Téměř 90 % žen, které přišly rodit na tajno k Apolináři, byly služky. Oběti panstva i pachatelky
Foto: William Byles - Bonhams / Public domain, Wikimedia commons
více než 5 min
Většinou neměly vzdělání ani finance. Mnohdy byly mladinké a musely samy obstarat rodinu. Daleko od rodiny zasvětily svůj život službě v cizích rodinách, často jen za jídlo a střechu nad hlavou. A byly zneužívány, různým způsobem, prakticky beztrestně…
Reklama
„Pánové své služebnictvo zneužívali nejen finančně, morálně, ale i sexuálně a fyzicky. V tehdejších dobách zdravotnické služby nebyly nikterak vyspělé, proto mnohé násilné činy mohly být zamaskovány za nešťastnými náhodami nebo například za něčím tak přirozeným, jako byl porod. Smrt u porodu nebývala v té době nikterak záhadná,“ popsala Magda Richterová pro web Mix24. Služky nebyly ušetřeny fyzickým trestům, pokud nebyly poslušné, jak si panstvo přálo. Podle autorky „práva neměly prakticky žádná, ani zastání, neměly se kam odvolat. Ženy byly znásilňovány, rodily nemanželské děti a za to byly také nejvíce potrestány“.
Útočiště pro matku i dítě
Jak jsme již psali v našem článku Porodnice U Apolináře měla tajný porodní sál, kam směly jen rodičky s maskou, a již tenkrát zajišťovala tzv. roaming, Zemská porodnice na pražském Novém Městě sloužila jako útočiště pro chudé rodičky, kterým poskytovala bezplatnou péči na základě jejich sociálního postavení potvrzeného dokladem z farnosti.
Ženy, které se rozhodly pro tajný porod, mohly vcházet pouze jim vyčleněným vchodem; kvůli nim zde byl zřízen také nalezinec zvaný „Dům nalezenců“. Většina maminek (chudých i bohatých), které zde rodily, byla neprovdána, uvádí v knize Co v průvodcích nebývá aneb Historie Prahy k snadnému zapamatování novinářka a spisovatelka Stanislava Jarolímková.
V druhé polovině 19. století poskytovala pražská Zemská porodnice péči průměrně 3 000 ženám ročně. Podle dostupných informací, které shromáždil Český statistický úřad (ČSÚ), 42 % z nich byly místní matky, pocházející z hlavního města, a 58 % rodiček pocházelo z venkova z celého českého království. Většina rodiček, celkem 88 %, využívajících služby a péči Zemské porodnice, byla povoláním – služka. Tehdejší statistiky uvádějí, že 37 % z nich byly pražské služky a 50 % služky venkovské. Smutným faktem je i to, že kolem čtvrtiny rodiček, které v této instituci své děti opustily, se v této budově také narodilo.
Porodem to nekončilo
Podle záznamů ČSÚ přicházely těhotné ženy obvykle 8 až 14 dní před plánovaným porodem. Po porodu matky s dítětem strávily asi osm dní v nalezenci. Pokud neodešly i s novorozencem domů, odevzdaly dítě, ale samy zde zůstaly povinně další čtyři týdny. Z jakého důvodu? Aby se staly kojnými a kojily cizí děti v Domě nalezenců.
Prážátka kolem Prahy rozeseta
V našem článku Prážátka: V okolí Prahy vyrůstalo největší množství nemanželských a nechtěných dětí z celé země je popsáno, kam se dostaly nezaopatřené děti, které spatřily světlo světa v pražské Zemské porodnici. Záznamy Českého statistického ústavu zmiňují pro představu rok 1892, kdy pražský nalezinec opustilo 1 338 dětí. Vlastní matky si domů odnesly 477 dětí, ale téměř dvojnásobek, konkrétně 861 novorozenců, byl předán pěstounům. Nejblíže byli samozřejmě pěstouni v okolí Prahy, což vedlo k tomu, že v daném roce do jejich péče přešlo podle ČSÚ 7 009 dětí. Situace byla taková, že nechtěných dětí z hlavního města království bylo v přilehlých venkovských okresech tolik, že se jim říkalo „Prážata“ nebo „Prážátka“.
Zajímavosti o služkách z ranku kriminálního
Služek pracujících v hlavním městě bylo samozřejmě velké množství, často je tedy potkalo i něco nemilého, nejenom to, že byly „obtěžkány“ (mnohdy pánem) ve službě, ale občas se „připletly“ do něčeho závažnějšího. Web Pražský den.cz nám nabízí pohled na titulek v pražských novinách Pražský denník v době před 155 lety, který zněl takto:
18. 9. 1868: Pražská rodina si najala služku. Vyklubala se z ní zlodějka
„Jedna rodina v Králodvorské ulici v Praze přijala před pěti dny služku, rodilou z Hostinného. V úterý si služka ale přivstala, oblékla se do šatů paniných, vzala si za 80 zl. prádla a šatstva a 109 zl. na hotovosti a ujela pryč po železnici. Když se bratr okradené paní o chvíli později vrátil jiným vlakem do Prahy, nalezl v nádraží sestřina psa, který nejspíš služku byl doprovázel. Tak se aspoň zvědělo, kterým směrem zlodějka ujela. – Pražský denník, 18. 9. 1868.“
Soudní proces s „bestií z Hradčan"
Další zaznamenaný kriminální případ, týkající se pražské služky, byla událost, kdy dne 28. října 1906 nalezl Antonín Pokorný, pomocník v uzenářském krámě na hradčanském Pohořelci (část Prahy nad Pražským hradem), ve sklepě mrtvé tělo novorozence. Podezření se obrátilo na služku Marii Antuškovou, u které byly předtím pozorovány změny naznačující těhotenství. Antušková nejprve popřela, ale později přiznala, že dítě porodila a „nedopatřením mu šlápla na hlavičku“. Lékaři však odhalili, že novorozenec byl uškrcen. Při procesu zjištěná – již dřívější - úmrtí nemanželských dětí Antuškové vedla porotu k přísnějšímu postupu vyšetřování, ačkoliv policie v minulosti neprokázala její vinu. Nakonec byla Marie Antušková odsouzena vrchním soudem k třem letům těžkého žaláře.
Aféra světoznámého herce a politika se služkou
Aféry se služkou se nevyhýbají ani současným tandemům „pán-služka“. Hollywoodský herec, původem z Rakouska, a bývalý guvernér amerického státu Kalifornie Arnold Schwarzenegger deset let tajil, že má nemanželské dítě. Když jeho aféra se služkou před pár týdny praskla, popsal rodinné trable v květnu roku 2011 server iDnes, manželka Maria Shriverová se rozhodla požádat o rozvod. Byli spolu 25 let. Matka nemanželského dítěte pracovala v domácnosti dvacet let a propustili ji toho roku v lednu.
