U seriálu relaxuju, neničí mi mozek. Možná to dokonce je i pravda, záleží na tom, na co se díváte
Říká se tomu hnití u seriálů. Závislost. Disociace. Na stranu druhou kde jinde prožijeme tak silný emoční svět. Jak to je se sjížděním seriálů? Nedémonizujme sledování seriálů, ale zamysleme se, jakým způsobem je "konzumujeme".
Je to skutečně tak škodlivé, jak se o tom mluví? Problém si můžeme načnout z jednoho konce, který je pravděpodobně nejdůležitější. Jde o to, o jaké seriály jde.
Tak si pojďme téma otevřít jako pytlík brambůrek.
Bezduché sledování nevímčeho
Tak tohle bolí. Na něco se dívám jen proto, že se dívám. Tohle problém bezpochyby je. Zapneme v podstatě cokoliv a u toho ani nevíme, kde jsme. Charakteristické je, že nemůžeme se sledováním přestat.
Po pár epizodách se cítíme prázdní, unavení, nijací, nebo dokonce naštvaní a nervozní.
Tohle určitě není v pořádku a místo seriálu by nám jednoznačně prospěla třeba procházka v přírodě.
Takový styl televizního diváctví skutečně zavání vyčerpáním, úzkostí, depresí nebo jiným únikem před realitou.
Sleduju jen proto, že bych měla
O trochu lépe na tom je ten, kdo se podívá na novou sérii seriálu jen proto, aby věděl, o čem to bylo. Protože je to in.
Protože se o tom mluví. Ve výsledku může dopadnout úplně stejně jako bezduchý sledovatel, ale… alespoň měl lepší motivaci.
Pokud jste schopni v polovině seriálu vše ukončit s tím, že „tohle se teda nepovedlo“, pak gratulujeme, ještě jste na tom dobře.

Na seriál se těším a žiju jím
Pokud vás seriál skutečně baví a na nové díly se těšíte. Přemýšlíte nad starými a uvažujete, co by mohlo být dalším rozuzlením, pak si nemusíte dělat starosti. Váš mozek sledováním seriálu rozhodně netrpí. Je to pro vás něco, co vás na chvíli uvede do jiného světa, ale rozhodně si z toho odnášíte vzpomínku, nikoliv jen „vymytý mozek“. Dokonce můžete mít pocit, že si sledování musíte "šetřit", abyste se mohli soustředit.
Proč milujeme seriály?
Milujeme je, ale proč? Protože nám umožňují dokonalý únik před realitou. Můžete si sami na sobě všimnout, že možná máte sklony k netflixovým večerům v dobách, kdy se vracíte z práce naprosto vyčerpaní.
Staromilci: Dívám se stále dokola na to samé
Stále více se objevuje trend, že se lidé dívají na stále stejné seriály. Vrací se ke starým.
Dílem to může být pocit bezpečí, uklidnění a předvídatelnosti. Můžete u toho vzpomínat na nostalgii, kterou máte se seriálem spojenou. Je pro vás doslova atmosférický. Ale dílem to poslední dobou je i to, že kvalitních seriálů ubývá a mnozí, unavení nekvalitou těch nových, se vrací k těm starším. Ostatně, jsme možná schopni pojmout jen určitý počet filmových trháků a zamilovat si je. A než stále dokola zkoušet něco nového, chceme-li mít klid, raději sáhneme po starém a osvědčeném.