Muž z Písecka na rodinném statku vyhrabal poklad z 15. století obrovské ceny
Foto: pexels
3 min
Při běžných terénních úpravách začaly ze lžíce bagru padat drobné zelené předměty. Člověka by na první pohled nenapadlo, že jde o vzácnost. Teprve když si uvědomíte, že zelená barva je výsledkem oxidace kovu, dojde vám, že vlastně může jít o velmi staré mince.
Reklama
Stalo se to v roce 2017 na statku v Kučeři u Písku. Martin Ramajzl sem přijel, aby pomohl tchánovi připravit plochu pro stání zemědělské techniky. Byl to všední den plný rutinní práce s bagrem, přesunů hlíny a vyrovnávání terénu.
Při jednom ze standardních pohybů lžíce si Ramajzl všiml neobvyklých zelenavých předmětů, které se začaly sypat z vykopaného materiálu. Zpočátku nevěděl, co má před sebou; mohlo jít o cokoli od starého kování po zbytky zemědělského nářadí. Instinktivně však práci zastavil a spěchal za tchyní Dagmar Němcovou.
Porada s internetem
Tchyně si prohlédla několik kusů a začala pátrat na internetu, co by záhadné zelené předměty mohly znamenat. Výsledky vyhledávání ji dovedly k historickým mincím.
Rodina okamžitě kontaktovala Prácheňské muzeum v Písku. Když jeho pracovníci dorazili na místo, podezření potvrdili: šlo o autentické mince z patnáctého století. Na statku zavládlo vzrušení; nejen mezi členy rodiny, ale i mezi sousedy. Na nález se přijel osobně podívat i místní starosta.
Všichni si uvědomovali výjimečnost okamžiku: dotýkali se předmětů, kterých se naposledy dotkly ruce lidí žijících v době husitských válek. Na místě se navíc našly i keramické střepy. Mince byly původně uloženy v hliněné nádobě, která se během staletí rozpadla.
Tisíce mincí z doby husitských válek
Odborníci z Národního muzea v Praze v čele s PhDr. Janem Boubíkem se pustili do detailního zkoumání. Výsledky překonaly i nejsmělejší očekávání: poklad obsahoval 1 374 celých mincí, 335 zlomků a dalších 264 gramů slepených kusů, které se během staletí v zemi spojily do kompaktních shluků.
Analýza ukázala, že mince pocházejí z období mezi třicátými a šedesátými lety 15. století, tedy z éry, kdy české země procházely dramatickými změnami po husitských válkách. Nález poskytl unikátní pohled na tehdejší peněžní oběh v regionu Písecka a dokládá, jak lidé v neklidných dobách ukrývali své úspory.
Proč někdo před více než pěti sty lety zakopal takové bohatství? Historici se domnívají, že majitel mohl čelit bezprostřednímu ohrožení, ať už to bylo válečné tažení nebo loupežný přepad. Nikdy se však pro svůj poklad nevrátil.
Stotisícová odměna a místo v muzeu
Martin Ramajzl jednal přesně tak, jak by měl jednat každý, kdo narazí na historický artefakt: nález okamžitě nahlásil odborníkům. Díky tomu se poklad dostal do rukou konzervátorů a historiků, kteří ho mohli řádně zdokumentovat a ošetřit.
Jihočeský kraj ocenil Martinovo jednání finanční odměnou ve výši sto tisíc korun. Nejednalo se jen o symbolické gesto, kraj tím vyzdvihl vzorovou spolupráci mezi nálezcem a kulturními institucemi, která umožnila zachránit důležitý kus české historie.
Celý soubor stal součástí stálých sbírek Prácheňského muzea v Písku, kde si ho mohou prohlédnout návštěvníci z celé republiky. Mince z Kučeře dnes slouží nejen jako exponáty, ale i jako studijní materiál pro historiky zkoumající středověkou ekonomiku.
