Stála dřív než pyramidy. Nejstarší svatyně světa boří vše, co jsme se učili v dějepisu

Údolí kolem Petry bylo osídleno již 7000 let př. n. l. – tehdy zde vznikaly první zemědělské osady. Původní město se jmenovalo Sela. Pánev, v níž město leží, je obklopena Šárskými horami a jediným přístupem do něj byla úzká a tmavá soutěska zvaná Siq (též Siqit); její délka je 1,2 km a šířka tak na rozpažení rukou dospělého člověka. Původní obyvatelé si říkali Edomité.

Přečtěte si také

Palmýra, bájné město plné neklidu a bojů. Oáza v poušti a její zašlá sláva

7. 8. 2023

Asi 400 let př. n. l. přišli do města Nabatejci, což byli původně kočovní Arabové. Vytlačili Edomity a oblast obsadili. Nejprve se živili pastevectvím, shromažďováním dešťové vody a tesáním do kamene, příležitostně přepadávali karavany a loupili, což jim přinášelo nemalé zisky; později začali obchodovat.

Bohatství a moc vedly k rozvoji města

Petra se stala hlavním městem Nabatejského království a později též centrem karavanního obchodu. Byla sídlem králů a symbolem bohatství a moci. Nabatejci zřídili u města Kadidlovou obchodní cestu, což byla důmyslná síť pozemních a námořních obchodních cest, které spojovali Středomoří s východním světem (přes Rudé moře až do Indického oceánu) a umožňovala obchodování s kadidlem, kořením a dalším luxusním zbožím jako bylo víno, olivový olej, dřevo, byliny, plátno a zlato. Obchod, ale i přepadávání karavan se zbožím, přinesl Nabatejcům bohatství a Petře nebývalý rozkvět. V dobách nejvyšší prosperity města tam žilo kolem 40 tisíc osob. Díky bohatství a moci se království rozšířilo do dnešní Sýrie před Negevskou poušť až po Hidžáz.

Úpadek Petry

Moc Nabatejců začala upadat tehdy, když oblast postupně ovládala Římská říše – za vlády císaře Trajána už bylo pod nadvládou Říma celé Nabatejské království.

Po prvním velkém zemětřesení v roce 363 n. l., které poničilo mnoho staveb, lidé z města odcházeli a když v 6. století n. l. přišlo již druhé ničivé zemětřesení, město a přiléhající Mojžíšovo údolí, v němž byla Petra vybudována, opustily poslední zbytky obyvatelstva a město potkal velký úpadek. Po staletí věděla o existenci skalního skvostu jen hrstka beduínů, kteří si příběhy o ní předávali ústně z generace na generaci. Mezitím pískovcové město leželo ladem a v důsledku erozivní činnosti se mnohé stavby, které nebyly zničeny zemětřesením, pomalu drolily a bortily. Nově bylo město nalezeno až v roce 1812 švýcarským cestovatelem Burckhardtem. Ten se do města dostal určitou lstí, a tak mohl bádat a odkrývat architektonické a kulturní bohatství Petry.

Stavební počiny Nabatejců

Název Petra znamená skála. Však také všechny stavby těch časů byly vytesány do pískovce. A podle barvy kamene se tomuto mistrnému dílu, před nímž se tají dech, říká také „Růžové město“.

Preciznost tehdejších stavitelů je doslova neuvěřitelná, při stavebních možnostech, kteří tito lidé tehdy měli. V Petře lze nalézt helénistický styl, ale i řecké, římské a egyptské stavební prvky, z čehož je patrné, že Nabatejci se stýkali s různými kulturami a přebírali jejich znalosti a zkušenosti. To potvrzují stavby v jejich městě – kláštery, královské hrobky, lázně, městský bazén, dokonce voda z vodovodu byla filtrovaná; anebo také amfiteátr pro 3000 lidí, což svědčí o tom, že Nabatejci byli kulturním etnikem – z nomádů se totiž postupně vyvinula organizovaná a na tu dobu poměrně civilizovaná společnost.

• Al-Khazneh česky Pokladnice – vystavěna byla jako hrobka krále Arety III; stavba je vysoká přes 40 metrů a jsou na ní znázorněna starořecká božstva; pokladnice přečkala i zemětřesení a je dodnes symbolem města
• Amfiteátr vytesaný do skal – do původních 45 řad se vešly tři tisíce diváků (Římané později hlediště rozšířili pro 8500 diváků)
• Ad-Dér – klášter, vysekaný do skály, má výšku 45 metrů a široký je 50 metrů; původně sloužil jako hrobka
• hlavní obětiště Al-Mazbah
• chrám okřídlených lvů
• obelisková hrobka
• triklinium v Báb As-Síku – místnost pro přijímání hostů; vyznačuje se tím, že podél tří stran nízkého stolu má umístěna tři lehátka
• a mnoho jiných unikátních skalních staveb

Magické město Petra v jižním Jordánsku patří k nejcennějším památkám kulturního dědictví lidstva. Unikátní není jen skalní architektura, ale třeba též systém vodovodů, na tu dobu nevídaný. Nabatejci využívali bleskové povodně a zadržovali vodu pomocí přehrad, cisteren a vodovodu. Vodovodní systém tak významně přispěl k tomu, že z pouštního města vznikla umělá oáza.

Přečtěte si také

Prastaré podzemní město Derinkuyu bylo objeveno náhodou. Žilo zde až 20 000 lidí včetně…

6. 7. 2023

A poznámka závěrem: Před časem zveřejnil španělský astronom Juan Belmonte hypotézu, že urbanismus celého města je koncipován podle hvězd: „Město je vynikající dílnou pro archeoastronomické i archeotopografické bádání!“ Při analýze údajů ze svých bádání zjistil, že astronomie a topografie měly zásadní význam pro orientaci hrobek i chrámů.