Vánoční kaktus má rád vlhký, ale dobře propustný substrát, nejlépe směs pro sukulenty s příměsí…
Vánoční kaktus patří k nejkrásnějším zimním rostlinám – právě ve chvíli, kdy venku panuje mráz a...
Bitva na vrchu Vítkově skončila před 600 lety rozhodujícím vítězstvím husitů. Přesila bojující pod vedením jednookého husitského vůdce Jana Žižky porazila 14. července 1420 vojsko křižáků ze Svaté říše římské.
Objev více než 3000 let starých hrobů teprve dnes odhaluje tajemství šamanských rituálů na území dnešní Evropy. Při komunikaci s mocnými duchy hrály významnou úlohu různé omamné látky. Jak na tato zjištění vědci přišli? Jednoduše – z vlasů.
Vykopávky ilyrsko-římského města evokují vzpomínky na jeden z nejzáhadnějších a nejméně známých národů na půdě Evropy – Ilyry. Přitom indoevropských Ilyrů nebylo v jihovýchodní Evropě právě málo.
Antonín Vítek se narodil v dobře situované právnické rodině, což mu bylo v pozdějších letech komunismu spíše na obtíž. I přes svůj tzv. buržoazní původ mohl vystudovat organickou chemii na Přírodovědné fakultě Karlovy univerzity.
Léto je období plné pohody a dovolených. Kdo má určitě hodně rád léto, jsou školáci a studenti. Znamená totiž pro ně konec školního roku a období odpočinku.
Středověké hrady jsou symbolem odvahy, moci a bohatství. Tyto monumentální stavby jsou nepochybně jedny z nejvýznamnějších staveb naší historie. Jaké jsou hlavní prvky jejich architektury a za jak dlouho byl hrad postaven?
Životní příběh odsouzeného a následně podmínečně propuštěného horníka Alferda Packera je dodnes obestřen tajemstvím. Uchýlil se tento kopáč k několikanásobnému kanibalismu, nebo byl skutečně nevinný?
Češi jsou údajně nejvášnivějšími houbaři na světě. Ročně vyrazí za houbami alespoň jedenkrát v roce 70 % populace, od malých dětí po seniory. Mnohdy houbaření milují i lidé, kteří houby nejedí a s oblibou podarují své bližní.
Mezi nejslavnější boje mezi mafiánskými rodinami se bezpochyby řadí také Castellamarská válka. Klíčovou úlohu v jejím vývoji hrál Charles Luciana. Jak se mu podařilo spor dvou newyorských donů vyřešit?
Vysoký výskyt marasmu v 19. století u kojenců z vysoce postavených rodin, nemocnic a dětských ústavů, kterým se dostávalo „nejlepší“ fyzické péče, byl zarážející. Proto se po 2. světové válce začaly provádět mnohé studie k určení příčin tohoto dětského onemocnění. Výsledek byl na tehdejší dobu velmi překvapivý.