Psaný dopis má stále svůj význam. Nejen jako praktický nástroj, ale jako gesto, které má váhu
V dnešní době lidé volí často rychlejší způsoby, jak někomu něco sdělit. Zdá se, že jsme v tom...
„Wanata měl na sobě tradiční oděv indiánského náčelníka. Dosud jsme nespatřili důstojnějšího muže v tak pěkném oblečení. Jeho nejskvělejší část oděvu byl skvostný bizoní plášť bílé barvy (…)“
Japonsko – panenská příroda, porcelán, čajové obřady, ale také zcela odlišná kultura a s ní spojené gejši. Ty se vyznačují vybraným chováním a neodmyslitelně k nim patří vějíře, které nebyly jen doplňkem. V rukou samurajských válečníků dokázaly zabíjet.
Jak stěhovaví ptáci vědí, kam letí? Některé z jejich navigačních nástrojů jsou lidem dobře známé, zatímco jiné fascinující signály teprve poznáváme. Pojďme se nyní ponořit do tajů velkých hejn migrujících ptáků, a poodhalit tak tuto velkou navigační záhadu.
Jeho příběh není tak známý jako putování jiných dobrodruhů. Navzdory tomu je Knud Rasmussen jedním z největších průzkumníků 19. a 20. století. Vydal se do mrazivého prostředí Inuitů a poskytl o nich cenné informace.
Vesmír je místem plným neprobádaných míst a záhad. I tak už se v něm od roku 2000 nepřetržitě pohybuje posádka snažící se zjistit co nejvíce informací o tomto nekonečném prostoru.
Siamská dvojčata se rodí již od nepaměti. Vůbec první zmínka dokonce pochází již z 10. století. My vám nyní představíme ty nejzajímavější příběhy srostlých dětí posledních let.
Když někdo zemře, musí být co nejrychleji pohřben. Mrtvého těla se smí dotýkat jen nejbližší příbuzní. Úplně oblečeného nebožtíka v kožichu a palčácích zašněrují do kůže a odvlečou na místo, kde má být pohřben do kamenné mohyly. Dokud trvají přípravy k pohřbu, musí mít mrtvola ucpanou levou nosní dírku suchou trávou.
Josef Jungmann jej označil za „včelu slovonosnou“ a básník Jan Kollár opěvoval slovy: „Jakou slastí plápolalo srdce mé, když jsem z úst pana Presla všecky botanické názvy tak krásně přeložené uslyšel…“ Navzdory tomu potkal Presla smutný konec.
Těžba stříbra začala již v dávných staletích před naším letopočtem. V Česku máme významná naleziště své doby. V tomto článku se dozvíte více zajímavých informací k těžbě stříbra v České republice, ale i v zahraničí.
Náhodné otisky útlých prstů žen z doby kamenné na prvních výtvorech z hlíny dávají tušit, že prvními „uměleckými hrnčíři“ byly zřejmě nejen na českém území převážně ženy. Ale jen zvolna se rodil všechen vývoj v dlouhých etapách, kdy člověk postupně přešel od instinktu k svobodným, volním počinům, tedy i „umění“.