Krvavá historie se nevyhýbá ani známým hradům
Foto: ccaetano / Depositphotos
3 min
Historie je plná temných a znepokojivých kapitol, které zanechaly nevymazatelný otisk na podobě našich památek. Některé z nich nesou stopy tragických událostí, jako byly popravy, čarodějnické procesy nebo krvavé vzpoury.
Reklama
Hrad Houska
V našem výčtu nemůžeme začít ničím jiným než hradem Houska. Ten byl později přestavěn na zámek a nachází se ve východní části chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Překvapí především svou tajemností, má totiž údajně strážit vchod do pekel. Jeho umístění v krajině tomu částečně napovídá, v okolí se totiž nikdy neobjevila žádná významná obchodní stezka, dokonce ani poloha stavby není strategicky výhodná. Stráží tedy svět před něčím, co by se nemělo dostat na jeho povrch?
Krvavá historie poprav
Čarodějnické procesy, které mnohdy vznikly z banality, jako je například schopnost ženy uvařit takový bylinkový čaj, který pomohl jejímu muži, jsou temnou stránkou naší historie. Všichni známe procesy, kdy se ženě uvázal kámen k nose, a pokud vyplavala, byla čarodějnicí. Pokud zůstala u dna, byla nevinná, ale život jí samozřejmě nikdo nevrátil.
Otisk čarodějnických procesů, mučení a poprav s sebou z minulosti nese i zámek Velké Losiny. Obviňování lidí zde začalo rokem 1678.
„Žebračka Marina Schuchotová údajně ukradla hostii ze svatého přijímání. Zdejší pověrčivá hraběnka Angele Sybille Galle rozená Žerotínová pozvala na panství Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu, jenž měl s čarodějnickými procesy dlouholeté zkušenosti z Jesenicka. Losinský zámek byl místem věznění, výslechů a mučení několika desítek obviněných lidí. Do roku 1696 takto zemřelo 52 obětí. Postupně se zájem J.F. Bobliga zaměřil na lidi vlastnící lány a nemovitosti, majetek odsouzených totiž patřil inkvizitorům. Nejstatečnější obětí Bobliga byl šumperský děkan a farář Kryštof Lautner. Ten svým kázáním vystupoval proti těmto procesům a stal se tak nepohodlným. Lautner byl mučen a vydržel všechny stupně tortury a podle práva měl být propuštěn, přesto Boblig docílil jeho upálení na náměstí v Mohelnici v roce 1685,“ uvádí web cestopisy.net.
Historií krvavých procesů tak nechvalně proslulo celé tehdejší losinské panství.
Krvavá historie se nevyhýbá ani známým hradům
Jedním z nejznámějších procesů byly také pražské defenstrace konané mimo jiné i na Pražském hradě. Bez obětí se obešla až ta třetí, kdy byli z oken kanceláří vyhozeni dva katoličtí místodržící s písařem. Ti měli ale štěstí a pád z výšky přibližně sedmnácti metrů prý všichni tři přežili jen díky tomu, že dopadli na prudkou stráň a zároveň smetiště. Svou krvavou historii má také hrad Svojanov, kde byli v nejtemnějších dějinách zazdíváni lidé. Dodnes se zde prý objevují krvavé stopy malé Kateřinky, více o jejím příběhu se dozvíte v tomto článku.
Mnohem krvavější historii nese bývalý hrad Leopoldov, který se proměnil ve vězení. V novodobých dějinách, konkrétně v roce 1990, se zde vzbouřili vězni a konala se tu měsíc trvající vzpoura, ke které se připojilo zhruba 220 vězňů. Ti dokonce zapálili jednu celou budovu. Zasahovala zde také armáda s těžkou vojenskou technikou.
Naše památky tak nesou otisky hrůz, které si dnes těžko můžeme představit.
