Demence v Česku je na vzestupu. První příznaky bývají nenápadné
Foto: pexels
4 min
Zatímco ještě před pěti lety se s demencí léčilo 65 tisíc Čechů, dnes jich je už přes 82 tisíc. Skrytá epidemie stárnutí mozku se týká každé desáté rodiny. Lékaři upozorňují, že včasné zachycení nemoci může zásadně změnit kvalitu života.
Reklama
Počet lidí s demencí v Česku každoročně roste. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) se s Alzheimerovou nemocí nebo jinou formou demence v současnosti léčí více než 82 tisíc jejích klientů. Odborníci přitom upozorňují, že první příznaky mohou být nenápadné a rodiny je často přisuzují běžnému stárnutí.
Do roku 2050 by podle prognóz mohl počet lidí s demencí v České republice vzrůst až na 280 tisíc. Včasné rozpoznání prvních změn je proto důležité nejen pro samotného člověka, ale také pro jeho rodinu a pečující osoby.
Léčba stojí miliardy
VZP v roce 2025 evidovala 82 029 klientů léčených s Alzheimerovou nemocí nebo jinou formou demence. Ještě v roce 2021 jich bylo 65 427. Za čtyři roky tak počet vzrostl o více než 16 tisíc.
Zároveň výrazně rostou také náklady na léčbu. Zatímco v roce 2021 za ni VZP zaplatila přibližně 1,8 miliardy korun, v roce 2025 už náklady přesáhly 3 miliardy.
Z celkového počtu pacientů připadalo v loňském roce 54 454 na Alzheimerovu nemoc. Dalších 27 575 klientů se léčilo s jinou formou demence. Ženy přitom mezi pacienty výrazně převažují – VZP evidovala 54 908 žen oproti 27 121 mužům.
Nejvíce pacientů se léčí ve věku nad 70 let. Demence se však může objevit i u mladších lidí, tedy před 65. rokem života.
První signály mohou být nenápadné
Demence neznamená pouze zapomínání. První změny mohou být mnohem rozmanitější a zpočátku nemusí působit nijak dramaticky.
Pozornost si zaslouží například opakované zapomínání, ztrácení věcí nebo nepamatování si nedávných událostí. Varovným signálem může být také ztráta orientace při chůzi či řízení, případně zmatení na místech, která člověk dobře zná.
Mezi další příznaky patří ztráta pojmu o čase, problémy s řešením běžných problémů a rozhodováním nebo potíže se sledováním rozhovoru. Člověk může také stále častěji hledat slova nebo mít problém vyjádřit myšlenku.
Objevit se mohou rovněž potíže s odhadováním vzdálenosti. S postupem onemocnění se mohou přidat změny nálady a chování, například úzkost, smutek nebo podrážděnost.
Riziko ovlivňuje věk i životní styl
Za vznikem demence stojí neurodegenerativní změny v mozku a na jejím rozvoji se může podílet řada faktorů. Mezi ně patří například vyšší věk, rodinná anamnéza, poranění hlavy, cukrovka, vysoký krevní tlak nebo poruchy sluchu.
Roli hraje také životní styl. Riziko mohou zvyšovat nedostatek pohybu, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nadváha či obezita a omezené sociální kontakty. Vliv mohou mít také deprese, znečištěné ovzduší nebo nižší dosažené vzdělání.
To ale neznamená, že člověk s některým z těchto faktorů automaticky onemocní. Jde o souhru různých okolností a samotné příznaky ještě nemusí znamenat demenci.
Pomoci může preventivní prohlídka
Právě proto má význam všímat si změn v chování a paměti a případné potíže konzultovat s lékařem. V rámci preventivní prohlídky provádí praktický lékař u pojištěnců ve věku od 65 do 80 let jednou za dva roky screening Alzheimerovy nemoci.
Součástí je takzvaný Mini-Cog test, který slouží k základnímu posouzení kognitivních funkcí. Pokud jeho výsledek vyjde pozitivně, může následovat podrobnější vyšetření pomocí standardizovaného testu mentálních funkcí MMSE.
Vyšetření může být provedeno také u člověka, u kterého se už objevily známky poruch kognitivních funkcí. Pokud specialista následně potvrdí konkrétní diagnózu, například Alzheimerovu nemoc nebo jiný typ demence, pacient pokračuje v péči svého praktického lékaře. Ten jeho stav a mentální funkce pravidelně sleduje.
Včasné odhalení může hodně změnit
Alzheimerovu nemoc ani další formy demence zatím nelze úplně vyléčit. Včasné odhalení však může pomoci zahájit léčbu v době, kdy je možné lépe zvládat první příznaky a podpořit kvalitu života nemocného.
Důležité proto je nepovažovat výrazné změny paměti, orientace nebo chování automaticky za běžnou součást stárnutí. Pokud si rodina všimne, že blízký člověk začíná mít opakované potíže s běžnými činnostmi, ztrácí se na známých místech nebo má výrazné problémy s pamětí a rozhodováním, je vhodné situaci řešit s praktickým lékařem.
Čím dříve se podaří zjistit příčinu těchto změn, tím dříve může člověk i jeho okolí získat potřebnou pomoc a informace o dalším postupu.
