Objevené jezero kostí může otřást teorií o původu Slovanů
Foto: Ilustrační foto. Zdroj: ezumeimages / Depositphotos
Studie DNA kostí z období přibližně 1000 až 450 let př. n. l., které provedli antropologové z Lodžské univerzity, mohou otřást převládající teorií, podle níž Slované přišli na území dnešního Polska až na počátku druhé poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu.
Lidské pozůstatky a četné artefakty z doby bronzové nalezla v obci Papowo Biskupie na Chełmensku skupina historiků Kujavsko-Pomořanska. Samotný objev se ukázal jako průlomový, neboť na místě bylo nalezeno celkem více než 550 předmětů vyrobených z kovu a datovaných do období před dobou železnou. Výsledky předběžného výzkumu lokality Papowo Biskupi byly publikovány v lednu letošního roku v prestižním vědeckém časopise Antiquity a byly převzaty mnoha světovými servery.
Neznámé rituální obřady
Výzkum tohoto objevu vedou podle serveru Nauka w Polsce archeologové z Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni, profesor Jacek Gackowski a Łukasz Kowalski, kteří se zabývají dobou bronzovou a ranou dobou železnou. Vědci zjistili, že na místě, kde byly artefakty objeveny, se kdysi nacházelo velké, ale poměrně mělké jezero, které bylo v 19. a 20. století vysušeno. Vše nasvědčuje tomu, že se zde před prvním tisíciletím př. n. l. konaly obřady provázené lidskými oběťmi.
Nález artefaktů a také lidských kostí činí z tohoto místa jedno z nejvýmluvnějších svědectví o rituální činnosti z lužického období v Polsku.
Obřad pohřbívání mrtvého byl totiž charakteristickým obřadem lužické kultury, která byla téměř 1000 let (1300 př. n. l. - 400 př. n. l.) přítomna na území dnešního Polska, východního Německa, České republiky, Slovenska a západní Ukrajiny.
„Mrtví byli zpopelněni na dřevěné hranici a po spálení byly jejich ostatky uloženy do zvláštní nádoby zvané popelník nebo urna a uloženy do hrobu. To pravděpodobně souviselo s tehdejší vírou a bylo podmínkou pro přechod do posmrtného života. Jde o to, že kosti, které byly spáleny, nemůžeme geneticky testovat. Tak rozsáhlý nález, jako je ten z Papowo Biskupi, proto představuje unikátní soubor výzkumných objektů. Díky výzkumu DNA se nesmírně rozšiřuje možnost odpovědět na otázky typu: kdo byli tito lidé, jak vypadali, jak žili," vysvětlil profesor Wiesław Lorkiewicz z katedry antropologie Fakulty biologie a ochrany životního prostředí Univerzity v Lodži.
V lokalitě Papowo Biskupi byly nalezeny celé kolekce lidských kostí, které však byly značně rozdrcené.
Profesor Lorkiewicz dodal, že antropologové se do diskuse o řešení této otázky zapojují od samého počátku. „Dosud jsme mohli kosti studovat pouze morfologicky, ale nyní máme k dispozici také analýzy DNA. Antropologové zdůrazňují, že při zkoumání kostí tehdejších lidí nevidí výrazné rozdíly v morfologických rysech kostry, a nyní také v analyzovaných sekvencích DNA, což by mohlo podpořit současnou koncepci. To znamená, že alochtonní teorie (pocházející z jiného místa – pozn. ) se začíná silně viklat, přinejmenším pokud jde o proměny na úrovni populace," zdůraznil Lorkiewicz.
Slované už tu dávno byli?
Badatel upozornil, že již v rané fázi výzkumu je možné dojít k závěru, že lidé, z nichž tyto pozůstatky pocházejí, se geneticky výrazně neliší od lidí žijících například v Polsku v raném středověku. „Tento výzkum může otřást v současnosti převládající teorií, podle níž Slované přišli na území dnešního Polska až na počátku druhé poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu," dodal.
Antropolog doufá, že další argumenty k této otázce bude možné předložit právě díky poznatkům z dalšího výzkumu kostí z Papowa. „Možná budeme schopni odpovědět na otázku, zda moderní populace obývala tyto země již několik tisíc let, nebo jen necelý jeden a půl tisíce let. Tento výzkum by se mohl ukázat jako průlomový ve vědecké diskusi,“ připustil profesor Lorkiewicz.