Zapomeňte na astry. Tato nenáročná rostlina bude zdobit truhlíky až do mrazů
Když letničky pomalu končí a podzimní truhlíky začínají působit trochu smutně, přichází její...
Obyvatelé nejsevernějších končin naší planety, Inuité (Eskymáci), si pochutnávají na parazitických buchankách. Tito korýši se zavrtávají hluboko do těla ryb nebo velryb. Parazit prý díky hostitelově krvi chutná sladce.
Opuštěný dům v lukrativní čtvrti Hong Kongu láká zvědavé lovce duchů. Většina těchto odvážlivců však dům záhy s křikem opouští.
Vikingská loď stará 1200 let, objevená na norském bramborovém poli, odhaluje neobyčejný obraz toho, jak byli dávní skandinávští vojevůdci posíláni na onen svět.
George Washington, první prezident Spojených států, je jednou z nejvýznamnějších postav v historii Spojených států. I přesto, že jeho úspěchy a význam jsou nepopiratelné, málo se ví o jeho osobním životě a o jedné zvláštní fobii, kterou trpěl. Tento muž byl velmi pečlivý ohledně svého pohřbu, a dokonce dal pokyny ohledně toho, jak má být pochován.
Přestože si piráty většinou představujeme jako muže, byly mezi nimi často i velmi mocné ženy. Ta nejúspěšnější velela čínským námořním psancům. Co říkají legendy o krásné Ching Shih?
K menším vrhacím zbraním, jež jsou součástí kajakářské výbavy grónských Inuitů, patří oštěp na ptáky, kterým se loví ptáci na vodní hladině nebo těsně nad ní. Zasáhnout z kajaku tuleně je velmi těžké, ale ještě těžší je zasáhnout ptáčka, který se houpe na hladině.
V Římě žilo třikrát více otroků než svobodných občanů. Většina z nich žila v zoufalých podmínkách. Získání svobody proto bylo snem snad každého z nich. Cesta k ní nebyla snadná a zadařilo se jen málokomu. Nabytá svoboda však nebyla bez omezení.
Homérovu Odysseu znají už děti na základní škole, možná by se měla alespoň její část přidat do povinné četby, protože o tak velkolepý příběh by neměl být nikdo ochuzen.
Jedním z nejznámějších příběhů o Eskymácích je jejich „podivný zvyk“ při setkání se stářím a smrtí. Podle oblíbené představy musí Eskymáci pracovat tak tvrdě, aby přežili, že prostě nezvládnou uživit staré dospělé, kteří již nepřispívají k blahobytu skupiny.
Dalo by se skoro říci, že lidé mají z konce světa strach každou chvíli. Dojde k nějaké nečekané události, klimatické katastrofě, válce blízko našich hranic – a hned uvažujeme, jestli to bude konec. Ten kupodivu ještě za celou historii lidstva nenastal. A to už se vážně hovořilo o celé řadě apokalyptických událostí, které měly přijít – a nakonec nepřišly.