Jen jediný stát USA zakazuje kanibalismus. A chce zajít ještě dál

Jen jediný stát USA zakazuje kanibalismus. A chce zajít ještě dál

Foto: Zerbor / Depositphotos

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Některé zákony byly vytvořeny proto, aby nás chránily. Jiné pomáhají zlepšit život či podnikání ve státě. Některé činy jsou v rozporu se zákonem, protože jsou urážlivé nebo považované za nevkusné. Jiné jsou zase snahou vyhovět morálnímu kodexu. Ale jak říká advokát Grant Loebs z Twin Falls v americkém státě Idaho, pro většinu z nich existuje docela jasný důvod. Jiné jsou ale v dnešní době trochu „mimo“.

Proč některé zákony vůbec existují? A proč nebyly ty zastaralé aktualizovány pro potřeby moderního světa? Deník Times-News se právě kvůli odpovědi na tyto otázky ponořil do zákonů ameického státu Idaho a městských zákonů města Twin Falls, aby našel „podivné zákony". Ty byly často vybrány kvůli svému předmětu nebo specifičnosti, znění nebo samotné existenci, napsal server AP.

Mezi hodně neobvyklé zákony, které dodnes v tomto státě na severozápadě Spojených států platí, patří například tyto nezákonné aktivity: odstranění telegrafního vedení, sabotáž dřevařského průmyslu, smilstvo (každá sexuální nečistota a zvrácenost, včetně cizoložství – pozn.), cizoložství (ve smyslu manželské nevěry – pozn.) či ponechání „nevychovaného“ zvířete ublížit člověku či ho zabít. Dále idažský zákoník nařizuje, že „nemusíte stavět plot kvůli volně pobíhajícím prasatům“ nebo že „bílé hole mohou používat pouze nevidomí nebo částečně nevidomí“.

A jako v jediném státu v USA se zde také konkretizuje tento zákaz: „Nesmí se pozřít krev nebo maso jiného člověka, pokud to není nezbytné pro přežití“. Ve své legislativě jediné Idaho výslovně hovoří o kanibalismu. Kanibalismus je zde obhajitelný v případech „extrémního ohrožení života jako jediný zjevný způsob přežití", ale odsouzení za kanibalismus v jakémkoli jiném případě se trestá až 14 lety vězení.

Kanibalismus je definován jako konzumace cizího těla, ať už dobrovolná, nebo ne. Ve Spojených státech neexistují žádné zákony proti kanibalismu jako takovému, ale většina, ne-li všechny státy přijaly zákony, které nepřímo znemožňují legální získání a konzumaci tělesné hmoty. Například vražda je pravděpodobně trestným činem bez ohledu na případný souhlas. Dále, i když někdo souhlasí s tím, že bude sněden, a ukončí svůj život, kanibal může být stále trestně nebo občanskoprávně odpovědný na základě zákonů upravujících zneužití nebo znesvěcení mrtvoly, které se liší podle jurisdikce.

Reklama

Doslova se v hlavě 18, kapitole 50 zákonů státu Idaho říká: „Každý, kdo nezákonně a zákeřně zbaví člověka některého údu jeho těla nebo ho znehodnotí, znetvoří nebo učiní nepoužitelným, vyřízne nebo znehodnotí jazyk, vypíchne oko, rozřízne nos, ucho nebo ret, je vinen z trestného činu ublížení na zdraví." Do této kapitoly spadá také kanibalismus - neboli úmyslné požití lidského masa nebo krve.

Tento zákon byl přijat v roce 1990 a advokát Loebs ho vykládá takto: Zákony Idaha uvádějí, že v případě kanibalismu je možná obhajoba: pokud bylo jednání provedeno v extrémních podmínkách ohrožení života jako jediný zjevný způsob přežití.

„To je vaše obhajoba Donnerovy výpravy,“ řekl Loebs, kde by mohl člověk říci, „Uvízli jsme v lese, můj společník na lovu zemřel přirozenou smrtí a umrzl, mně hrozila také smrt, tak jsem ho snědl.“ Podle Loebse „to však není obhajoba zabití loveckého partnera".

Donnerova výprava (Donner Party) je označení pro skupinu osadníků směřujících v letech 1846 až 1847 ze Středozápadu do Kalifornie, jejíž nedobrovolné přezimování v pohoří Sierra Nevada patří k nejtragičtějším epizodám osidlování Divokého západu. Po několika fatálních chybách se pochod zvrhl v boj o život, konflikty, vraždy a kanibalismus. Cesta za lepším životem 87 osadníků skončila smrtí 41 z nich, kteří do cíle nedošli. Záchranářům se naskytla nechutná podívaná na zmrzačená lidská těla. Tato tragédie od jezera Truckee, později přejmenovaného na Donner Lake (Donnerovo jezero) se stalo námětem řady knih a filmů.

Advokát Loebs uvedl, že v Idahu nebyl nikdo za dobu existence státu stíhaný za kanibalismus, proto si není jistý, proč se právě tento „přečin“ dostal do zákona, který uvaluje za jeho porušení následující tresty: „Kanibalismus je v Idahu trestný čin, za který hrozí až 14 let vězení.“

Reklama
Reklama