Pračlověk se z Afriky do Austrálie přesouval rychlostí 1 až 4 kilometry za rok

Pračlověk se z Afriky do Austrálie přesouval rychlostí 1 až 4 kilometry za rok

Foto: J. F. Horrabin / Public domain, Wikimedia commons

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Austrálie se na počátku třetihor oddělila od Starého světa a již nikdy nebyla přímo spojena s Asií, ani v době největšího poklesu hladiny světového oceánu. V důsledku této dlouhodobé izolace se v Austrálii vyvinuly jen nejnižší druhy savců jako vačnatci a vejcorodí.

Reklama
Obsah článku
  1. Předchůdci původních obyvatel
  2. Příchod do Austrálie – kudy a kam
  3. Cesta vedla zřejmě přes Asii
  4. Bez plavidel to nešlo
  5. Dvě teorie osídlení kontinentu
  6. Jak rychle se původní obyvatelé rozšířili po kontinentu

Vyšší formy savců jako placentálové zde nevznikly a díky vodní ploše sem většinou nemohly ani migrovat. Z nálezů nástrojů a lidských pozůstatků však můžeme usuzovat, že zde žili lidé, Homo sapiens sapiens, a to již nejméně před 40 000 lety, uvádí Marie Navrátilová svoji bakalářskou práci na téma Osídlení Austrálie Homo sapiens – antropologické důkazy.

Předchůdci původních obyvatel

Podle Navrátilové dnes můžeme na území Austrálie najít jen asi 45 000 původních tmavých obyvatel země, tzv. Aboriginálů (jinak Aboriginců, Aboridžinců). Jejich předchůdci, tzv. australoidi, pravděpodobně pocházeli z jižní asijsko-oceánské větve pleistocénních populací. Původní i smíšené paleolitické populace se nejprve dostaly do jižních částí jihovýchodní Asie a odtud dále do Austrálie, Tasmánie a Melanésie.

Potomci australoidů se vyznačují tmavou pletí, širokým nosem, velkými nadobočními oblouky, ubíhajícím čelem, vlnitými vlasy a někteří i výrazným ochlupením těla. Jedná se většinou o velmi starobylé vývojové znaky. Zřejmě zde původní populace zůstaly po svém příchodu izolovány a vlastní australoidní typ obyvatel se vyvinul teprve na půdě Austrálie. Díky svým typickým tělesným znakům představují Austrálci zvláštní antropologický typ, píše Navrátilová.

Příchod do Austrálie – kudy a kam

Jedna z teorií založená na genetických i archeologických studiích předpokládá, že anatomicky moderní lidé Homo sapiens se vyvinuli v Africe asi před 200 tisíci lety. Odtud se rozšířili po celém světě a nahradili ostatní druhy hominidů. Toto rozšíření se událo pravděpodobně před 50 – 100 tisíci lety.

Cesta vedla zřejmě přes Asii

Podle všeho tehdejší člověk nejprve kolonizoval oblasti, které byly ekologicky příznivé a teprve poté méně vhodné oblasti. Jejich cesta na východ vedla podél jižního pobřeží Asie. Došli až do jihovýchodní Asie. Jejich přesunutí dál, na australský kontinent, bylo pravděpodobně zpožděno díky potížím s překonáváním vodní plochy, neboť Austrálie se oddělila od Asie zhruba před 3 miliony let. K prvním pokusům o delší plavbu přes moře z Indonésie na australský kontinent mohlo docházet už před 60 000 lety. Definitivní kolonizace Austrálie proběhla mnohem později, asi před 35 000 lety.

Bez plavidel to nešlo

K překonání hlubokých úžin oddělujících některé ostrovy Indonésie potřebovali lidé plavidla. Pozůstatky takových lodí se bohužel nenašly a ani jiné archeologické důkazy, že lidé v tomto období přistáli v Austrálii, nejsou.

Dvě teorie osídlení kontinentu

Poté, co první lidé přistáli u břehů Austrálie, začali se šířit po celém kontinentu. Existují dvě teorie, které vysvětlují, jakým způsobem a jak rychle k tomu došlo. První model předpokládá, že se lidé šířili podél pobřeží Austrálie a trvalo jim poměrně dlouhou dobu, než osídlili celý kontinent. Podle druhé, alternativní, teorie se lidé šířili jednotně a rychle do všech oblastí. Archeologové obě hypotézy studovali a hledali důkazy, aby zjistili, která teorie je ta správná. Pokud by se ve vnitrozemí našly důkazy o brzkém osídlení, podporovalo by to druhý model.

Jak rychle se původní obyvatelé rozšířili po kontinentu

Harvardský antropolog Joseph Birdsell se v polovině 20. století domníval, že osídlení celého kontinentu trvalo lidem 1 300 až 2 200 let. Vzal však v úvahu pouze vzdálenost, kterou museli lidé urazit, a ne odlišná prostředí v různých částech Austrálie, která mohla dobu přesunu ovlivnit.

Podle dalších genetických důkazů se lidé přesouvali z Afriky do Austrálie přes jižní a jihovýchodní Asii rychlostí 1 - 4 kilometry za rok. Pokud se lidé šířili po Austrálii stejnou rychlostí, mohli ji osídlit během 1 000 až 4 000 let, tedy podobně, jak odhadoval Birdsell, popisuje Marie Navrátilová.

Reklama
Zdroj článku:
Navrátilová, Marie: Osídlení Austrálie Homo sapiens – antropologické důkazy, bakalářská práce, 2010, Přírodovědecká fakulta, Ústav Antropologie, Masarykova Univerzita Brno

Možná jste zmeškali

Policie je v pohotovosti: Mikroskopické množství této drogy je vás schopno zabít

Policie je v pohotovosti: Mikroskopické množství této drogy je vás…

Policie v celé České republice je v těchto dnech v plném nasazení. Několik případů již skončilo smrtí, policie už nalezla tři místa související s touto hrozbou.

Betonový květináč: Zahradní trend, který dnes láká zloděje

Betonový květináč: Zahradní trend, který dnes láká zloděje

Kdysi běžná výzdoba zahrádek našich babiček, dnes cenný artikl, po kterém jdou sběratelé i zloději. Staré betonové květináče zažívají comeback – a rozhodně nejde o žádnou levnou retro zábavu.

Hračky jsou artiklem, který má potenciálně velkou hodnotu

Hračky jsou artiklem, který má potenciálně velkou hodnotu

Kdo z nás by se občas v myšlenkách nevracel do doby bezstarostného dětství? K němu neodmyslitelně patří i hračky, bez nichž by bylo poloviční. Pokud je ale máte stále někde ve skříni nebo na půdě, nemusíte je brát jen jako sentimentální vzpomínku. Staré hračky totiž mohou mít opravdu velkou cenu.

Nový objev: Slavičí koncerty jsou výsledkem dlouhého tréninku, ne vrozeného talentu

Nový objev: Slavičí koncerty jsou výsledkem dlouhého tréninku, ne…

Jaro přináší do české krajiny slavičí koncerty, které fascinují posluchače už po generace. Odkud se ale bere slavičí mistrovství a co stojí za jejich nezaměnitelnými trylky? Profesor Michał Budka se rozhodl odhalit tajemství, které slavíci skrývají ve svých písních – a jeho zjištění překvapí nejen milovníky přírody.

Pražský orloj: Většina Čechů jím opovrhuje, pro turisty je však svatým grálem

Pražský orloj: Většina Čechů jím opovrhuje, pro turisty je však…

Pražský orloj fascinuje návštěvníky už více než 600 let. Tento jedinečný středověký hodinový mechanismus ukrývá tajemné legendy, astronomická tajemství a neobvyklé technické postupy. Co se skrývá za jeho tajemstvím?

Test z pravopisu: Uhodněte, kde patří y/i. Chytáky jako ze školy

Test z pravopisu: Uhodněte, kde patří y/i. Chytáky jako ze školy

Bez psaní se naštěstí stále neobejdeme. Možná vaše dítko školou povinné zápasí s pravidly českého pravopisu, kde se píše měkké i a kde tvrdé y.

Kvíz: Pokud máte víc než 40, radši to ani nezkoušejte. Všichni mladší to zvládnou

Kvíz: Pokud máte víc než 40, radši to ani nezkoušejte. Všichni mladší…

Mladí lidé pod třicet let to zvládnou levou zadní. To pod třicet se zapotí. Pokud vám je nad 40, přejeme hodně štěstí. Budete ho potřebovat. Pravděpodobně totiž nedopadnete nejlépe!

Než napíšete první velikonoční SMS: Připomeňte si pravopis, ať se neztrapníte

Než napíšete první velikonoční SMS: Připomeňte si pravopis, ať se…

Už zase ty svátky jara a s nimi věčná otázka: velké, nebo malé „v"? Potíte se při psaní SMSky s přáním, aby to nevypadalo hloupě? Nejste sami. Někdo nad tímto detailem sice mávne rukou, ale pro ty, kterým na správné češtině záleží, může nesprávné „v" znamenat velký trapas. Než stisknete „odeslat", raději si přečtěte, jak se z téhle pravopisné ošemetnosti elegantně vyvlíknout a zazářit s bezchybným přáním.

Kvíz: Máš pod 40? Přece jen to půjde. Nad 40? Budeš se trápit jako nikdy

Kvíz: Máš pod 40? Přece jen to půjde. Nad 40? Budeš se trápit jako…

Mezigenerační rozdíly zde byly odjakživa. Svět se neustále vyvíjí stejně tak, jako naše země a společnost. Život dnešních mladých lidí je do jisté míry zcela jiný, než tomu bývalo u starších generací. V našem kvízu se zaměříme zejména na mezigenrační rozdíly a na to, jak probíhal běžný život ještě před pár desítkami let zpátky.

„Polystyrenové chlebíky a křupky“: Vypadají nevinně, ale tělo matou, do zdravého jídelníčku nepatří

„Polystyrenové chlebíky a křupky“: Vypadají nevinně, ale tělo matou,…

Často je právě tohle jídlo představováno jako dietní, pro děti, v podstatě bez kalorií. Opak je ale pravdou a rozhodně nejde o výkvět zdravé výživy. Okamžitě tohle vyřaďte z jídelníčku.

Doporučené články

Jana Plodková ukázala chalupu v Krkonoších. Část musela jít k zemi, dnes tam jezdí za absolutním tichem

Jana Plodková ukázala chalupu v Krkonoších. Část musela jít k zemi, dnes tam jezdí za absolutním tichem

Když herci doplatí na váhu: Gosling přibral 25 kilo marně a Lawrence nutili hubnout pomocí nahých fotek

Když herci doplatí na váhu: Gosling přibral 25 kilo marně a Lawrence nutili hubnout pomocí nahých fotek

Fotokvíz z kriminálek 60. až 80. let: První polovičku prosvištíte, jenomže na 7. záběru utrpíte tvrdý náraz

Fotokvíz z kriminálek 60. až 80. let: První polovičku prosvištíte, jenomže na 7. záběru utrpíte tvrdý náraz

Herečka prozradila, jaký nejhorší zážitek jí Ulice přinesla

Herečka prozradila, jaký nejhorší zážitek jí Ulice přinesla

Komedie Po čem ženy touží na Nova Cinema: Mel Gibson četl myšlenky a vosk na nohy vytrpěl naostro

Komedie Po čem ženy touží na Nova Cinema: Mel Gibson četl myšlenky a vosk na nohy vytrpěl naostro

Reklama