Agamemnón byl statečný bojovník. Dostal se ale do křížku s bohyní, a tím si zpečetil velmi krutý osud
Foto: Giovanni Battista Tiepolo, Public domain, Wikimedia commons
Příběh krále Agamemnóna se nepsal pouze na bitevním poli. Ve svém životě musel tento řecký král čelit nejednomu těžkému rozhodnutí, přičemž za následky často platili jeho nejbližší.
Agamemnón byl legendárním králem Mykén a bratrem spartského krále Meneláa. Nejčastěji je spojován s Homérovým příběhem Ilias vyprávějící události týkající se trójské války. Když Meneláovu ženu Helenu unesl trójský princ Paris, povolali sparťanští bratři své řecké spojence, aby se plavili do Tróje a přivedli Helenu zpět. Účelem tažení mělo být také potrestání Trójanů za porušení xenie, starověkého nepsaného pravidla ctícího přátelství mezi hostem a hostitelem.
Vyplutí do Tróje bránil silný vítr
Řecká vojska se měla shromažďovat v Aulidě. Jelikož byla země rozsáhlá a členitá, sjíždění armády zabralo několik let. Když se konečně podařilo zajistit dostatek vojáků a lodí na plavbu, museli Řekové čelit nečekané nepřízni počasí. Po několik týdnů foukal směrem k pobřeží silný vítr, který znemožňoval lodím vyplout. To vyvolalo mezi vojáky poměrně značné nepokoje, přičemž někteří z nich začali zvažovat návrat domů.
S možným řešením se rozhodl přijít věštec Kalchás, který Agamemnónovi řekl, že si svým chováním rozhněval bohyni Artemis. Jednotlivé prameny se rozcházejí v tom, proč se Artemis na Agamemnóna tak rozzlobila. Někteří tvrdí, že se chlubil, že umí lovit lépe než ona, jiní zase, že takto jednala z čistého rozmaru. Ať tak či onak, podle Kalchanta bylo pro krále jediným východiskem pro opětovné nabytí přízně bohů učinit lidskou oběť. Tou neměl být nikdo jiný než králova dcera Ífigeneia.
Do rituálu na poslední chvíli zasáhla Artemis
Agememnón na rady Kalchanta poslal své vojáky Odyssea a Dioméda ke své ženě Klytemnestře, která byla shodou okolností Heleninou sestrou. Pod záminkou falešné dohody sňatku Ífigeneie s legendárním Achilleem tak královna souhlasila s jejím vydáním. Agamemnón tušil, že kdyby své ženě řekl skutečný důvod, proč chce, aby jeho dcera přijela do Aulis, Klytemnestra by dceru nikdy nepustila. Královna však nic netušíc připravila dceru na vdávání a poslala ji za svým otcem.
Achilles, který o podvodu zpočátku nevěděl, se rozzuřil, když Agamemnónova lest vyšla najevo, a pokusil se zabránit Ífigeniině smrti. Nakonec se však Ífigeneia dobrovolně obětovala, aby otcovy lodě mohly odplout do Tróje. Když vznešenou dívku vedli k oltáři, zasáhla sama bohyně Artemis a nebohou dívku ušetřila tím, že místo ní nechala zabít jelena. Ífigeneia následně sloužila v Artemidině chrámu jako vysoká kněžka.
Královo rozhodnutí se mu později stalo osudným
Ačkoliv se nakonec řeckému vojsku podařilo vyrazit na moře a Tróju dobýt, Agamemnónův osud ho nakonec stejně dohnal. Král se po válce vrátil do velmi nešťastné domácnosti. Klytemnestra byla stále oprávněně rozzuřená a oplakávala jejich dceru. Jako součást msty v době Agamemnónovy nepřítomnosti pojala za milence jeho bratrance Aigistha. Sama se přitom ujala vlády v Mykénách. Vztek narostl o to víc, když se její manžel z boje vrátil ve společnosti konkubíny v podobě trójské věštkyně, se kterou měl podle některých zdrojů mít i potomka.
Prameny následujících událostí se v mnohých detailech rozcházejí, skutečností však zůstává, že Klytemnestra a Aigisthos krále Agaemnóna chladnokrevně zavraždili z pomsty za smrt Ífigeneie. Homér pak ve svém dalším díle s názvem Odyssea vypráví příběh o tom, jak Odysseus spatřil Agamemnóna v podsvětí. Mrtvý král si tehdy postěžoval, že byl sražen k zemi Aigisthovým mečem, a při snaze vztáhnout ruce směrem ke své ženě ona pouze odvrátila zrak a nechala jeho život vyprchat.
Aigisthos a Klytemnestra poté nějaký čas společně vládli Mykénám, a to až do jejich smrti rukou Oresta, Agamemnónova syna, který navázal na sérii vražd ze msty, a podtrhl tak krvavou historii starověkého Řecka.