?
Reklama
Socialismus skutečný a nostalgický
Dobu režimu, který si sice říkal socialistický, avšak mnohem lépe by jej charakterizovaly jiné přívlastky, nelze samozřejmě chápat jako jednolité období. Dobu tvrdého stalinismu padesátých let nahradilo postupné uvolňování poměrů v letech šedesátých. Poté přišlo násilné přerušení jakýchkoliv snah o reformu (beztak pravděpodobně nemožnou) skrze invazi sovětských vojsk a nastoupila normalizace.
Právě s normalizací si potom většina lidí socialismus pojí. A řada lidí k němu chová nostalgické pocity. Není to vlastně až tak překvapivé, psychologové tento efekt znají velice dobře a nazývají jej historická slepota. Čím dále od určitého období jsme, tím více vzpomínek vytěsňujeme z paměti. A protože těch negativních se mozek zbavuje mnohem ochotněji než těch pozitivních, získáváme pocit, že to vlastně „nebylo až tak špatné“.
Ani máslo nostalgii nepodpoří
Podstatou normalizačního režimu byla jistá společenská smlouva (ta však byla společnosti vnucena, nešlo o žádný konsenzus). Podle ní socialistický režim zařídil občanům poměrně solidní životní úroveň (v kontextu východního bloku, s tou západní se samozřejmě nemohla srovnávat) a ti výměnou za to nikterak nezpochybňovali jeho politiku ani absolutní moc, kterou nad nimi měl.
Nic to samozřejmě neměnilo na podstatě režimu, který byl z podstaty totalitní. Občané byli nesvobodní, nemohli se projevovat tvůrčím způsobem, nemohli cestovat a poznávat okolní svět, nemohli projevovat svoji individualitu. Je pak smutnou pravdou, že část společnosti by byla tento fakt ochotna přijmout, pokud by jim stát zajistil ekonomickou prosperitu. Jenže ani tato část společenské smlouvy nebyla ze strany režimu naplňována.
Ekonomika začala v průběhu 80. let stagnovat a nefunkční model uzavřené a centrálně řízené ekonomiky nevyhnutelně směřoval ke katastrofě. Pokud někdo cítí nostalgii po tehdejší realitě, trpí zmíněnou historickou slepotou. Pro řadu lidí je z nějakého důvodu jakýmsi zlatým standardem pro srovnávání životní úrovně cena másla. Tak se na ni podívejme.
Zatímco za průměrný plat z poloviny 80. let bylo možné si koupit přes 300 kostek másla, nyní je to více než 700. U dalších výrobků je potom rozdíl ještě výraznější. Např. u cukru je poměr cca 400/1400. Doba, za kterou si průměrný člověk vydělá na auto nižší střední kategorie je dnes poloviční ve srovnání s 80. lety, klasický střední nákup sebral lidem asi 6 % průměrné mzdy, dnes jsou to jedno až dvě procenta.
Co si z oné doby pamatujeme?
Zapomeňme ale nyní na normalizační ekonomiku a vraťme se k životu tehdejší společnosti jako celku. Jednou ze zajímavých kapitol byl i její jazyk poplatný době. Svoji specifickou slovní zásobu má samozřejmě každá doba, tu dnešní nevyjímaje. Co si ale pamatujete z té minulé? Vyzkoušet si to můžete v následujícím kvízu.
