Duchovní Abélard a jeho studentka Heloise aneb Nejvášnivější středověká milostná aféra

V roce 2017 vydalo nakladatelství Argo do češtiny přeložené Dopisy dvou milenců (Milostná korespondence 12. století), které z latinských originálů vybrala, okomentovala a přeložila Jana Daňhelová. Soubor obsahuje 116 středověkých milostných dopisů, pocházejících pravděpodobně z 12. století. Texty jsou plné vášně a citového zaujetí. Dosud „není sice zcela jasné, kdo byl jejich autorem, ani zda jde o reálnou milostnou korespondenci či o fiktivní výtvor, ale někteří badatelé se domnívají, že by se mohlo jednat o původní korespondenci mezi Abélardem a Heloisou. Spor o autorství probíhá dodnes,“ uvedlo Argo. „V každém případě máme v českém překladu vynikající literární dílo, které patří k pokladům tzv. renesance 12. století,“ dodává nakladatelství.

Tento příběh představuje složitou síť osobních vztahů, intelektuálních ambicí a dobových konvencí, jež formovaly osudy jeho hlavních protagonistů. Heloisa a Abélard zůstávají ikonami středověkého intelektuálního a romantického idealismu, jejichž příběh odhaluje nejen hloubku jejich vzájemné lásky, ale i tragické následky společenských omezení a osobních rozhodnutí.

Co se stalo

Příběh Heloisy a Abélarda se odehrává ve středověké Paříži a představuje mimořádný příklad lásky, intelektu a tragédie. Heloisa (asi 1095-1164), narozená do aristokratického rodu, byla v době setkání s Abélardem (1079-1142) známa jako mimořádně inteligentní a vzdělaná žena. Její vzdělání započalo v klášteře v Argenteuil a pokračovalo v Paříži pod dohledem jejího strýce Cannona Fulberta, kanovníka v chrámu Notre Dame.

Abélard, (francouzsky Pierre Abélard), v té době sedmatřicetiletý, byl na vrcholu filozofické kariéry a jeho přednášky byly v Paříži velmi oblíbené. Přestože se dosud věnoval pouze své kariéře, setkání s Heloisou ho hluboce zasáhlo. Nabídl Fulbertovi své služby jako učitel, což mu umožnilo být Heloise blíže. Jejich vztah se rychle prohluboval, a to i přes snahu jej utajit před Fulbertem.

Přečtěte si také

Legenda o ořechu lásky: Jaké tajemství skrývají gigantické plody seychelské palmy?

30. 4. 2022

Vztah Heloisy a Abélarda byl plný intelektuálních i romantických momentů. Heloisa byla pro Abélarda nejen milenkou, ale i intelektuálním partnerem. Jejich vzájemná korespondence ukazuje hloubku jejich emocí i myšlenek. Abélardova láska k Heloise však vedla k zanedbávání jeho profesních povinností, a nakonec byl jejich vztah odhalen.

Po odhalení vztahu a narození syna Astrolába se Abélard rozhodl pro sňatek, aby legalizoval jejich vztah. Heloisa však byla proti, obávajíc se negativního dopadu na Abélardovu kariéru a nechtějíc být překážkou v jeho práci. Přesto byla ochotná obětovat svou reputaci – a před veřejností být cizoložnicí - pro zachování jejich vztahu. Tento krok znamenal velký zlom v jejich životech.

Přečtěte si také

Grónská manželství: Eskymáci se laskali jinak než líbáním a uchazečka o vdovce mazaně velebila jeho…

24. 3. 2023

Manželství Heloisy a Abélarda bylo provázeno tajností a strachem z odhalení. Heloisa se dokonce na čas vrátila do kláštera v Argenteuil, což v Fulbertovi vyvolalo podezření, že Abélard se chce svých závazků zbavit. Fulbertův hněv a touha po pomstě vyústily v brutální útok: „Zaslepený kanovníkův hněv a touha po pomstě vyústily v tragický čin – jeho muži vtrhli jedné noci do Abélardovy komnaty, kde Abélarda krutým způsobem zbavili mužství. Tato událost vyvolala v Paříži obrovský skandál, neboť kastrace byla považována za trest určený cizoložníkům či sexuálním deviantům, a pro Abélardovu další intelektuální a pedagogickou činnost měla dalekosáhlé důsledky…“

Přečtěte si také

Islámská láska: Mezi Mohamedovými manželkami byla o 15 let starší ikona i velmi krásná židovka

12. 6. 2023

Konec, ale ne lásky

Peter se nakonec rozhodl stát se mnichem, aby odčinil své hříchy, a požádal o totéž Helloise. Jejich příběh zde měl skončit, ale nikdy se tak nestalo. Ve skutečnosti to, co jejich legendární lásku odlišovalo od ostatních, byla jejich láska a touha, která nikdy neskončila, i když se už nikdy neviděli. 

Ačkoli si zakázali vzájemné objetí, dál si vyznávali lásku formou dopisů, které přežily několik staletí a našly si cestu do světa. V stovky let později jejich příběh dojal Josefinu Bonaparte, Napoleonovu první manželku, natolik, že nařídila, aby ostatky obou milenců byly pohřbeny společně na pařížském hřbitově Pereilakis. Ačkoli se nejedná o pohádku se šťastným koncem, byla to opravdová vášeň, která překonala čas i místo, a dokazuje nám, opravdová láska a oddanost vydrží i ty nejdrsnější podmínky.