Za tento socialistický nábytek sběratelé dnes nabízejí kolem 30 000 Kč. Nevyhazujte ho

Možná je máte na chalupě nebo na půdě i vy. Stará, potrhaná křesla s ohýbanými područkami, která na první pohled vypadají jako bezcenné harampádí z dob minulých.

Mnozí je bez rozmyslu vyhodili, jiní v nich viděli jen starý socialistický odpad. Přesto se dnes tyto zdánlivě obyčejné kusy dřeva a látky prodávají za sumy, ze kterých se točí hlava. Jak je možné, že nábytek, který měl skončit na skládce, dnes představuje luxusní investici s hodnotou desítek tisíc korun? Odpověď se skrývá v geniálním designu muže, jehož jméno dnes hýbe světem sběratelů.

Mýtus o socialistickém nábytku: Pravda vás překvapí

Mezi lidmi koluje hluboce zakořeněný omyl. Mnozí považují ikonická křesla s ladně prohnutými područkami za typický produkt socialistické éry. Skutečnost je však zcela jiná a mnohem fascinující.

Geniální designér Jindřich Halabala navrhl své nejznámější kusy již ve 30. letech 20. století, tedy v éře prosperující první republiky. Jeho tvorba byla hluboce ovlivněna čistým funkcionalismem, stylem Art Deco a progresivní německou školou Bauhaus. Do našich obýváků se v pozdějších dekádách dostal jen díky své neuvěřitelné odolnosti a nadčasovosti, která přežila generace.

Přečtěte si také

Toto je základní a jediné správné koření do guláše. Všechno ostatní je špatně

13. 6. 2026

Genialita ohýbaného dřeva a ikonické modely

Jindřich Halabala, který žil v letech 1903 až 1978, spojil své nejplodnější období se Spojenými uměleckoprůmyslovými závody (UP závody) v Brně. Jako hlavní designér a vedoucí ateliéru zde působil dlouhých šestnáct let, konkrétně v letech 1930 až 1946. Právě zde vdechl život kouskům, které dnes zdobí moderní interiéry po celém světě.

Jeho absolutním mistrovským dílem je křeslo H-269 z roku 1930. Jeho poznávacím znamením jsou elegantní ohýbané područky z jednoho jediného kusu dřeva, které plynule přecházejí v nohy a připomínají lyže nebo pavoučí nohy.

Teoretička nábytku a historička umění PhDr. Dagmar Koudelková, autorka monografie o Jindřichu Halabalovi, k tomuto designu uvádí:

Fascinuje mě, že z jednoho jednoduchého tvarového řešení byl Halabala schopen rozvinout více konstrukčních verzí. U křesla H-269 područky fungují jako geniální konstrukční i estetický prvek. Halabalův nábytek měl jasnou identitu, byl moderní, řemeslně skvěle zpracovaný a cenově dostupný.

Dalším legendárním kusem je konferenční stolek H-259, familiárně přezdívaný Pavouk.

Tento stolek ze 30. let, který se sériově vyráběl až do 50. a 60. let, zaujme čtyřmi štíhlými, prohnutými nohami a ořechem dýhovanou deskou se zaoblenými rohy. Zapomenout nesmíme ani na polohovací křeslo H-70 se zaoblenými sanicemi a třemi polohami nastavení opěradla, či pohodlná párová křesla typu C, známá jako Kanadky.

Přečtěte si také

Ani na másle, ani na oleji. Pohlreich dělá topinky úplně jinak a jsou fantastické

13. 6. 2026

Z popelnice do luxusních salonů: Příběh ztraceného pokladu

Cesta těchto designových ikon z českých domácností na vrchol sběratelského zájmu však byla trnitá. V devadesátých letech minulého století, kdy zemi zaplavila vlna levného západního zboží, se lidé starého nábytku zbavovali ve velkém.

Slova jednoho z pamětníků na diskuzním fóru mluví za vše:

Měli jsme tahle křesla doma, máma je v devadesátkách vyhodila k popelnici, protože prý byly staré a nepohodlné. Dneska bych si nafackoval, když vidím, za kolik se prodávají. Tenkrát se všechno retro bralo jako socialistický odpad, kterého se lidé chtěli zbavit, a teď za to sběratelé platí desetitisíce.

Dnes je situace diametrálně odlišná.

Zatímco v původním, nálezovém stavu se křeslo H-269 prodává za 4 000 až 8 000 Kč a stolek Pavouk za 1 500 až 3 000 Kč, po profesionální renovaci hodnota těchto kusů raketově roste. Špičkově zrenovované křeslo H-269 dnes běžně stojí 30 000 až 60 000 Kč, přičemž ty nejlepší kusy dosahují ceny až 68 999 Kč.

Polohovací křeslo H-70 po repasi může stát dokonce až 75 999 Kč, stejně jako pár oblíbených Kanadek.

Modelový příklad: Jak proměnit starou půdu v hotovost

Jak takové zhodnocení vypadá v reálné praxi? Představme si rodinu Novákových, která zdědila starý rodinný dům po prarodičích. Při vyklízení objevili na zaprášené půdě dvě potrhaná křesla s ohýbanými područkami (model H-269) a jeden poškrábaný stolek se zahnutými nohami (model H-259 Pavouk).

Pokud by tyto kusy vyhodili nebo prodali v nálezovém stavu překupníkovi, získali by maximálně 10 000 Kč za celý set – křesla přibližně po 4 000 Kč za kus, stolek za 2 000 Kč.

Rozhodli se však pro jinou cestu a investovali do profesionální renovace. Kompletní repase dřevěných částí šelakovou politurou, nové vyvázání pružin a nové čalounění kvalitní látkou je vyšlo na 25 000 Kč za obě křesla a 6 000 Kč za stolek. Celková investice tedy činila 31 000 Kč.

Výsledek jim vyrazil dech.

Po renovaci má tento set tržní hodnotu minimálně 75 000 Kč – křesla po 30 000 Kč za kus, stolek 15 000 Kč. Čistý zisk po odečtení všech nákladů na renovaci činí úctyhodných 34 000 Kč.

Novákovi navíc získali luxusní designový solitér do svého moderního obývacího pokoje, jehož hodnota v čase nadále poroste. Než se tedy příště rozhodnete vyklidit starou půdu, dobře se podívejte, zda na ní neleží zapomenuté dědictví Jindřicha Halabaly.