Masivní boty jsou hitem. Seniorkám ale mohou zkomplikovat chůzi a zvýšit riziko pádu

Módní trend versus stabilita

Robustní obuv s výraznou, členitou podrážkou není ničím novým. Móda se k ní pravidelně vrací a v posledních letech se objevila v kolekcích řady luxusních i běžných značek.

Na první pohled může silná podrážka vypadat jako výhoda. Působí dojmem, že dobře tlumí nárazy a poskytuje noze pevnou oporu. Samotná tloušťka podrážky ale ještě nezaručuje, že je bota skutečně pohodlná a bezpečná.

Vyšší podrážka nemusí být vždy bezpečná

Výzkum ukazuje, že některé vlastnosti obuvi mohou stabilitu zhoršovat. Jedním z nejlépe doložených faktorů je výška podpatku.

Ve studii 1371 starších lidí byla vyšší výška podpatku spojena s vyšším rizikem pádu, zatímco větší plocha podrážky v kontaktu se zemí byla naopak spojena s nižším rizikem. Autoři proto doporučili obuv s nízkým podpatkem a dostatečně širokou kontaktní plochou.

Ještě názornější výsledky přinesl menší experiment, v němž vědci porovnávali různé typy obuvi u lidí kolem osmdesáti let. Už 4,5 centimetru vysoký podpatek u účastníků významně zhoršil některé ukazatele rovnováhy.

To ale neznamená, že každá bota s tlustou podrážkou je nebezpečná. Rozhodující je celková konstrukce.

Těžká a neohebná bota mění způsob chůze

Při chůzi se chodidlo přirozeně pohybuje a přizpůsobuje povrchu. Obuv tento pohyb do určité míry mění. Proto se při hodnocení bot sleduje například tuhost podrážky, její místo ohybu, výška a tvar podpatku nebo způsob, jakým podrážka přichází do kontaktu se zemí.

Těžká a tuhá "bagančata" přirozený pohyb komplikují. Nohy jsou v nich zaklíněné v jedné pozici a při chůzi je musíte zvedat výše. 

U starších lidí je přitom stabilita při chůzi důležitá nejen kvůli pohodlí. Pád může mít v pozdějším věku podstatně vážnější následky než u mladého člověka.

Pozor na představu, že „čím měkčí, tím zdravější“

Ani opačný extrém ale není ideální. Velmi měkká a nestabilní obuv nemusí být automaticky pohodlnější nebo bezpečnější.

U bot se proto nedá jednoduše říct, že tvrdá podrážka je špatná a měkká dobrá. Některé tužší podrážky se dokonce používají jako součást zdravotnické obuvi a mohou pomáhat lidem s určitými problémy chodidla nebo kotníku. 

Pro běžnou módní obuv tedy platí spíš jednoduché pravidlo: neposuzovat botu podle toho, jak mohutně vypadá, ale podle toho, jak se v ní člověk skutečně pohybuje.

Jak vypadá bezpečná bota?

Pro starší ženy je při výběru důležitější než módní trend několik praktických vlastností.

• Nízký podpatek. Vyšší podpatek může zhoršovat rovnováhu.
• Dostatečně široká podrážka. Větší plocha, která se dotýká země, může přispívat ke stabilitě.
• Protiskluzový dezén. Podrážka by měla mít dobrou přilnavost k povrchu.
• Dobré upevnění nohy. Bota by neměla na noze volně cestovat ani se při chůzi zouvat.
• Správná velikost. Prsty potřebují dostatek prostoru a chodidlo by nemělo být v botě stlačené.

A především by měla být bota pohodlná při skutečné chůzi, ne pouze při krátkém vyzkoušení před zrcadlem.

Masivní tenisky nebo boty s výraznou podrážkou tedy nemusí skončit v botníku jen proto, že je ženě více než šedesát.

Rozumnější je podívat se na ně z jiného úhlu. Je podrážka příliš vysoká? Je bota stabilní? Drží dobře na noze? Neomezuje při chůzi? A dokáže se v ní člověk bezpečně pohybovat i na nerovném povrchu?

Při zkoušení nových bot proto nestačí zjistit, zda vám sedne velikost. Důležité je udělat několik kroků po obchodě a všímat si, jak se vám v botách chodí. Sebemenší nepohodlí může být náznakem, že tohle nebude pár pro vás. Lepší je zjistit to hned než až během delší procházky městem.