Úmrtím posledního řeckého krále v zemi starověkého panteonu nadobro skončila éra monarchie

Úmrtím posledního řeckého krále v zemi starověkého panteonu nadobro skončila éra monarchie

Foto: Allan Warren / Creative commons, CC-BY-SA

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Poslední řecký král Konstantin II. zemřel 10. ledna 2023 v athénské nemocnici na komplikace spojené s mrtvicí. Uzavřel tím další z řady kapitol dějin Řecka, která sice neměla dlouhého trvání, výrazně však změnila ráz celé země.

Zesnulý král Konstantin II. již nevládl zemi několik desetiletí. Oficiálně totiž v Řecku monarchie skončila referendem již v roce 1974. Přesto se jeho pohřbu v Athénách 16. ledna zúčastnili členové královských rodin z mnoha evropských zemí, což svědčí o tom, že i jako bývalý monarcha byl Konstantin II. stále osobností hodnou úcty a respektu. Jak si ale Řecko jako království vedlo?

Počátky Řeckého království

Konstantin II. nastoupil na trůn Řeckého království v roce 1964 po svém otci, králi Pavlovi. Ten byl potomkem prvního v Řecku narozeného krále Konstantina I., který vládl zemi na začátku 20. století. Dál bychom totiž po královské linii doputovali až k německému rodu Glücksburků, z něhož pocházeli také různí králové Dánska, Švédska, Norska a Islandu.

Řecké království jako takové vzniklo poprvé v roce 1832, kdy po Řecké osvobozenecké válce, kdy místní bojovali proti nadvládě Turků, byl na jihu Balkánského poloostrova vyhlášen samostatný řecký stát. Vlády se jako první král ujal Ota I., jeho panování však nebylo lidem příliš vřele přijímáno.

Vláda Jiřího I. vynesla Řecko na výsluní

Proto byl roku 1862 sesazen a na trůn se dostal tehdy sedmnáctiletý princ Vilém, který pocházel právě z rodu slavných Glücksburků. Vilém později přijal královské jméno Jiří I. a stal se oproti svému předchůdci poměrně úspěšným vladařem, kterému se dařilo získávat pro Řecko řadu ostrovů v Jónském moři.

Řecká monarchie vládla zemi ve dvou etapách, a to v letech 1832 až 1924 a poté v letech 1935 až 1973. Republikánská vláda, která ve 20. letech 20. století nahradila první monarchii, nakonec upadla v nemilost a inspirovala řecký lid k tomu, aby vrátil moc do rukou potomků královského rodu. Král Pavel tak vládl od roku 1947 až do své smrti v roce 1964, poté byla koruna předána jeho synovi Konstantinovi II, kterému bylo souzeno stát v čele řecké monarchie jako poslednímu.

Konec vlády

Konstantin II. vládl v čele Řecka pouhé tři roky. Když se v dubnu 1967 v Řecku náhle chopila moci skupina vojenských důstojníků, ocitl se král v bezvýchodné situaci. Vzdal se tedy správy nad státem a složil přísahu vládě nové vojenské diktatury.

Reklama

I přes zjevnou porážku však plánoval způsob, jak se k moci vrátit. Pokusil se tak například vyvolat vzpouru, či dokonce státní převrat, neměl však dostatek zahraniční pomoci. Nakonec tak i se svou rodinou uprchl do Itálie.

Fotografie rakve řeckého krále Konstantina II.
Fotografie rakve řeckého krále Konstantina II. | Zdroj: Iason Raissis / Creative commons, CC-BY-SA

Kontroverzní panovník

Oficiálně zůstával hlavou státu až do roku 1973, kdy řecký lid v referendu odhlasoval nahrazení vojenské junty demokraticky zvolenou vládou. Nakonec se tak Konstantin II. mohl do Řecka vrátit jako soukromá osoba, ačkoliv kvůli jeho přísaze byl v 90. letech zbaven občanství, a do své smrti tak byl považován za poněkud kontroverzní postavu.

Jeho pohřbu se tak odmítla zúčastnit řada řeckých státníků. Přesto však bylo Konstantinovi II. dopřáno státního pohřbu se všemi výsadami, které k tomuto ceremoniálu náleží.

Reklama
Reklama