Myslíte, že jen mažou lana? Opraváři výtahů jsou specialisté s odpovídajícím ohodnocením
Foto: Pexels
4 min
Každý den do nich nastupujeme s naprostou samozřejmostí, málokdo si ale uvědomuje, kdo skutečně stojí za naší bezpečností v kabině visící desítky metrů nad zemí. Zatímco veřejnost má často pocit, že opravář těchto strojů je jen obyčejný řemeslník s průměrným platem, realita na výplatních páskách ukazuje něco zcela jiného.
Reklama
Mýtus o špinavých montérkách a nízkém platu
Mezi lidmi přežívá představa, že práce výtaháře spočívá pouze v občasném promazání lan a utažení několika šroubů. Internetové agregátory platů a laická veřejnost tak často šíří mýtus, že tato profese přináší jen podprůměrný výdělek kolem 30 000 až 35 000 korun měsíčně.
Skutečnost je však diametrálně odlišná.
Servisní pracovník je ve skutečnosti vysoce specializovaný elektrotechnik. Tato profese vyžaduje neustálé vzdělávání, zvládání moderních technologií a úspěšné plnění extrémně přísných bezpečnostních zkoušek. Tomu odpovídá i finanční ohodnocení, které v tomto oboru stabilně roste.
Když jde o vteřiny a lidské životy
Představte si situaci, kdy se v pátek pozdě v noci zastaví kabina plná lidí v panelovém domě. V tu chvíli nastupuje obrovský psychický tlak a odpovědnost, kterou na svých bedrech tito profesionálové nesou.
Nejde jen o mechanickou opravu, ale o rychlé vyproštění osob a zajištění absolutní bezpečnosti.
Čísla, která překvapí: Kolik si tito specialisté skutečně vydělají?
Podle oficiálních statistik informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) v podnikatelské sféře dosahuje průměrná hrubá měsíční mzda montérů lan a zdvihacích zařízení 57 578 Kč. Ještě zajímavější je pohled na medián, který činí dokonce 58 611 Kč hrubého.
To jasně dokazuje, že většina pracovníků v oboru dosahuje na velmi solidní peníze.
Rozpětí mezd v tomto odvětví je široké a odvíjí se od zkušeností. Zatímco nejnižších 10 % zaměstnanců (D1) vydělává 41 033 Kč, dolní čtvrtina (Q1) si přijde na 47 705 Kč. Naopak horní čtvrtina (Q3) nejlépe placených techniků pobírá 65 171 Kč a nejvyšších 10 % (D9) dosahuje na špičkových 76 543 Kč měsíčně.
Pro nováčky a juniory bez předchozí praxe se nástupní mzda pohybuje v rozmezí od 35 000 Kč do 45 000 Kč. Zkušení seniorní technici a revizní specialisté si pak běžně domů odnášejí 55 000 Kč až 75 000 Kč. U specifických zakázek či atypických konstrukcí se jejich odměna může vyšplhat až k hranici 80 000 Kč.
Modelový příklad z praxe: Jak vypadá běžný měsíc servisního technika?
Podívejme se na konkrétní příklad servisního technika s pěti lety praxe, který pracuje v Praze na plný úvazek u středně velké servisní firmy. Jeho základní hrubá mzda je stanovena na 52 000 Kč.
Během měsíce však odslouží dvě víkendové pohotovosti, kdy drží telefon a je připraven k okamžitému výjezdu pro případ vyproštění osob z uvízlých kabin.
Za tyto pohotovosti získá příplatek ve výši 8 000 Kč. K tomu obdrží výkonnostní odměny za bezchybný servis svého svěřeného rajónu ve výši 5 000 Kč. Jeho celková hrubá měsíční mzda tak v tomto měsíci dosáhne 65 000 Kč. Jako významný benefit navíc využívá služební vůz i pro soukromé účely, což mu výrazně šetří osobní náklady, a k tomu má plně hrazené stravenky v hodnotě 150 Kč na den.
Extrémní nedostatek lidí a stotisícové bonusy
Získat dnes spolehlivého a kvalifikovaného technika je pro firmy obrovský oříšek. Požadavky na tuto profesi jsou totiž neúprosné.
Uchazeč musí mít středoškolské či učňovské vzdělání v oboru elektro nebo mechanik zdvihacích zařízení, řidičský průkaz skupiny B a zdravotní způsobilost pro práci ve výškách.
Klíčovou překážkou je však odborná způsobilost v elektrotechnice podle nového nařízení vlády číslo 194/2022 Sb. (které nahradilo dřívější známou vyhlášku 50/1978 Sb.), kde je vyžadován minimálně paragraf 6. Bez tohoto osvědčení se k moderním zařízením nikdo nedostane.
Kromě vysokých mezd a náborových příspěvků se firmy snaží techniky udržet i bohatou škálou benefitů. Samozřejmostí bývá služební automobil s možností soukromého využití, mobilní telefon s neomezeným tarifem a daty, štědré příplatky za držení pohotovostních služeb a příspěvky na penzijní či životní připojištění.
Tato profese tak dnes patří k nejperspektivnějším technickým oborům v Česku.
