Jak těžba stříbra ve středověku proměnila kulturu i obchod v Čechách. Benátky na naši oblast měly zásadní vliv
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Těžba stříbra začala již v dávných staletích před naším letopočtem. V Česku máme významná naleziště své doby. V tomto článku se dozvíte více zajímavých informací k těžbě stříbra v České republice, ale i v zahraničí.
Nalézt čisté, ryzí stříbro v přírodě není tak jednoduché jako nalézt zlato. K výrobě šperků se používá směs stříbra a mědi, má označení S 925.
Historie
Stříbro je jedním z prvních kovů, které člověk začal hojně využívat.
V Čechách se v období středověku hojně těžilo stříbro. První záznamy o těžbě se dochovaly z 4. tisíciletí př. n. l. Byly nalezeny v Malé Asii na ostrovech v Egejském moři. Ovšem největší růst těžby zaznamenala západní Evropa, a to především od 5. století našeho letopočtu. Začátek těžby stříbra znamenal pro Evropu velký obrat a posun v technickém a obchodním prostředí.
Prvními podstatnými doly byly ty v Goslaru (Německo), byly otevřeny ještě před 10. stoletím. Horníci přijali méně účinnou formu, a to způsob těžby pouze z mělkých děr nebo z dříve využívaných dolů. Cena stříbra se vyvíjela podle dálky dolu od města. Postupně se ložiska, která byla umístěna vysoko vyčerpala a musel se změnit způsob těžby, aby se stále držel krok se zvyšující se poptávkou. Během 14. a 15. století došlo k přerušení těžby v hlubinném prostoru, který zapříčinily závažné důvody, jako je hladomor, černá smrt nebo stoletá válka.
Pokles těžby zapříčinil, že stříbro neobíhalo v takovém rozsahu jako dříve, což znamenalo ražbu nekvalitních mincí z mědi, které se používaly k provádění drobných transakcí.
Těžba na území dnešní České republiky
Nejvíce stříbra se vytěžilo v Příbrami, v Kutné Hoře nebo v Jáchymově či v Jihlavě. Pro nás důležitým a nejznámějším nalezištěm je právě to v Kutné Hoře.
Kde se v Kutné Hoře začalo dolovat se přesně neví, nejspíš to bylo na kopci Kuklík, Sulov a Kaňk. Na Kuklík poukazuje i pověst z dob krále Přemysla Otakara II. Přibližně v roce 1280, kdy byly nalezeny velké nánosy stříbra, což způsobilo obrovské pozdvižení.
Cílem všech Přemyslovců bylo upevnit Český stát, který v té době ovlivňoval chod celé Evropy. Povedlo se to až poslednímu Přemyslovci, Václavu II. Aby mohl zavést peněžní reformu, musel zastavit samovolný obchod se stříbrem a ražbu mincí, k nimž docházelo ve více městech. Musel upravit i hornické právo a začaly se razit groše, které vážily 4,2 gramu.
Také se mluvilo o tom, že se Kutná Hora stane hlavním městem České republiky, ovšem následně byla zvolena Praha.
V Kutné Hoře se o těžbě stříbra mluví dodnes, je zde muzeum stříbra s možností se podívat do podzemí.
Benátky a stříbro
Ve druhé polovině 13. století se ve střední Evropě, setkávali němečtí osadníci a odborníci na těžbu s italskými obchodníky a finančníky. Podněty přicházely především z Benátek, které se staly největším evropským trhem s drahými kovy a především stříbrem (podle Romana Zaorala, Charles University, Faculty of Humanities, Prague).
Město využívalo především toho, že se nacházelo blíže ke středoevropským dolům než jiné přímořské přístavy. Vstup benátských obchodníků na území východního Středomoří si vyžádal větší ražbu mincí než dříve a země se staly závislými na produkci stříbra. Přesná produkce nebyla známa. Neschopnost kontrolovat obchodní prostor množstvím mincí zapříčinil, že se většina stříbra dostala do rukou obchodníků. Benátští obchodníci využívali své role prostředníka a díky tomu vydělávali.
K nám se ale díky tomuto toku prostředků dostával vliv benátské kultury i vzácné předměty. Obchod se v té době nebývale rozvinul a ovlivnil mnoho oblastí zdejšího života.