Chlebové šidítko: Jak mladá pekařka ve starověkém Řecku vynalezla první ekologický produkt erotického průmyslu
Foto: Museum of Fine Arts, Boston / Creative commons, CC-BY-SA
4 min
Erotické pomůcky a hračky nejsou zdaleka výdobytkem moderní doby. Materiály se sice liší, ovšem účel pomůcek je pořád stejný.
Reklama
Dosud nejstarším známým erotickým šidítkem, robertkem či dildem na světě je dvaceticentimetrový falus z leštěného jílovce z období svrchního paleolitu (asi před 28 000 lety) nalezený v jeskyni Hohle Fels nedaleko Ulmu ve Švábsku týmem z univerzity v Tübingenu. Profesor Nicholas Conard z univerzitního oddělení raného pravěku a čtvrtohorní ekologie s příznačným názvem vysvětlil: „Ženská vyobrazení s vysoce zdůrazněnými sexuálními atributy jsou velmi dobře zdokumentována v mnoha lokalitách, ale mužská vyobrazení jsou velmi, velmi vzácná.“
Olisbos z mosazi, kůže i chleba (500 let př. n. l.)
Ve starověkém Řecku se ženy bavily pomocí tzv. olisbos. Něco, co lze popsat pouze jako chlebové tyčinky podobné robertkům, známé jako olisbokolíky (jednotné číslo olisbokollix), bylo známo ve starověkém Řecku již před 5. stoletím př. n. l. Častěji se dilda vyráběla buď ze dřeva, mosazi, nebo z lisované kůže. Jednalo se o umělý falus o velikosti asi 15 centimetrů. Existovaly různé typy, ale nejlevnější byl olisbokollix, dildo z chlebového těsta připomínající chlebovou tyčinku: varianta „udělej si sám“ a na zakázku.
Starověký lubrikant
Jako lubrikant se běžně používal – jak jinak v Řecku – olivový olej. Před použitím umělého penisu se náhražky hojně mazaly tímto řeckým tekutým zlatem.
Rozličné starověké rozkoše
Dilda vyrobená z tyčinek a mastí na vadnoucí erekci vyrobených z myšího trusu jsou jen některé z bizarních faktů obsažených v knize The Joy of Sexus: Lust, Love, and Longing in the Ancient World. Její autorka Vicki Leonová, která se sama označuje jako „historický detektiv“, uvedla, že byla šokována, když začala zkoumat, jak lidé před více než 2000 lety oslavovali lásku a chtíč.
„Nikdo se tehdy neoznačoval za heterosexuála, gaye nebo bisexuála. Snadno se přiznávali k duhovým smyslným požitkům – bez pocitu viny.“
Když začala podrobněji pátrat, objevila nepřeberné množství věcí, kterými byli muži a ženy například v prvním století našeho letopočtu posedlí. „Uctívání hýždí. Afrodiziaka. A antiafrodiziaka. Výstřelky celebrit. Ilustrované porno od spisovatelek. Biologicky rozložitelná dilda,“ vyjmenovává Leonová. V její knize jsou desítky kapitol věnovaných sexuálním pozicím a erotickému chování v dávných dobách.
Jak ke své funkci chleba přišel
K tématu chlebových penisů říká autorka knihy: „Začalo to v jedné pekárně před naším letopočtem, kde si dívka, která měla zrovna čas, začala pohrávat s chlebovým těstem“. „Během lascivního snění vytvořila olisbokollix neboli robertka z chlebového těsta, první ekologický produkt sexuálního průmyslu. Od té chvíle měly osamělé vdovy v Arkádii, neuspokojené matky v Aténách a holky bez partnera na Lesbu k dispozici diskrétního a jednorázového kamaráda ‚pro kutily‘.“
Na závěr autorka knihy Leonová dodává: „Vyrobený na míru; dokonce i výživný, kdyby bylo potřeba. Myslíte, že si vymýšlím? Kdyby jen moje představivost byla natolik dobrá“.
