Před 16 lety pobouřilo veřejnost obézní batole kouřící 40 cigaret denně. Dnes je z něj sportovec
Foto: Pexels
4 min
Šokující záběry malého chlapce s cigaretou v ruce obletěly v roce 2010 celý svět. Dnes je z něj zdravý teenager a vede zcela jiný způsob života.
Reklama
Závislost už ve dvou letech
Je vůbec možné, aby dvouleté dítě vykouřilo čtyři krabičky cigaret denně? Jakkoli to zní neuvěřitelně, tento příběh se skutečně odehrál a donutil celý svět podívat se do zrcadla tabákové krize.
Aldi Rizal z chudé indonéské vesnice dostal první cigaretu od vlastního otce v osmnácti měsících. Nikdo tehdy netušil, že se z nevinné legrácky stane začátek noční můry. Chlapec si na nikotin zvykl tak rychle, že už po pár týdnech nedokázal fungovat bez pravidelné dávky.
Když se rodiče pokusili cigarety odebrat, malý Aldi propadal záchvatům vzteku a narážel hlavou do zdi. Abstinenční příznaky byly tak silné, že zoufalá matka raději syna nechala kouřit dál. Jenže problém rychle narostl do rozměrů, které už nešlo ignorovat.
Virální video, které otřáslo Indonésií
V roce 2010 se na internetu objevily záběry, které milionům lidí vyrazily dech. Batole s cigaretou v puse vdechovalo kouř a odklepávalo popel jako zkušený kuřák. Video se během dnů rozšířilo po celém světě a Aldiho případ se stal symbolem vleklého problému.
Indonésie totiž čelí obrovské tabákové krizi. Přes 267 tisíc dětí v zemi denně sahá po cigaretách, protože tabákové firmy zde mají téměř neomezenou volnost v reklamě a prodeji. Chybějící regulace a agresivní marketing cílený na mladé lidi vytvořily prostředí, kde je kouření dětí téměř normální.
Mezinárodní tlak po zveřejnění Aldiho videa donutil indonéskou vládu jednat. Případ se dostal až k přednímu dětskému psychologovi doktoru Setu Mulyadimu, který vedl národní komisi pro ochranu dětí a rozhodl se chlapci pomoci.
Z jedné závislosti do druhé
Rehabilitace začala terapií založené na fyzické aktivitě. Běhání, hraní her a postupné snižování počtu cigaret mělo Aldiho mozek přesvědčit, že dokáže fungovat i bez nikotinu. Po měsících náročné léčby se podařilo nemyslitelné: chlapec přestal kouřit úplně.
Tělo si ale našlo jinou cestu, jak vyplnit prázdnotu po závislosti. Aldi začal kompenzovat absenci cigaret jídlem. Rodiče mu ze strachu z dalších záchvatů dovolovali jíst cokoliv a kdykoliv chtěl. Sladké mléko, tučná jídla a neomezené porce rychle změnily hubené batole v obézního chlapce.
Doktor Mulyadi musel zasáhnout podruhé. Tentokrát šlo o boj s přejídáním, který vyžadoval úplně jiný přístup. Psycholog společně s nutričními specialisty sestavil jídelníček bohatý na čerstvé ovoce, zeleninu a ryby. Klíčem bylo naučit Aldiho vnímat jídlo jako palivo, nikoli jako náhradu za ztracený pocit uspokojení.
Druhá fáze rehabilitace trvala další měsíce, ale přinesla výsledky. Chlapec postupně zhubl, naučil se zdravě jíst a našel radost v pohybu. Místo cigaret a nezdravého jídla objevil sport a normální dětství, které mu bylo odepřeno.
Teenager s druhou šancí
Dnes je Aldi Rizal osmnáctiletý mladík se stabilním rodinným zázemím. Pravidelně chodí do školy, věnuje se sportu a žije život, který by do něho před lety nikdo neřekl. Jeho proměna je důkazem, že i ty nejtěžší závislosti lze překonat, pokud existuje správná podpora a odhodlání.
Příběh indonéského chlapce není jen osobním triumfem. Je varováním pro lehkovážné rodiče i společnost, která dovolí tabákovým firmám cílit na děti. Závislost nezná věk a může zničit život dřív, než pořádně začne.
