Otec měření v pražském Klementinu: Tělesně slaboučký, ale geniální matematik a vynálezce, oblíbenec Marie Terezie
Foto: Josef Stepling (1716–1778). Zdroj: Johann Balzer / Public domain, Wikimedia commons
4 min
Řezenský rodák Josef Stepling ztratil otce brzy po narození a poté, co se jeho matka, Češka, vrátila do Prahy, byl svěřen do péče jezuitům. V šestnácti letech, jako samouk v matematice, překvapil vědce výpočtem času zatmění Měsíce. Jeho aktivní život i vědecká práce jsou bohužel nepříliš doceněné.
Reklama
Katolický kněz, matematik, fyzik a astronom Josef (Joseph) Stepling (1716 Řezno – 1778 Praha) vystudoval exaktní vědy u jezuitů, kteří v Klementinu měli i ,,matematické a fyzikální muzeum" s astronomickými přístroji, glóby, hodinami, zrcadly a měřicími pomůckami, uvádí encyklopedie Osobnosti české historie. Roku 1733 vstoupil do jezuitského řádu a po vyšších studiích teologie přednášel mladším spolubratřím matematiku a fyziku.
V rámci studijních reforem Marie Terezie se stal direktorem (ředitelem) filozofických a později matematicko-fyzikálních studií. Roku 1768 se vzdal profesorského úřadu, protože nechtěl vykládat filozofii jen podle Aristotela, a nadále se věnoval přírodovědecké práci. Prováděl experimenty, zabýval se integrály a organizoval vědeckou činnost v Praze.
Stepling se tedy stal prvním učitelem experimentální fyziky, ale jedině pro jezuity.
Historik F. M. Pelcl ho podle webu Pražský Pantheon popsal takto: „Byl to člověk tělesně slaboučký, ale nesmírně hlubokého myšlení a ryzího charakteru. Odmítl oficiální aristotelovskou scholastiku jezuitů, třebaže byl jezuity vychován. Přestože si to jeho představení uvědomovali, respektovali jeho genialitu, byli k němu shovívaví. Stepling chápal pohyb planet v souladu s Newtonovými zákony“.
Čestný muž nehodlá jiným vnucovat nauku, kterou si sám oškliví.
Věno padlo na přístroje
Český katolický kněz, hvězdář, geniální matematik a experimentální fyzik založil pražskou hvězdárnu na věži v Klementinu a vybavil ji přístroji. „Když observatoř v roce 1777 předával nástupci prof. Františku Zenoovi, měla 20 přístrojů. Za jejich nákup utratil celé svoje věno, 4 tisíce zlatých. Od stavů obdržel 400 zlatých, ale od jezuitů neobdržel nic,“ popsal Pražský Pantheon.
V roce 1748 obdržel dopis od berlínské Akademie věd, ve kterém ho žádali o poskytnutí informací o jeho pozorování zatmění měsíce. Téhož roku mu v Berlíně byla publikována práce, která se stala první publikací o pražské observatoři s názvem „Pozorování úplného zatmění měsíce v Praze dne 8. srpna 1748“. Akademie věd ho také požádala o spolupráci.
Třetí nejstarší v Evropě
V nově vybudované klementinské věži se stal „ředitelem astronomické a meteorologické observatoře“ a od roku 1775 zde zavedl pravidelná meteorologická pozorování, díky čemuž jsou pražská měření třetí nejstarší v Evropě.
Také určil astronomickou polohu Prahy, vypočetl vzdálenost observatoře od Paříže a základního poledníku či spolupracoval s vídeňským astronomem Hellerem při zatmění Jupiterových měsíců. Ke svým výzkumům vytvořil rtuťový teploměr s Réaumurovou stupnicí a dal vzniknout dlouhé řadě dalších objevů, které mu dnes ani nepřičítáme.
Velký oblíbenec velké panovnice
Panovnice Marie Terezie si jej natolik vážila, že mu dala postavit ve dvoře Klementina pomník. Po zrušení jezuitů v roce 1773 mohl jenom on dále přednášet na klementinské univerzitě, ostatní museli odejít.
