Vyhodili ho těsně před slávou. Zatímco jeho kamarádi dobývali svět, on 20 let seděl za úřednickou přepážkou
Foto: Unsplash
4 min
Stačil jeden srpnový den roku 1962 a z muzikanta, který ještě před pár týdny stál na pódiu po boku budoucích legend, se stal obyčejný úředník. Dvacet let zpracovával žádosti o podporu v nezaměstnanosti, zatímco se jeho bývalí kolegové topili v penězích a slávě.
Reklama
Šestnáctého srpna 1962 vešel Randolph Peter Best do liverpoolské kanceláře manažera Briana Epsteina. Odcházel odtud jako bývalý člen kapely, která měla brzy změnit svět. Žádné smlouvy, žádné vysvětlování. Jen krátké ústní sdělení, že je konec.
Za zavřenými dveřmi to ukuli John Lennon, Paul McCartney a George Harrison. Brian Epstein s tím nesouhlasil, ale nakonec ustoupil. Impuls přišel ze studiové zkoušky v Abbey Road ze 6. června 1962, kde producent George Martin vyjádřil vážné pochybnosti o Bestově bubnování.
Co se vlastně stalo
Pete nedokázal udržet stabilní tempo. Jeho přechody byly slabé, technicky zaostával. Ale nebylo to jen o hudbě.
Byl tichý introvert, který se s ostatními mimo pódium nestýkal. Odmítal nosit typický účes mop-top, nechtěl se přizpůsobit rodící se image. Zatímco John, Paul a George tvořili semknutou partu, Pete žil v sociální izolaci. Prostě mezi ně nezapadal.
Jeho místo zaujal Richard Starkey. Svět ho poznal pod jménem Ringo Starr.
Mýty o žárlivosti a producentově rozkazu
Bestova matka Mona šířila teorii, že syna vyhodili kvůli žárlivosti na jeho vzhled. Pete byl u liverpoolských děvčat skutečně populární, ale skutečné důvody vyhazovu byly prozaičtější: slabá technika a neschopnost zapadnout do party.
Další mýtus tvrdí, že vyhazov nařídil producent George Martin. Slavný producent však tehdy pouze navrhl použít pro studiové nahrávání najatého hráče, což byla běžná praxe. Sám Martin později v rozhovoru pro biografii Huntera Daviese řekl:
„Nikdy jsem nenavrhl, že by měl Pete Best odejít. Jen jsem řekl, že pro účely první desky Beatles bych raději použil studiového hráče. Netušil jsem, že ho Brian Epstein úplně vyhodí. Pete vypadal jako nejlépe prodejný artikl, co se týče vzhledu. Bylo to pro mě překvapení, když jsem se dozvěděl, že ho pustili k vodě.“
Z pódia za úřednickou přepážku
V srpnu 1962 přišel Pete Best o týdenní gáži přibližně 15 liber. Přišel o možnost podílet se na autorských právech z hitů jako Please Please Me nebo She Loves You. Z jeho bývalých kolegů se během několika měsíců stali multimilionáři.
On se musel postavit realitě. V letech 1968 až 1988 pracoval celých dvacet let jako řadový státní úředník na úřadu práce v Liverpoolu s průměrným platem. Zpracovával žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Zatímco John, Paul, George a Ringo dobývali planetu.
Pak přišel listopad 1995
Internetem se často šíří, že Pete Best byl zanechán v naprosté chudobě a z úspěchu Beatles nikdy nic neměl. V listopadu roku 1995 se však situace dramaticky změnila.
The Beatles vydali album Anthology 1, které obsahovalo deset raných nahrávek právě s Bestem za bicími. Album se stalo okamžitým hitem. Hned v prvním týdnu se prodalo přes 400 000 kopií, celosvětové prodeje přesáhly 3,5 milionu kusů.
Jelikož Best na těchto deseti skladbách prokazatelně bubnoval, měl ze zákona nárok na licenční poplatky. Získal jednorázový příjem v odhadované výši mezi 1 až 4 miliony liber, některé zdroje uvádějí dokonce až 8 milionů amerických dolarů.
Tento nečekaný finanční dar z něj učinil zajištěného milionáře. Umožnil mu okamžitý odchod do předčasného důchodu a zajistil jeho rodinu. Přišel o slávu největší kapely světa, ale osud mu nakonec po letech vrátil to, co mu právem patřilo.
