Salieri opravdu Mozarta nenáviděl, ale možnost, že by ho opravdu otrávil, není dodnes potvrzena. Mozartova smrt je stále záhadou
Foto: Public domain, Wikimedia commons
4 min
Je tomu již přes 230 let od smrti génia v hudebním oboru, Wolfganga A. Mozarta, který za svůj život stvořil zhruba 35 sonát, 50 symfonií a také spoustu oper. Zajímavosti jeho života jsou všeobecně známé, smrt je však opředena velmi komplexní záhadou.
Reklama
Od narození obklopen notami
Wolfgang Amadeus Mozart se narodil do hudební rodiny v rakouském Salzburgu. Jeho život byl obklopen muzikou, což hodně ovlivnilo Mozartův život. Svůj podíl na tom měl i jeho otec, Leopold Mozart, což byl skladatel a houslista, který vyučoval hudební výchovu. Wolfgangova matka přišla celkem o 5 dětí, jediné dvě přežily. Jedno z nich byl právě Wolfgang. Již od svých šesti let skládal malý Mozart velice komplikovaná díla, čímž si zasloužil otcovu pýchu a obdiv. Leopold se tedy se svým nadaným synem, kterému v té době bylo osm, vydal na Evropskou tour a společně šířili a zároveň zdokonalovali Wolfgangův obrovský talent, kterým byli uchvácení mnozí zbohatlíci a vážení lidé z vyšších společností.
Ve svých čtrnácti letech cestoval Mozart po Římě, kde navštívil známý kostel Sistine Chapel. V tomto kostele, který je známý především díky renesančním freskám od Michelangela, poprvé uslyšel Allegriho dvanáctiminutový „Miserere mei Deus“. Tímto dílem byl Mozart tak uchvácen, že se ještě toho večera vrátil domů a celou skladbu si přepsal na základě toho, že si ji pamatoval.
Ještě před oslavením svých 35 let složil Wolfgang Amadeus Mozart 35 sonát, 50 symfonií, 15 mší, 21 divadelních scén a operních děl. Svět hudby by pravděpodobně zdokonaloval dále, kdyby 5. prosince 1791 náhle nezemřel.
Mozartova smrt obklopená záhadami
Smrt jednoho z nejnadanějších skladatelů historie je opředena mnoha nejasnostmi a dodnes není jasné, jak vlastně Mozart zemřel. Jedna z teorií tvrdí, že Mozart byl přepracovaný člověk (vzhledem k jeho statusu děl tuto teorii nelze vyloučit), což vedlo k jeho náhlému úmrtí. S touto teorií přišla Sofie Haibel, Mozartova švagrová, která byla schopná popsat poslední dny jeho života, neboť s ním v tu dobu trávila hodně času. Ludwg Könneg, německý vědec, napsal knihu Smrt Mozarta, ve které uvádí, že Mozartovu smrt zapříčinila syfilida, kterou se nakazil od prostitutky.
V roce 2009 zároveň přišli vědci z univerzity v Amsterdamu s teorií, že Mozart zemřel na následky zánětu hltanu. Jeho úmrtní list sice neobsahuje chorobu, na kterou zemřel, ale jsou zde uvedeny symptomy jako vyrážka a vysoká horečka, což mohlo naznačovat, že se nakazil streptokokovou infekcí v krku. Touto infekcí se totiž v 18. století nakazilo mnoho lidí, a nelze to tedy vyloučit ani u něj.
Největším „boomem“ ve vyšetřování Mozartovy smrti byla legenda, kterou vymyslel Alexander Sergejevič Puškin a zpracoval ji do hry „Mozart a Salieri“. Podle této „teorie“ Salieri záviděl Mozartovi jeho úspěch, neboť jemu se ve světě hudby tolik nedařilo (jeho skladby se začaly uznávat až později), a tak v myšlence závisti Mozarta otrávil.
Antonio Salieri byl stejně jako Mozart hudební skladatel, který byl uznávaný převážně v Evropě na konci 18. století. Teorie o tom, jak Salieri zavraždil Mozarta, je však pouze fáma, která se rozšířila na základě Puškinovy hry a její následné filmové adaptace Miloše Formana s názvem Amadeus. Salieri s Mozartem si totiž byli velmi blízcí. Antonio mladého Wolfganga ve tvorbě hodně podporoval a neměl nejmenší zájem na jeho smrti. Vídeňské muzeum Mozarthus dokonce uspořádalo expozici, která se zaměřovala na vztah těchto skladatelů.
V roce 2016 pracovníci Pražského muzea objevili skladbu, kterou Salieri a Mozart složili společně.
