Fotografie Františka Drtikola mohou pohoršovat. Zároveň ale mají velkou hodnotu

Při vyklízení pozůstalosti narazíte na zaprášenou krabici plnou černobílých fotografií odhalených těl v dramatických stínech. Internetem kolují legendy o nálezcích, co se z nich stali milionáři.

Jméno slavného fotografa Františka Drtikola v této souvislosti působí jako magnet. Skutečnost je však mnohem dramatičtější a cesta od zaprášeného papíru k milionové aukci v New Yorku visí na neuvěřitelně tenké nitce.

Od hrozby zničení až na vrchol světového umění

František Drtikol, rodák z Příbrami, který žil v letech 1883 až 1961, byl nejen fotografem, ale také malířem, grafikem a buddhistickým mystikem.

Jeho aktivní fotografická kariéra trvala od roku 1901 do roku 1935. Stylizované akty, které vytvořil, dnes představují absolutní vrchol světové secese, art deco a rané abstrakce. Nešlo o vulgární snímky. Šlo o mistrovskou hru světla, stínu a geometrických tvarů, které dokonale splývaly s křivkami lidského těla.

Osud jeho díla byl však nesmírně dramatický. Slavný autor mohl být téměř zapomenut.

Když František Drtikol v roce 1961 v Praze zemřel, jeho tvorba byla tehdejší společností považována za přežitek bez jakékoli tržní hodnoty. Skutečně jí hrozila úplná likvidace. Teprve díky systematické a obětavé práci historičky umění Anny Fárové v 70. letech byl jeho odkaz znovu objeven a představen světovému trhu s uměním.

Mýtus o milionovém nálezu na půdě

Dnes jeho díla dosahují astronomických částek. Berou dech. A právě tyto senzační zprávy o milionech mezi veřejností vytvořily nebezpečný mýtus.

Mnoho lidí podlehlo iluzi, že jakákoli stará černobílá fotografie s motivem aktu, kterou objeví v krabici na půdě, má automaticky hodnotu stovek tisíc nebo dokonce milionů korun.

Realita sběratelského trhu je však neúprosná. Většina takových objevů končí velkým zklamáním.

Slova jednoho ze zkušených sběratelů a pamětníků mluví za vše: „Lidi si přečtou tyhle senzační titulky o milionech na půdě, pak vlítnou do bazaru s vytrženou stránkou ze staré knížky a diví se, že jim za to nikdo nedá ani na slané tyčinky. Drtikol byl génius, ale originálů mezi lidmi fakt moc neběhá.“

O tom, zda držíte v ruce životní poklad, nebo jen bezcennou dekoraci, totiž rozhodují naprosté detaily.

Modelový příklad: Jak dopadne srovnání na trhu?

Představme si následující situaci. Nálezce při vyklízení pozůstalosti po svých prarodičích objeví v krabici na půdě černobílou fotografii ženského aktu v geometrických stínech. Vizuálně přesně odpovídá Drtikolovu nezaměnitelnému stylu.

Jaké jsou možné scénáře?

Varianta A představuje bezcennou reprodukci. Snímek je vytištěn na běžném poválečném papíře. Při bližším zkoumání se ukáže, že jde pouze o vytrženou stránku z dobové monografie nebo o posmrtný ofsetový tisk z druhé poloviny 20. století.

Fotografie nemá žádné ateliérové razítko ani doložený původ. Tržní hodnota takového nálezu se pohybuje pouze v rozmezí od 200 do 1 500 korun.

Varianta B naopak ukazuje milionový originál. A tady se dostáváme k tomu, co skutečně rozhoduje.

Snímek je původní autorský pigmentový tisk z roku 1927. Na zadní straně nese jasné slepotiskové razítko „Drtikol a spol. Praha“ a jeho původ lze doložit dokumenty z pozůstalosti původního majitele, který byl klientem Drtikolova ateliéru.

Papír, tonalita i technologie tisku odpovídají meziválečnému období a autenticitu následně potvrdí renomovaný znalec. V takovém případě se odhadní cena může pohybovat mezi 1,5 a 4 miliony korun, přičemž na zahraničních aukcích mohou výjimečné kusy vystoupat ještě výrazně výš.

Detaily, které rozhodují

Právě zde se láme rozdíl mezi kuriozitou z půdy a investičním uměleckým dílem.

Rozhodující jsou především:

• Autenticita tisku – Originální autorské zvětšeniny vzniklé v době Drtikolovy tvorby jsou nesrovnatelně cennější než pozdější kopie.
• Provenience – Doložitelný původ fotografie – tedy kdo ji vlastnil a jak se k ní dostal – může zvýšit hodnotu o desítky procent.
• Ateliérové značení – Razítka, podpisy nebo archivní označení jsou pro znalce klíčovým vodítkem.
• Technika a papír – Drtikol používal specifické fotografické procesy a materiály, které lze odborně identifikovat.
• Stav fotografie – Poškození, retuše nebo neodborné skladování mohou cenu dramaticky snížit.

Jak postupovat, když něco podobného najdete

Pokud na půdě objevíte fotografii, která by mohla být zajímavá, odborníci doporučují hlavně nepanikařit a nic nečistit. Fotografii neomývejte, nelepujte ani nerámujte. Uložte ji do archivní obálky bez kyselin a chraňte před světlem a vlhkostí. Poté kontaktujte specializovaného znalce fotografie nebo renomovanou aukční síň.

Právě odborné posouzení rozhodne, zda držíte v ruce vzácný originál, nebo jen dekorativní reprodukci.

Příběh Františka Drtikola ukazuje fascinující paradox trhu s uměním. Dílo, které bylo po autorově smrti téměř odsouzeno ke zničení, dnes patří mezi nejdražší české fotografie na světě. Současně ale platí, že většina senzacechtivých „milionových nálezů z půdy“ se po odborném posouzení rozplyne jako kouř.

Rozdíl mezi bezcenným papírem a aukční hvězdou totiž často nespočívá v tom, co je na fotografii vidět. Rozhoduje to, co vidět není – původ, technologie, razítko, archivní stopa a odborný kontext. A právě na těchto detailech visí ona neuvěřitelně tenká nit mezi snem o bohatství a obyčejnou krabicí starých fotografií.