Tradiční česká řemesla – mají své kouzlo a dodnes statečně odolávají zubu času
Foto: Botond / Depositphotos
3 min
Vždy se říkávalo, že řemeslo má zlaté dno. České řemeslo je spjatou s nesmírnou tradicí, a i když dnes není o klasická řemesla takový zájem jako dřív, mají tato stále své kouzlo.
Reklama
Historie českých řemesel sahá až do dávných dob středověku. Právě tam vznikala první cechovní sdružení řemeslníků. Tato řemeslnická sdružení hájila zájmy svých členů, zároveň přispívala k rozvoji odborných znalostí a dovedností.
České sklářství je ve světě velice dobře známým pojmem
Když tedy přistoupíme ke konkrétním řemeslům, jako první nelze nezmínit české sklářství. To má obrovskou tradici a zvučné jméno i ve světě. Mezi sklářská města vždy patřil Jablonec a také jeho blízké okolí. Už od 18. století se na Jablonecku vyráběly skleněné šperky. Ty si kupovali zejména zámožní aristokrati, aby se jimi mohli zdobit a dávat na odiv své bohatství a vysoké šlechtické postavení. Známou českou baštou sklářství jsou také Teplice. Koneckonců třeba teplickým ligovým fotbalistům se dodnes přezdívá Skláři.
Ruční výroba krajky má šanci dostat se na slavný seznam UNESCO
Dalším tradičním českým řemeslem je ruční výroba krajky. Do roku 1834 je datován vznik první továrny na výrobu krajek v Evropě. Hádejte, kde takováto továrna byla založena. Ano, hádáte správně: u nás. Konkrétně pak v Letovicích na Moravě. Vamberecká krajka byla dokonce v roce 2020 zapsána do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury. České krajkářství se možná dočká také zápisu do UNESCO. První zmínky o krajkářství na českém území pocházejí již z 16. století. Tehdy se krajka vyráběla v klášterech, zdobila se s ní liturgická roucha a oltářní plátna. Později se krajkářství rozšířilo i na venkov. Tam si získalo velkou popularitu coby jakýsi doplňkový zdroj obživy zručných vesničanů.
Od středověkého kovářství až po současné moderní umělecké kovářství
K nejstarším řemeslům na světě patří kovářství. Umění ohně a železa má v našich končinách taktéž bohatou tradici. Ve středověku se zde vyráběly vysoce kvalitní meče a další bojové nástroje, příp. zemědělské nástroje, dnešní čeští kováři dokáží vyrobit ty nejmodernější designové kousky. Na středních školách u nás dokonce existuje obor umělecký kovář. Základními nástroji každého kováře jsou kladivo a kovadlina. V Česku je nejčastěji využívanou kovadlinou tzv. kovadlina štýrská. Kovadlina většinou měří kolem 1 metru, značně se však liší její hmotnost. Ta se může pohybovat od 20 kilogramů až po 200 kilogramů. Kladivo bývá buď jednoruční nebo dvouruční, dalším důležitým nástrojem kováře jsou kovářské kleště. Kovářství je v Česku spjato i s jakousi pohádkovostí, kováři se často vyskytují v nejrůznějších českých pohádkách. Tou asi nejznámější je oblíbená a časem prověřená O statečném kováři v hlavní roli s Pavlem Křížem. Tradiční řemeslo má zkrátka své kouzlo a je jen dobře, že přežívá dodnes. Je potřeba, aby tomu tak bylo i nadále a řemeslo jen vzkvétalo.
