Polabí a jižní Morava se mohou proměnit v polopoušť. Vědci varují před rokem 2040
Foto: Pexels
4 min
Evropská komise zveřejnila alarmující studii o budoucnosti kontinentu. Česku hrozí dramatická změna krajiny.
Reklama
Když se půda přestane starat sama o sebe
Představte si Polabí za patnáct let. Místo úrodných polí vyprahlá krajina, kde se zemědělci zoufale ptají, odkud vzít vodu na zavlažování. Sci-fi? Bohužel ne. Společné výzkumné centrum Evropské komise právě zveřejnilo analýzu, která maluje budoucnost střední Evropy v temných barvách.
Studie vychází z nejmodernějších družicových dat programu Copernicus a nových modelů degradace půdy. Podle nové metodiky JRC je již dnes dezertifikací zasaženo přibližně 15 % území Evropské unie. Nejhůře je na tom Španělsko – problém se tam týká téměř 53 % rozlohy země.
Sociálními sítěmi se během několika dní rozšířila mapa současného stavu, která mnohé vyděsila. Málokdo si ale všiml ještě dramatičtější projekce sahající do roku 2040. A právě ta obsahuje pro Česko zásadní varování.
Morava už dnes balancuje na hraně
Dezertifikace neznamená, že se v Polabí začnou prohánět velbloudi. Jde o něco mnohem zákeřnějšího – o trvalé snížení schopnosti půdy podporovat život. Půda ztrácí organickou hmotu, vysychá, eroduje. Přestává plnit své základní funkce bez masivní lidské intervence.
V mapě současného rizika už dnes najdeme česko-rakouské pomezí Moravy jako ohroženou zónu. Pás táhnoucí se od Znojemska až k Břeclavsku vykazuje znaky degradace. Zpráva přímo zmiňuje Česko jako zemi, která dříve v podobných analýzách vůbec nefigurovala.
Nová data navíc ukazují znepokojivý trend: v Česku vykazuje alespoň jeden z projevů degradace půdy již více než polovina celého území. Vodní eroze, větrná eroze, úbytek organické hmoty – procesy, které kdysi trvaly staletí, dnes akcelerují kvůli změně klimatu a intenzivnímu zemědělství.
Zdaleka nejpostiženější je v současnosti Pyrenejský poloostrov, jižní partie Itálie, jihovýchod Maďarska a Balkán. Rudé odstíny v mapě označují půdu podle indexu aridity – míry sucha a schopnosti krajiny zadržet vodu.
Rok 2040: Když se rudá barva rozlije po mapě
Teprve pohled na projekci do roku 2040 odhaluje skutečný rozsah hrozby. Vědci předpovídají, že bude v ohrožení okolo jednoho milionu kilometrů čtverečních půdy na území Evropské unie – více než dvanáctinásobek rozlohy Česka.
K velké změně dojde na Balkáně, který se prakticky celý obarví do růžové. Bezprecedentní zásah čeká také Maďarsko. Travnatý biom Velké dunajské nížiny – slavná pusta – dost možná bez rozsáhlého umělého zavlažování opravdu zpustne.
Odkud ale Maďaři vezmou vodu? Dunaj už dnes v letních měsících trpí nedostatkem. Připomeňme si nedávnou krizi v maďarských a rumunských jaderných elektrárnách, které musely omezit provoz kvůli nedostatku chladicí vody z evropského veletoku.
A pak je tu Česko. Ve výhledu do roku 2040 zrudnou partie středního Polska a relativně rozsáhlá území České republiky. Na už dnes prosušené jižní Moravě se tak může dál prohlubovat problém, který místní zemědělci znají velmi dobře: půda ztrácí schopnost zadržovat vodu, období sucha jsou delší a při přívalových deštích voda často místo vsakování rychle odtéká.
Nejde o to, že by se Znojemsko, Břeclavsko nebo Hodonínsko proměnilo přímo v Saharu. Dlouhodobé vysychání půdy a ubývání vody ale bude zhoršovat podmínky pro zemědělství i přirozenou vegetaci. Jižní Morava patří mezi oblasti, u nichž se v souvislosti se změnou klimatu očekává větší počet horkých a suchých let a pokles srážek během vegetační sezony.
Otázka zní, dokážeme včas vytvořit nějaký plán, abychom tento proces zastavili?
