Seriály nám umožňují dokonalý únik před realitou
Říká se tomu hnití u seriálů. Závislost. Disociace. Na stranu druhou kde jinde prožijeme tak...
Vězni často stojí před problémem, jak nahradit běžné oběživo, aby si mohli koupit „nelegální" zboží anebo jen dát někomu všimné (úplatek). A to je prostor pro výměnný obchod známý již od pravěku.
Vysoký výskyt marasmu v 19. století u kojenců z vysoce postavených rodin, nemocnic a dětských ústavů, kterým se dostávalo „nejlepší“ fyzické péče, byl zarážející. Proto se po 2. světové válce začaly provádět mnohé studie k určení příčin tohoto dětského onemocnění. Výsledek byl na tehdejší dobu velmi překvapivý.
V roce 1994 jsme se ještě ani neoklepali z toho, že žijeme v samostatné České republice, a zpěváci nás již zahrnovali spoustou nových písní, které se u nás staly hitem. Jaromír Nohavica byl jedním z nich. Pro něho ale skládání písní v tomto roce mělo hlubší význam.
Poslední řecký král Konstantin II. zemřel 10. ledna 2023 v athénské nemocnici na komplikace spojené s mrtvicí. Uzavřel tím další z řady kapitol dějin Řecka, která sice neměla dlouhého trvání, výrazně však změnila ráz celé země.
Zatímco Anglie má Robina Hooda, Česko má svého Václava Babinského – nejznámějšího tuzemského loupežníka. O něm je známo, že se po dopadení a dvaceti letech ve vězení zlodějiny odnaučil.
Je tomu již přes 230 let od smrti génia v hudebním oboru, Wolfganga A. Mozarta, který za svůj život stvořil zhruba 35 sonát, 50 symfonií a také spoustu oper. Zajímavosti jeho života jsou všeobecně známé, smrt je však opředena velmi komplexní záhadou.
Zemědělci žijící v dnešním Polsku v období neolitu vyráběli mléčné výrobky z mléka různých zvířat: krav, ovcí a koz. Potvrdily to analýzy zbytků z hliněných nádob nalezených v Kujavsko-Pomořanském vojvodství. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Royal Society Open Science.
Jestliže se rčení „po nás potopa“ používá od dob Ludvíka XV. pro vyjádření nevhodného až bezohledného, krátkozrakého vztahu k budoucnosti, potom teprve současné generace ukážou našim potomkům „zač je toho loket“. Kdyby jenom vodu, ale podle slov renomovaného geologa zde do daleké budoucnosti zanecháme zcela jiné nezničitelné „artefakty“.
Studie DNA kostí z období přibližně 1000 až 450 let př. n. l., které provedli antropologové z Lodžské univerzity, mohou otřást převládající teorií, podle níž Slované přišli na území dnešního Polska až na počátku druhé poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu.
V roce 1881 archeologové odkryli lebku člověka pohřbeného v Mladečských jeskyních na území dnešního Olomouckého kraje. V té době vědci datovali lebku do doby před asi 31 000 lety a klasifikovali jedince jako muže. Nová studie ale zjistila, že se mýlili v pohlaví osoby z doby kamenné.