Žirafy nespí déle než pět minut: Přesto kopnutím usmrtí lva a krkem zabije soka
Foto: Volodymyr Burdiak/ Shutterstock
3 min
Žirafy vypadají se svými dlouhými krky jako štíhlá, křehká zvířata, ale opak je pravdou. Dospělý samec měří kolem 5,5 metru a mívá zhruba 1800 kilogramů. Jediným dobře mířeným kopnutím své nohy dokáže bez problémů rozdrtit lebku lva nebo mu přerazit páteř. Lvi jsou proto při jejich lovu velmi obezřetní. Žirafy však při střetu s nimi volí raději úprk. Při něm dokážou vyvinout rychlost až 55 km/h.
Reklama
Není žirafa jako žirafa: Tajemství genů
Vědci nově rozdělili žirafy na čtyři samostatné druhy. Jsou od sebe vzdálené nejen geneticky, ale také prostorově – žijí v různých oblastech Afriky, které jsou od sebe často značně vzdálené. Rozdíly mezi jednotlivými druhy jsou ale patrné i na jejich vnějším vzhledu.
Rozdělují si teritoria
Žirafy jsou ukázkovým příkladem toho, jak si zvířata rozdělila své životní prostředí.
Mnoho afrických kopytníků spásá trávu, jiní se živí listím či větvičkami nízkých keřů. O dost výš dosáhnou svým chobotem sloni, kteří se tak mohou popásat i v korunách stromů. Žirafy ale dosáhnou úplně nejvýš a mají tak koruny stromů jen samy pro sebe. A aby jim opravdu nikdo nekonkuroval, jsou vybavené mimořádně dlouhým tuhým jazykem a tuhými pysky, takže jsou schopné spásat i větvičky akácií, kterým se jiné druhy zvířat kvůli dlouhým ostrým trnům vyhýbají.
Obezřetní nespavci
Ve volné přírodě žirafy téměř nikdy neleží kvůli zranitelnosti vůči predátorům. Většinou spí ve stoje, někdy vsedě. Když žirafy spí, zkroutí se a spí asi pět minut v kuse, přičemž spí maximálně 30 minut denně.
Velké tělo i srdce
Průměrná výška dospělé žirafy je 4,5 až 6 metrů. Má také největší srdce mezi všemi zvířaty. Její srdce váží zhruba 11 kg a měří přibližně 61 cm na délku. Průměrná délka života žirafy je 25 až 28 let.
Kořistí i útočníkem
Jako všichni býložravci jsou i žirafy lákavou kořistí velkých šelem, především lvů. Na dospělou žirafu si ale lvi troufnou jen málokdy a jen v případě, že mají velkou početní převahu. Ale slabé žirafí mládě nemá proti velkým a dobře sehraným šelmám velkou šanci. Naštěstí je tu jeho matka, která si s dotírajícími lvi poradí.
Žirafa se umí bránit i zabít
Žirafa je býložravec, to ale neznamená, že je to mírumilovný bezbranný tvor. Právě naopak, samice bránící svá mláďata je schopná zabít i lva. Její dobře mířené kopnutí je smrtelné. Ale kopyta (či spíš spárky, žirafy jsou sudokopytníci) nejsou její jedinou zbraní.
Další nebezpečnou zbraní jsou růžky na hlavě. U samic jsou menší, jako zbraň je používají hlavně samci při vzájemných soubojích. Při divokém souboji hrají roli i jejich dlouhé krky, díky nimž může být švih hlavy proti soupeři doslova smrtící. Jako u mnoha jiných kopytníků jsou tak souboje žirafích samců často krutější a smrtelnější, než u šelem vyzbrojených zuby a drápy.
Nelehký život samce
Samci kopytníků nemají snadný život – žijí harémovým způsobem (tj. jeden samec s několika samicemi), ale právo na samice a rozmnožování si většinou musí vybojovat. A i když nemají zuby a drápy, jsou jejich souboje mimořádně dramatické a často končí zmrzačením nebo dokonce smrtí protivníka. Ne nadarmo existuje přirovnání „rvou se jako koně“. Ale stejně dobře bychom mohli říkat: „rvou se jako žirafy“.
A ještě jeden souboj, tentokrát pro silnější povahy. Komu je zvířat líto, měl by tuto ukázku přirozeného přírodního výběru nejsilnějších jedinců vynechat. Ostatně – i vítěz tohoto krutého souboje má dost a neodchází bez zranění.
