Pro staré Řeky byla postel důležitým místem a město Milét starověkým výrobním a exportním centrem robertků

Sexuální pomůcky a hračky nejsou zdaleka výdobytkem moderní doby. Materiály se sice liší, ovšem účel pomůcek je pořád stejný. A dobře to věděli i zde – Milét bylo významné starověké město v jihozápadním cípu Anatolie, Malé Asie. Milétská škola stála u zrodu řecké filozofie a vědy a město je několikrát zmiňováno v Novém zákoně.

Milét ležel při ústí řeky Meandros, asi 60 km jihozápadně od města Aydin a asi 5 km severně od Akkoy v dnešním Turecku. Místo bylo osídleno nejpozději v neolitu a později bylo významným přístavem.

Přečtěte si také

Rodiče ve starověku běžně utráceli své děti: Vraždy děvčátek podle dobových spisů způsobily zkázu…

4. 12. 2022

Pro staré Řeky byla erotika důležitá

Město Miletus bylo nejen kulturním a ekonomickým centrem, bylo také městem umělých penisů. Z dnešního pohledu by se dalo nazvat výrobním a vývozním centrem tzv. olisbos (starořecky olistheîn, což znamenalo sklouznout, klouzat, někdy překládáno jako vkládat), které známe jako dildo. Termín dildo byl poprvé vytvořen kolem roku 1400 našeho letopočtu a pochází z latiny pro „dilatare“, což znamená „dokořán otevřené“, a z italštiny pro potěšení, což se překládá jako „diletto“.

Na Středním východě historické zprávy zmiňují Egypťany a Řeky, kteří jako sexuální pomůcky používali nezralé banány nebo velbloudí trus obalený pryskyřicí. Pomůcky se však používaly mnohem dříve, již v roce 500 před naším letopočtem, kdy byly falusy vytesány z kamene, kůže nebo dřeva. Některé byly dokonce vyrobeny z dehtu.

Ty nejstarší

Dosud nejstarším známým erotickým šidítkem, robertkem či dildem na světě je dvaceticentimetrový falus z leštěného jílovce z období svrchního paleolitu (asi před 28 000 lety) nalezený v jeskyni Hohle Fels nedaleko Ulmu ve Švábsku týmem z univerzity v Tübingenu. Jak jsme psali v našem článku Chlebové šidítko: Jak mladá pekařka ve starověkém Řecku vynalezla první ekologický produkt erotického průmyslu řecké ženy se tehdy oblažovaly pomocí tzv. olisbos. Tyto podobou chlebovým válečkům či tyčinkám, chcete-li starověké robertky, byly známy jako olisbokolíky ve starověkém Řecku již dříve než 500 let před Kristem. Jako lubrikant se běžně používal – jak jinak v Řecku – olivový olej. Před použitím umělého penisu se náhražky hojně mazaly tímto řeckým tekutým zlatem.

Přečtěte si také

Ve starém Řecku měly ženy málo příležitostí se prosadit. Básnířka Sapfó byla výjimka, už za svého…

25. 2. 2023

Skutečná funkce náhražky penisu

Zejména ve starověkém Řecku zprávy tvrdí, že obchodníci ve městě Miletus vyráběli a prodávali předměty zvané „olisbos“, které měly manželkám pomoci dosáhnout sexuálního pronikání, když byli jejich manželé pryč. Vysoce postavení členové společnosti dokonce vystavovali své sexuální hračky, často vyrobené ze stříbra, zlata a slonoviny.

Tři možné funkce kyje z Vindolandy

Starověké falické předměty se také často používaly k odhánění zla. Už začátkem 90. let minulého století byl v místech římské pevnosti Vindolanda v dnešním hrabství Northumberland na severu Anglie nalezen podivuhodný dřevěný předmět. Tehdy ho ovšem archeologové v katalogu popsali jako nástroj pro zašívání, pozdější interpretace ho považovaly za dřevěný kyj.

Přečtěte si také

Homosexualita ve starém Řecku byla neodmyslitelnou součástí života. Dnes to vidíme úplně jinak

12. 1. 2023

Tým archeologů se usnesl na třech možných teoriích o využití tohoto předmětu, které byly popsány v časopise Antiquity.

Sexuální pomůcka

Jednou z teorií je, že byl používán k erotickým účelům. To by mohlo znamenat, že šlo o sexuální hračku, i když je třeba určité opatrnosti, řekl docent archeologie na Newcastle University Rob Collins.

„Ne vždy se [dilda] používala pro potěšení...mohou to být nástroje mučení, takže jsem velmi opatrný s použitím termínu sexuální hračka. (…) Pokud tomu tak je, bylo by to, pokud je nám známo, první římské dildo, s nímž se archeologové setkali. Z řecké a římské poezie a řeckého a římského umění víme, že se dilda používala. Ale zatím se nám nepodařilo najít žádný archeologický příklad, což je samo o sobě zajímavé.“

Tlouk

Podle druhé teorie se předmět používal jako tlouk, a to buď ke kulinářským účelům nebo k mletí kosmetických či léčivých přísad. Jeho velikost by umožnila snadné použití a tvar by potravinám nebo přísadám propůjčil domnělé magické vlastnosti.

„Šém“

Třetí možností je, že byl určen k zasunutí do sošky, které se kolemjdoucí dotýkali pro štěstí nebo k pohlcení či aktivaci ochrany před neštěstím – což bylo běžné v celé římské říši. Pokud by tomu tak bylo, soška by se pravděpodobně nacházela poblíž vchodu do důležité budovy, napsal britský Guardian.