Jedlý obří pavouk. Je blond a chutná po krevetách
Foto: Ryan Somma / Creative commons, CC-BY
Někteří pavoukovci jsou vhodní ke spotřebě, ti jedlí, a to buď vcelku, nebo jako přísada do tavených potravinářských výrobků. Němci třeba milují roztoče v sýru Milbenkäse. Mezi pavoukovce patří pavouci, štíři a roztoči včetně klíšťat a další. Jejich největší zástupce žije na druhé straně zeměkoule a jeho macaté tělo poskytuje výbornou pochoutku.
V tropických džunglích Jižní Ameriky můžete pavouky svobodně lovit a připravovat z nich speciality podle svého gusta, ale pozor, nesmíte je vyvážet. Co si vybrat? Například venezuelský kmen Piraoa vám s nadšením doporučí Theraphosa blondi, známého českým chovatelům jako sklípkan největší. A není to žádná nadsázka - s rozpětím nohou přesahujícím třicet centimetrů a váhou čtvrt kilogramu je to nejtěžší pavouk, kterého můžete na světě potkat.
Tento noční druh můžete „potkat" v horských deštných pralesech severní části Jižní Ameriky jako je Surinam, Guyana, Francouzská Guyana, severní Brazílie, východní Kolumbie a jižní Venezuela. Nejnápadnější je v amazonském deštném pralese, je to pavouk suchozemský, žije v hlubokých norách a běžně se vyskytuje v bažinatých nebo močálovitých oblastech.
Anglicky hovořící část světa mu přezdívá „Goliath Birdeater,“ tedy obří požírač ptáků, něco jako goliáš, ovšem jeho jídelníček tvoří spíš ptačí vejce, ještěrky, žáby, cvrčci nebo malí savci. Ptáky zpravidla neloví, zato se nezřídka sám stává kořistí hadů, vos nebo lidí.
Takový velký živočich a aby nebyl součástí potravy lidí? To by bylo divné. Proto i tato macatá „pavoučí blondýna“ se dá kulinářsky upravit a sníst. V severovýchodní části Jižní Ameriky je součástí místní kuchyně a připravuje se tak, že se z něj odříznou žahavé chloupky a opeče se v banánových listech. Chuť je popisována jako „krevetová“.
Právě lidé z kmene Piraoa upravují sklípkany tak, že je nabodnuté na špejli jen opékají nad mírným ohněm, aby je zbavili ochlupení. Když zaslechnou pískavý zvuk, který je způsoben vzduchem unikajícím z pavoučích kloubů, je svačina hotová. Připečené „maso“ z nožiček má lehce vodnatou konzistenci a svou specifickou chutí mírně evokuje nesolená tresčí játra, popsal postup iDnes.
Podle známého kuchařského serveru Epicurious jsou obecně tarantule chutným a texturálně uspokojivým jídlem. Na rozdíl od silně „obrněných“ kobylek, brouků a dalších suchozemských členovců mají tarantule vnější vrstvu chitinu, která je poměrně tenká a poddajná. Jejich osm svalnatých končetin je žvýkacích, nikoliv křupavých. Proto je hojné maso těchto živočichů přístupnější.
„Mimochodem, tento konkrétní recept mi pomohl porazit tři další kuchaře v sérii vyřazovacích kol a přinesl mi zlato na vůbec první soutěži Big Bug Cook-Off, která se konala v květnu 2011 v Přírodovědném muzeu okresu Los Angeles,“ sdělil autor receptu a knihy The Eat-A-Bug Cookbook, Revised David George Gordon.
Recept na smaženou tarantuli
Suroviny
- 2 šálky řepkového nebo jiného rostlinného oleje
- 2 rozmražené dospělé tarantule texaské hnědé, chilské růžové nebo podobně velké
- 1 šálek tempurového těsta (to se skládá pouze z vody, rýžové mouky a rozšlehaného vejce v poměru přibližně 1 hrnek vody a 1 hrnek mouky na 1 vejce – pozn.)
- 1 lžička uzené papriky
Příprava
- V hlubokém hrnci nebo fritéze zahřejte olej na 180 °C.
- U obou tarantulí ostrým nožem odřízněte zadečky a vyhoďte je. Pomocí zapalovače opalte všechny chlupy na těle pavouka.
- Každého pavouka ponořte do tempurového těstíčka, aby se důkladně obalil. Před vhozením do horkého oleje se pomocí lžíce nebo rukou ujistěte, že je každý pavouk roztažený (ne schoulený).
- Smažte pavouky po jednom asi minutu, dokud těsto lehce nezhnědne. Poté je vyjměte z oleje a položte na papírovou utěrku.
- Pomocí ostrého nože rozkrojte každého pavouka podélně na polovinu. Posypeme paprikou a podáváme. Povzbuzujte své hosty, aby nejprve ochutnali nohy, a pokud jsou ještě hladoví, okousali i mezothorax neboli středohruď naplněnou masem a vyhnuli se tak párovým tesákům pavouků, které jsou zastrčené v oblasti hlavy.