Ruiny incké civilizace, které se rozkládají vysoko ve svažitých Andách, v sobě stále ukrývají řadu dosud neodhalených tajemství i přesto, že jsou stále hojně navštěvovány nejen archeology, ale také návštěvníky z celého světa.
Osiris je egyptský vládce podsvětí, soudce mrtvých a jeden z nejmocnějších bohů starého Egypta. Jeho příběh je velmi zajímavý, a přibližuje nám tak pohled nejen na samotného boha, ale i na staroegyptské náboženství jako celek.
Středověk je často vykreslován jako období temna, násilí, zpomalení kulturního a vědeckého vývoje. Pravdou ovšem je, že kromě řady významných kulturních a uměleckých děl nám tato epocha přinesla mnoho vědeckých a technických vynálezů.
Mumifikace neboli speciální proces uchování mrtvého těla v co nejlepší kondici, byl před dávnými časy vcelku rozšířen. Sloužil nejen jako metoda zachování těla, hlavní roli zde hrála nesmrtelnost duše a její příprava na cestu do jiného světa.
V době, kdy lékařská vyšetření ještě nebyla na tak vysoké úrovni, se lidé o to víc báli, že je pohřbí zaživa. Za tímto účelem vzniklo několik různých metod, jak tomu zabránit, které frčely zejména ve viktoriánské době.
Muž, který založil dynastii Ming, se narodil jako Zhu Yuanzhang v roce 1328. Již v 16 letech se stal sirotkem a během konfliktu známého jako Povstání rudých turbanů přišel i o střechu nad hlavou.
Starověkému Egyptu vládla po tisíciletí řada faraonů. Historici toto období rozdělili na dynastie, v nichž byli panovníci buď navzájem příbuzní, nebo odvozovali moc od svého předchůdce. Která z těchto dynastií byla však u moci nejdéle?
Jeden z nejvýznamnějších průkopníků fyziky. Všestranný vědec, jehož odkaz žije dodnes. Zakladatel řady teorií, které se učí i v moderní době. Právě takový byl André-Marie Ampère.
V 19. století začaly anglické odbory, církve a další organizace zakládat takzvané „pohřební kluby" na pomoc chudým. Šlo vlastně o jistou formu pojištění. Členové platili měsíční či roční členský příspěvek a klub pak platil za výdaje spojené s pohřbem dotyčného. Výše příspěvku závisela na tom, jak honosné rozloučení si člověk přál.
Hlavním účelem eskymáckého manželství je beze sporu přivádět na svět děti. Proto, stejně jako v dobách Starého zákona, nepožívají neplodné ženy vážnosti, a manželství, z nichž nevzejdou děti, se často ruší.