Při placení kartou v zahraničí volte platbu v místní měně. Ušetříte tak velké poplatky
Zdánlivě neškodné rozhodnutí během několika vteřin u platebního terminálu může českého turistu připravit o stovky korun. Jde přitom o past, do které spadne většina cestovatelů - a banky o ní raději nemluví nahlas.
Cestování do ciziny s sebou přináší spoustu příjemných zážitků, ale také drobné nástrahy. Jednou z nich je platba bankovní kartou. Zdá se to jako naprostá samozřejmost – vytáhnete kartu, přiložíte ji k terminálu a máte zaplaceno. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se na displeji objeví zdánlivě neškodná otázka.
Past se skrývá v nabídce platby v korunách
Během placení v zahraničí vám terminál často nabídne dvě možnosti: zaplatit v místní měně, nebo rovnou v českých korunách. Pro většinu lidí to zní logicky – proč si komplikovat život cizí měnou, když můžu vidět přesnou částku v korunách? Jenže právě tady začíná problém.
Pokud si vyberete platbu v korunách, přepočet nezajistí vaše banka, ale obchodník nebo provozovatel platebního terminálu. A kurz, který použijí, bývá podstatně nevýhodnější než ten bankovní. Rozdíl může činit i několik procent, což znamená, že u větších nákupů nebo výběrů z bankomatu můžete zbytečně přijít o stovky korun.
Tento mechanismus se jmenuje DCC neboli dynamická konverze měny. V praxi funguje tak, že směnárník si účtuje vlastní marži navíc oproti standardnímu bankovnímu kurzu. A protože se jedná o službu, kterou si nikdo nevyžádal, ale přesto ji často nevědomky potvrdí, jde o velmi výnosný byznys.
Proč o tom banky mlčí?
Zajímavé je, že české banky na tuto past téměř neupozorňují. Přitom by to pro jejich klienty mohlo znamenat reálnou úsporu peněz. Důvod je prostý: banky sice z DCC přímo netěží, ale nechtějí si kazit vztahy s mezinárodními platebními sítěmi a zahraničními institucemi, které na tomto systému vydělávají.
Navíc platí, že čím více transakcí proběhne přes DCC, tím vyšší jsou obraty provozovatelů terminálů. To se pak může nepřímo promítnout i do struktury poplatků, které bankymusí platit karetním společnostem. Výsledkem je, že klienti zůstávají v nevědomosti a připlácejí.
Poprvé jsem si toho všimla při dovolené v Chorvatsku. Platila jsem v korunách, protože mi to přišlo přehlednější. Až doma jsem zjistila, že jsem zaplatila skoro o 300 korun víc, než kdybych nechala přepočet na bance. Od té doby vždycky volím místní měnu. (Adéla, 31)
Jak se chybě vyhnout?
Řešení je přitom velmi jednoduché. Vždy volte platbu v místní měně. Ať už platíte v eurech, dolarech nebo librách, nechte si přepočet provést vaší bankou. Ta použije standardní kurz, který je téměř vždy výhodnější než ten obchodníkův.
Problém je v tom, že tuto volbu musíte udělat rychle, často pod tlakem. Jste v cizí zemi, možná nerozumíte jazyku na displeji, za vámi stojí fronta a vy chcete co nejrychleji zaplatit a jít dál. Právě v těchto situacích se stává, že člověk potvrdí špatnou variantu.
Proto si zapamatujte jedno jednoduché pravidlo: nikdy neplaťte v korunách mimo Česko. I když vám to terminál nabídne jako výhodnější řešení, není to pravda. Vždy jde o službu, která vás stojí peníze navíc.
Mobilní platby nejsou všude spolehlivé
Další nástraha se skrývá v přílišném spoléhání se na mobilní peněženky. Google Pay nebo Apple Pay sice fungují skvěle v Evropě, ale v jiných částech světa na ně není stoprocentní spolehnutí.
Například ve Spojených státech sice mobilní platby podporují velké obchodní řetězce a restaurace ve městech, ale na menších benzinkách, v automatech nebo v některých hotelech můžete narazit. Starší terminály často vyžadují fyzický kontakt s kartou nebo fungují pouze s čipem, nikoliv s bezkontaktní technologií NFC.
Navíc u některých typů transakcí, jako je záloha za pronájem auta nebo platba v hotelu, systém mobilní platbu odmítne z bezpečnostních důvodů. Proto je dobré mít vždy u sebe také fyzickou kartu jako zálohu.
Ušetřete stovky korun jedním kliknutím
Celá situace je o to absurdnější, že jde o zcela zbytečný výdaj. Stačí si zapamatovat jedno pravidlo a být při placení o něco pozornější. Jenže pokud vás na to nikdo předem neupozorní, pravděpodobně se této chybě nevyhnete – stejně jako většina ostatních turistů.
Při příští cestě do zahraničí si tedy dejte pozor na to, co potvrzujete na terminálu. Vždy volte místní měnu, mějte u sebe fyzickou kartu a sledujte nabízené možnosti. Ušetříte si tak peníze, které můžete využít na něco smysluplnějšího než na přirážku směnárníka.