Mýdlenky ze socialismu: Obyčejný koupelnový doplněk dnes láká sběratele
Foto: luckyuran / Depositphotos
3 min
Za socialismu byla mýdlenka běžným doplňkem každé koupelny, zpravidla plastovým, keramickým či plechovým. Mívala jednoduchý design a sloužila k uložení mýdla. Dnes se tahle retro zajímavost pokládá za cenný sběratelský kousek s nádechem nostalgie, za který jsou mnozí ochotní zaplatit nečekané sumy.
Reklama
Hodnotu mýdlenky určuje stáří a stav
Některé prosté koupelnové doplňky z dob Československa se dnes už nepoužívají k původnímu účelu. Např. k dávkování mýdla máme moderní lahvičky a používáme většinou mýdlo tekuté. Stará dobrá mýdlenka na tuhé mýdlo, s otvory na dně pro odtok vody, tak pozbyla smysl, ale přitahuje pozornost sběratelů a milovníků retro designu. Některé kousky mohou mít překvapivě vysokou cenu, samozřejmě za předpokladu, že se uchovaly v perfektním stavu.
Neplatí to pochopitelně pouze pro mýdlenky či koupelnové vybavení obecně. Spousta obyčejných věcí ze socialistické éry získává novou hodnotu právě v onom stáří a jedinečnosti, např. broušené české sklo nebo nejrůznější hračky. Dýchají starými časy a probouzejí v nás rozmanité vzpomínky. Kvůli nostalgii a také jednoduchému designu lidé vyhledávají staré doplňky pro své domovy.
Zápach býval nesnesitelný, ale značil prý kvalitu
Co se mýdlenek týče, prodávaly se v různých provedeních, od těch základních smaltovaných až po luxusnější varianty z porcelánu a s jemným zdobením. Ty obvykle představovaly vhodný dárek společně s mýdlem pro nějakou výjimečnou příležitost. Mýdla v plechových dózičkách byla věnována učitelkám s koncem školního roku nebo maminkám k Mezinárodnímu dni žen. K tomuto účelu sloužilo též slavné šeříkové mýdlo ve zdobné papírové kazetě, jež se pak používalo nejen k osobní hygieně. Dávalo se i mezi ložní prádlo, aby krásně vonělo. Pokud chcete mít představu, jak to v socialistických koupelnách vypadalo, pusťte si některý z mnoha československých filmů, třeba komedii století S tebou mě baví svět, kde se mýdlenka rovněž používá.
Ne vždy se ale jednalo o šťastné řešení. Pokud voda z mýdlenky neodtékala a udržovala se na dně, kde se mísila s vůní mýdla a stála poměrně dlouho nehnutě, byl výsledkem nežádoucí a odpudivý zápach. Pro některé to nicméně bylo znamení, že mýdlo je kvalitní a má velký čisticí účinek. Tak nebo tak, mýdlo samotné bylo za socialismu malým luxusem, který nesloužil pouze k čištění, ale nahrazoval lidem nedostatkové kosmetické přípravky. Populární byla zejména ústecká značka se sloganem „Elida, mezi mýdly elita“.
Kdyby snad nebyla kvalitní mýdla k sehnání přímo u nás, socialistické ženy se s úspěchem obracely k Maďarsku, odkud pocházela mýdla a šampony s vůní jablka, mandarinky nebo citronu. Které je které, se tehdy člověk dozvěděl snadno i bez znalosti jazyka, díky obalu určité barvy. Maďarsko nabízelo rovněž sprchové gely a pěny do koupele, což býval tenkrát skutečný přepych.
